Šternberkové, františkáni a jejich Bechyně jako barokní město zázraků

• Název práce v češtině: Šternberkové, františkáni a jejich Bechyně jako barokní město zázraků
• Název v anglickém jazyce: Sternbergs, Franciscans and their Bechyně as a baroque town of miracles
• Klíčová slova: Bechyně|bechyňský klášter|františkánský řád|Šternberkové|Paarové|trojice milostných obrazů|barokní zbožnost|mecenášství|mariánský kult|poutě|Jindřich Labe
• Klíčová slova anglicky: Bechyně|the Bechyně Monastery|Franciscan Order|Sternbergs|Paars|three miraculous sculptures|baroque piety|patronage|Marian devotions|pilgrimage|Henricus Labe
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Marie Koldinská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.06.2020
• Datum zadání: 25.06.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 02.07.2020
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.06.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc.

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce se bude věnovat barokní Bechyni a jejímu klášteru, svého času významnému jihočeskému poutnímu místu. Na uctívání zdejších tří zázračných obrazů bude nahlížet ve dvou rovinách, zdola očima prostých poutníků měšťanského či selského původu a shora pohledem zdejších aristokratů. Dále se práce pokusí popsat vztah zámeckých pánů a františkánských řeholníků, jejich spolupráci při tvorbě místního mariánského kultu a roli šlechticů jako donátorů. Cílem práce bude pokusit se odpovědět na otázku, jak silná (opravdová) byla víra bechyňských pánů v místní zázraky a do jaké míry kultu využívali v procesu rekatolizace či pro větší slávu rodového sídla.

Seznam odborné literatury

Nevydané prameny:
Národní archiv: Františkáni - provincialát a konvent - Františkáni Bechyně.
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, oddělení starých tisků a rukopisů Zlatá Koruna: Mariale sive Liber Anno Domini MDCCXXX et VIII. Comparatus Pro inscribendis varijs Gratijs, qvas Devoti Genitrici Dei Virgini Mariae Dolorosae, qvae Bechinae in Ecclesia FF[ratrum] Minorum S P Francisci Reformat[orum] in pervetusta Imagine in Secello [!] sub prodigioso Crucifixo miraculis clara colitur, ad Eam pie et devote confugientes obtinuere., Sign.: 1BE 6.
Státní okresní archiv Tábor, Archiv města Bechyně: Josef ŠATRA, Kronika města Bechyně, 1912 (nevydaný rukopis).

Staré tisky:
Jindřich Jan LÁBE: Hystorye O Třjch Swatých Obrazých, Totiž: Vkřižowaného Pána Gežjsse, a Dwognásobného Panny Marye Matky Bolestné, Kteřj W Chrámu Páně Bechynském Ctihodných Páterůw Frantisskánůw k pobožnosti weřegně gsau wystawený, Praha 1746.
Jindřich Jan LÁBE: Trias sacra, seu historica narratio de tribus devotissimis imaginibus, scilicet Iesu crucifixi, & geminae dolorosissimae matris ejus : quae in ecclesia Bechinensi fratrum Minorum reform. Regni Bohemiae, magna populorum devotione & frequentia celebrantur : in duos libros dispertita, Praha 1685.
Albrecht CHANOVSKÝ Z DLOUHÉ VSI: Reverendi patris Alberti Chanowsky e Societate Iesv vestigivm Boemiae piae seu: res qvaedam memoratv dignae, quae in Boëmia, praesertim in districtu Prachensi & Pilsnensi, vel ab hominibus sunt pie erga Deum gestae, vel a Deo hominibus singulari favore, aut etiam in poenam acciderunt / notis illustratae [et] auctae a P. Ioanne Tanner eiusdem societatis Sacerdote, Praha 1659.

Edice:
Karel TIEFTRUNK (ed.), Pavla Skály ze Zhoře Historie česká od r. 1602 do r. 1623 III. 1619–březen 1620, Praha 1867.

Prameny:
Arnošt CHLEBORÁD, Ze starých pamětí Bechyně, Bechyně 1927.
František J. SLÁMA, Pauti, gegich půwod, zrůst a mravnj cena, i co strany nich duchownjmu pastýři k zachowáwánj, Časopis pro katolické duchowenstvo 2, 1830, s. 205–249.

Sekundární literatura:
Jiří ČERNÝ, Poutní místa českobudějovické diecéze. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov, 2013.
Štěpánka BĚHALOVÁ, Obrázky z pouti. Svaté obrázky ze sbírek Muzea Jindřichohradecka, Jindřichův Hradec, 2012.
Josef BĚLOHLAV, Bechyně, Praha 1911.
Otomar DVOŘÁK, Tajnosti kraje bechyňského, Praha 2018.
Martin ELBEL, Bohemia Franciscana. Františkánský řád a jeho působení v českých zemích 17. a 18. století, Olomouc 2011.
Martin ELBEL, Město a klášter. Františkánský konvent v raně novověké Olomouci, Praha 2017.
Arnošt CHLEBORÁD, Popis okresu bechyňského. Na oslavu 10let. výročí trvání Československé republiky a na paměť 80letého zrušení roboty, Bechyně 1928.
Pavel JUŘÍK, Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, Praha 2013.
Zdeněk KALISTA, Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok, Jinočany 1994.
Julius KOŠNÁR, Poutnická místa a památné svatyně Čech, Praha 1903.
Karel KUČA, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I., Praha 1996.
Bohuslav KÜMPEL-STAŇKOVSKÝ, Staročeské madony, Šumperk, 1947.
Rudolf KRAJÍC a kol., Bechyně, historické město nad Lužnicí, Bechyně 2000.
Jiří MIKULEC, Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích, Praha 2013.
Klemens MINAŘÍK, Poutní místo Bechyně u Tábora, Přerov 1938.
Robert R. NOVOTNÝ, Turnovští františkáni a (re)katolizace regionu v 17. století, in: Petr R. BENEŠ – Petr HLAVÁČEK – Ctirad V. POSPÍŠIL, Františkánství v kontaktech s jiným a cizím, Praha 2009.
Anna PLACHTOVÁ, Sakrální památky Bechyně a blízkého okolí, Bechyně 2009.
Jan ROYT, Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze království českého VII., Praha 1996.
Jaromír VLNA, Bechyně, Tábor 1970.
Vít VLNAS, Renesanční zbroj svatého Václava, Karel Škréta a Bechyně. Črta ikonografická, in:Josef HRDLIČKA – Pavel KRÁL – Rostislav SMÍŠEK, Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi k jeho životnímu jubileu, Praha 2019.
Miroslav ŽITNÝ, Stavovské povstání očima Jana mladšího Varlejcha z Bubna, in: Václav BŮŽEK – František KOREŠ – Petr MAREŠ – Miroslav ŽITNÝ, Rytíři renesančních Čech ve válkách, Praha 2016.

Kvalifikační práce:
Zdeňka PROKOPOVÁ, „Virgo potens.“. Zázraky a zázračná vyslyšení na mariánských poutních místech v jižních Čechách 17. a 18. Století, České Budějovice 2003. (rigorózní práce)

Seznam pramenů a literatury bude v průběhu práce dále upřesňován a doplňován.