Naratologická kategorie vypravěče a její využití v didaktickém kontextu
Název práce v češtině: | Naratologická kategorie vypravěče a její využití v didaktickém kontextu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Narratological category of the narrator and its use in the didactic context |
Klíčová slova: | vypravěč|učebnice literární teorie|didaktické prostředí|fokalizace|literární vyprávění|typy promluv|myšlení postav|zprostředkovanost |
Klíčová slova anglicky: | narrator|coursebooks of literary theory|didactic environment|focalization|narratives|types of speeches|characters thinking|mediation |
Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Andrea Králíková, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 29.07.2020 |
Datum zadání: | 29.07.2020 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 03.09.2020 |
Datum a čas obhajoby: | 07.09.2022 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.07.2022 |
Datum proběhlé obhajoby: | 07.09.2022 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | prof. PhDr. Petr Bílek, CSc. |
Zásady pro vypracování |
Tato diplomová práce si klade za cíl transformovat do školního prostředí dosavadní teoretické vědění o vypravěči a dalších kategoriích spjatých se způsobem vyprávění a nabídnout učitelům metodický materiál k problematice kategorie vypravěče společně s návrhy pracovních listů, na nichž se pokusíme demonstrovat možné způsoby zprostředkování vědění o vypravěči žákům tak, aby jim pomohlo lépe se orientovat v textu, porozumět příběhu, způsobu jeho zprostředkování nebo jeho výstavbě. Na základě toho bude práce rozdělena do dvou částí, a to teoretické, v níž předložíme ty pojmy narativu, o kterých je nutno hovořit ve vztahu k vypravěči a způsobu vyprávění, a v níž půjde o komplexní zpracování v některých případech různě pojímaných teorií narativu, v jehož návaznosti má vzniknout materiál pro učitele. Druhá část práce bude praktická a budou ji tvořit pracovní listy - převážně úryvky z vybraných textů české i světové literatury spolu s otázkami na konkrétní sledovaný jev (typy vypravěče, typy promluv, fokalizace apod.). Součástí práce bude rovněž kritická reflexe zpracování kategorie vypravěče v učebnicích teorie literatury, a to jak určených žákům základních či středních škol, tak i studentům učitelství a samotným učitelům. Cílem práce je mimo jiné rozvíjet vztah k literárnímu dílu, vypravěč představuje právě jednu z důležitých a produktivních kategorií k navázání tohoto vztahu, zejména k jeho subjektové povaze. Domníváme se, že ve výuce literatury se této problematice však nevěnuje dostatečná pozornost, což dokládá například jeho malé a velmi stručné zastoupení v učebnicích teorie literatury. V práci proto budeme také reflektovat, jaké má vypravěč v učebnicích místo, jak je pojímán a co v učebnicích ve vztahu k němu nebývá opomenuto. Některé učebnice teorie literatury mohou také posloužit jako inspirativní zdroj možných způsobů práce s literárněteoretickými pojmy ve výuce. Jedním z cílů práce bude rovněž upozornit žáky jako čtenáře na tuto kategorii a vzbudit v nich zájem nejen o samotný příběh, ale i o jeho zprostředkování. |
Seznam odborné literatury |
Teorie literatury: Balová, M.: „Fokalizace.“ Aluze 8, 2004, č. 2–3, s. 147–154. Benjamin, W.: Vypravěč. In: Grebeníčková, R. (ed.): Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon, 1979, s. 215–234. Culler, J. D.: Narativ. In: Krátký úvod do literární teorie. Nové, rozšířené vydání. Brno: Host, 2015, s. 93–104. Teoretická knihovna. Červenka, M.: Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1992. Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Monographia. Doležel, L.: Polopřímá řeč v moderní české próze. Slovo a slovesnost 19 (1958), č. 1, s. 20–46. Doležel, L.: Narativní způsoby v české literatuře. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2014. Scholares. Genette, G.: Fikce a vyprávění. Brno: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2007. Theoretica. Genette, G.: Rozprava o vyprávění. Esej o metodě (překl.). Česká literatura 2003, č. 3, s. 302–327 a č. 4, s. 470–495. Haller, J.: Řeč přímá, nepřímá a polopřímá. Naše řeč 13 (1929), č. 5, s. 97–107. Hodrová, D. (ed.): Proměny subjektu. Pardubice: Mlejnek, 1994, sv. 2. Ursus. Hodrová, D.: --na okraji chaosu--: poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, 2001. Hrabal, J.: Fokalizace: Analýza naratologické kategorie. Praha: Dauphin, 2011. Jedličková, A.: Ke komu mluví vypravěč? adresát v komunikační perspektivě prózy. Jinočany: H&H, 1993. Ars poetica. Kosáková, H.: Podoby skazu: k jedné linii moderní prozaické tvorby. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019. Mnemosyne Kubíček, T.: Vypravěč: kategorie narativní analýzy. Brno: Host, 2007. Studium. Kubíček, T. ‒ Hrabal, J. ‒ Bílek, P. A.: Naratologie: strukturální analýza vyprávění. Praha: Dauphin, 2013. Macurová, A.: Subjekty a text. In: Daniela Hodrová (red.): Proměny subjektu I. Praha: Ústav pro českou a světovou literaturu AV ČR, [1993], s. 31–37. Málek, P.: Alegorie vypravěče. Moderna a smrt (ve) vyprávění. In: Melancholie moderny: alegorie, vypravěč, smrt. V Praze: Dauphin, 2008, s. 92‒169. Rimmon-Kenan, S.: Poetika vyprávění. Brno: Host, 2001. Strukturalistická knihovna. Scholes, R. ‒ Kellogg, R. L.: Povaha vyprávění. Brno: Host, 2002. Teoretická knihovna. Stanzel, F. K.: Teorie vyprávění. Praha: Odeon, 1988. Walsch, R.: „Kdo je vypravěč?“ Aluze, 2007, č. 1, s. 48-60. Učebnice, příručky a další materiály ke kategorii vypravěče: Hrabák, J. ‒ Štěpánek, V. ‒ Weinfurter, Z.: Úvod do teorie literatury. Praha: SPN, 1987. Ibrahim, R.: Teorie literatury pro SŠ. Praha: Fraus, 2014. Peterka, J.: Teorie literatury pro učitele. Jíloviště: Mercury Music & Entertainment, 2007. Sochrová, M.: Teorie literatury do dlaně pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002. Sochrová, M. ‒ Čechová, M.: Literatura v kostce pro SŠ. Praha: Fragment, 1996 (2006). Zeman, M.: Teorie literatury pro střední i základní školy. Praha: Fortuna, 1991. Martinková, V.: Teorie literatury netradičně: učebnice pro střední školy, pro občanské školy a 6.-9. ročník ZŠ. Praha: Trizonia, 1995. Slovníky: Lederbuchová, L.: Průvodce literárním dílem. Výkladový slovník základních pojmů literární teorie. Jinočany: Nakladatelství H, 2002. Müller, R. ‒ Šidák, P. (eds.): Slovník novější literární teorie: glosář pojmů. Praha: Academia, 2012. Literární řada. Nünning, A.: Lexikon teorie literatury a kultury: koncepce - osobnosti - základní pojmy. (eds. J. Holý, J. Trávníček). Brno: Host, 2006. Vlašín, Š. (ed.): Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984. Pedagogické dokumenty: RVP pro základní vzdělávání RVP pro gymnázia a střední odborné vzdělávání (středoškolské) Katalog požadavků společné části maturitní zkoušky |