Vnímaná příjmová spravedlnost v souvislosti s meziodvětvovou příjmovou diferenciací v České republice

• Název práce v češtině: Vnímaná příjmová spravedlnost v souvislosti s meziodvětvovou příjmovou diferenciací v České republice
• Název v anglickém jazyce: Perceived income justice in connection with inter-industry income differentiation in the Czech Republic
• Klíčová slova: Meziodvětvová příjmová diferenciace|příjmové diferenciály|příjmové determinanty|vnímaná příjmová spravedlnost|distributivní spravedlnost|příjem|mzda|plat|trh práce
• Klíčová slova anglicky: Inter-industry Income Differentiation|Income Differentials|Income Determinants|Perceived Income Justice|Distributive Justice|Income|Wage|Salary|Labour Market
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.06.2020
• Datum zadání: 29.06.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.07.2020
• Datum a čas obhajoby: 31.01.2022 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.12.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 31.01.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc.

Zásady pro vypracování

Vnímaná příjmová spravedlnost v souvislosti s meziodvětvovou příjmovou diferenciací v České republice

VÝCHODISKA DIPLOMOVÉ PRÁCE:
Česká společnost, stejně jako další postkomunistické země ve střední Evropě, byla po roce 1989 vystavena řadě transformačním procesům, ke kterým začalo docházet v důsledku pádu komunistického režimu a přechodu k demokratickému uspořádání společnosti. Jedním z nich byl ekonomický transformační proces, respektive přechod z centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní, ke kapitalismu, se kterým ruku v ruce začal působit mimo jiné taktéž transformační proces proměny v oblasti mezd a příjmů domácností. V období 90. let minulého století tedy začalo docházet k výrazným pohybům v rozdělení a struktuře mezd na českém trhu práce (Večerník, 2001, str. 11), stejně tak i k proměně jejich sociodemografických determinantů.
V ekonomické teorii existuje spor o pojetí trhu práce, a to v otázce, zda má být k trhu práce přistupováno jako k prostředí soutěžnímu či nikoliv. Z pohledu sociologické relevance vycházím z teorie spravedlivé mzdy ekonoma George Akerlofa, která bere v potaz taktéž sociální aspekty práce a jejího ohodnocení. George Akerlof nezapomíná, že zaměstnanec je především bytostí společenskou, která je kulturně vázána na určité normy, hodnoty, morální pravidla či ideály, a od tohoto přesvědčení odvíjí svůj pohled na rozdělení a strukturu mezd. Jednoduše lze vztahovou dynamičnost mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem charakterizovat dle sociální teorie Akerlofa jako výměnu daru, kdy zaměstnanec odpovídá zvýšením své snahy v podobě své odvedené práce – zpětný dar, na vyšší než běžnou mzdu od zaměstnavatele, který ji dává zaměstnanci taktéž jako dar (Akerlof, 1984). Z tohoto vyplývá, že zaměstnanec pociťuje morální vazbu na výši své mzdy a snaží se být firmě prospěšný. Ona výše mzdy je však vázána taktéž na další determinanty, jako jsou mzdy ostatních zaměstnanců, sociodemografické aspekty zaměstnanců, ziskovost dané firmy, a tedy i na odvětví, ve kterém působí. Zaměstnanec navíc cítí morální odpovědnost na ziscích firmy, od kterých je odvíjena vyšší než běžná výše mzdy a snaží se na nich mít svůj vlastní podíl.
Na základě ekonomického transformačního procesu jsme v České republice svědky významného nárůstu ekonomické nerovnosti (Nolan, 2014). Narůstající sociální, ekonomická, a tedy i příjmová nerovnost ovlivňuje nejen sociální politiku státu, ale s tím taktéž spojenou hospodářskou prosperitu České republiky (Liebig, 2016). Proto všeobecné zkoumání vnímání příjmové spravedlnosti je dle mého názoru přínosné a pohled v souvislosti s meziodvětvovou příjmovou diferenciací navíc inovativní.
Jaká je situace na trhu práce v České republice z pohledu mzdové diferenciace po třiceti letech od pádu komunismu, jaké determinanty ji z dnešního hlediska nejvíce ovlivňují a jak je v souvislosti s ní v české společnosti vnímaná příjmová spravedlnost jsou hlavní oblasti, kterými bych se ve své diplomové práci chtěla zabývat. Proto by cílem práce mělo být zjištění, jak vypadá samotná meziodvětvová mzdová diferenciace, respektive to, v jakých odvětvích jsou největší mzdové výkyvy, jaké sociodemografické determinanty výši mzdy nejvíce ovlivňují a jak je napříč jednotlivými odvětvími vnímaná příjmová spravedlnost.

Výzkumná otázka
Jakou podobu má meziodvětvová mzdová diferenciace na českém trhu práce, jaké sociodemografické determinanty ji dnes nejvíce ovlivňují a jak je v souvislosti s ní vnímaná příjmová spravedlnost?

Metodika/analýza dat:
V empirické části práce půjde o sekundární analýzu dat z výzkumu European Social Survey (ESS), vypracovanou v programu SPSS. V rámci sekundární analýzy předpokládám využití regresní analýzy.

Data:
Data budu čerpat primárně z dlouhodobého výzkumného projektuEuropean Social Survey (ESS), konkrétně z posledního, devátého kola výzkumu z roku 2018. Dále taktéž z Informačního systému o průměrném výdělku, který zveřejňuje Český statistický úřad pro výkon státní správy Ministerstva práce a sociálních věcí.

Hypotézy:
- V odvětvích s vyšší příjmovou diferenciací je vnímaná spravedlnost jednotlivců více vychýlena oběma směry (nespravedlivě vysoký/nízký příjem).
- Sociodemografické determinanty, které nejvíce ovlivňují meziodvětvovou příjmovou diferenciaci, taktéž nejvíce ovlivňují vnímanou příjmovou spravedlnost.

Předpokládané závěry:

V závěru práce by měla být na základě sekundární analýzy kvantitativních dat jasná současná podoba meziodvětvové příjmové diferenciace na českém trhu práce ve vztahu s vnímanou příjmovou spravedlností včetně toho, jaké sociodemografické determinanty je ovlivňují. Z doposud nastudovaných materiálů je zřejmé, že se příjmová diferenciace od roku 1989 na českém trhu práce prohlubuje a v určitých odvětvích razantněji. Přínos diplomové práce by měl být samotný inovativní pohled na to, jak jedinci vnímají příjmovou spravedlnost ve spojitosti s příjmovou meziodvětvovou diferenciací.

Seznam odborné literatury

Akerlof, G. (1984). Gift Exchange and Efficiency-Wage Theory: Four Views. American Economic Review, Vol. 74(2), str. 79 -83.
Card, D., Mas, A., Moretti, E., & Saez, E. (2012). Inequality at work: The effect of peer salaries on job satisfaction. American Economic Review, 102(6), 2981-3003.
Galuscak, K., Gottvald, J., Hurnik, J., Jurajda, S., & Navrati, D. (2004). Anatomy of the Czech Labour Market: From Over-Employment to Under-Employment in Ten Years?. V. Flek (Ed.). Prague: Czech National Bank.
Hedija, V., & Musil, P. (2010). Genderová mzdová mezera (Gender Pay Gap).
LIEBIG, Stefan, 2016. The European Social Survey Round 9: Justice and Fairness in Europe: Coping with Growing Inequalities and Heterogeneities Abstract [online].
Nolan, B., Salverda, W., Checchi, D., Marx, I., McKnight, A., Tóth, I. G., & van de Werfhorst, H. G. (Eds.). (2014). Changing inequalities and societal impacts in rich countries: thirty countries' experiences. OUP Oxford.
Tessema, M. T., Ready, K. J., & Embaye, A. B. (2013). The effects of employee recognition, pay, and benefits on job satisfaction: cross country evidence. Journal of Business and Economics, 4(1), 1-12.
Večerník, J. (2001). Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období (pp. 2001-05). Sociologický ústav Akademie věd České republiky.
Večerník, J. (2001). Diferenciace mezd v CR: vývoj v minulém desetiletí a mezinárodní srovnání.