Proměny Terezína do první poloviny 20. století
| Název práce v češtině: | Proměny Terezína do první poloviny 20. století |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Changes of Terezín in the Time of the first half of the 20th century |
| Klíčová slova: | Terezín|pevnost|Češi a Němci|habsburská monarchie|Československá republika |
| Klíčová slova anglicky: | Terezín|fortress|Czechs and Germans|Habsburg Monarchy|Czechoslovak Republic |
| Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav českých dějin (21-UCD) |
| Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 11.04.2020 |
| Datum zadání: | 11.04.2020 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 21.05.2020 |
| Datum a čas obhajoby: | 08.09.2022 09:45 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 27.07.2022 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 08.09.2022 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. |
| Zásady pro vypracování |
| Anotace:
Terezín je zvláštním typem města, jehož vznik nebyl determinován ekonomickými, nýbrž vojenskými důvody. Vznikl v 18. století jako pevnostní město a stal se sídlem vojenské posádky (která zde s výjimkou druhé světové války sídlila až do 90. let). Terezín se nacházel ve smíšené německo-české oblasti a po odtržení Sudet se ocitl na samé hranici s Třetí říší. Výstavba města na konci 18. století včetně jeho významu a posléze dějiny židovského ghetta jsou námětem mnoha historických prací. Ale období konce monarchie a první republiky v Terezíně teprve čeká na větší historické bádání. Výchozím bodem mé práce je postupná proměna města v průběhu 19. a první poloviny 20. století, v závislosti na tom, jak se měnil strategický význam města jako vojenské pevnosti. Terezín nedlouho po dokončení začal morálně i technicky zastarávat. Rychlý rozvoj nových zbraňových systémů, a zejména rozvoj válečných technik, kdy se po železnici mohly přemisťovat početné jednotky i s týlním zabezpečením, a armády se stávaly mnohem mobilnějšími, to vše determinovalo další vývoj města. Stacionární pevnost bylo možné obejít a tak ztrácela na svém původním významu. Na druhou stranu by byla škoda nevyužít tuto obrovskou investici, její účelové objekty, a tak zůstával Terezín dál posádkovým městem a byl využíván jako muniční sklad a sklad dalšího vojenského materiálu. Změna účelu města znamenala proměnu populace, její částečné zcivilnění. Za monarchie bylo město převážně německé. Jelikož se nacházelo ve zmíněné smíšené oblasti, mohlo zde taktéž docházet k národnostním konfliktům mezi Němci a Čechy. Proto ve své práci budu zkoumat, zda zde Mohly mít vliv Litoměřice, které se nacházejí nedaleko a byly silným německým centrem? Nebo též jak zde působila Národní jednota severočeská? S výše uvedenou změnou účelu bude spojena i historie Terezína za velké války, včetně osudů terezínské posádky. Vznik Československé republiky znamenal i pro Terezín opět řadu změn. Jednalo se zejména o výměnu vojenské posádky a postupnou čechizaci města. Terezínu navíc hrozila změna názvu, protože odkazoval na habsburskou dynastii. Základní badatelské otázky, na které se budu snažit nalézt odpovědi, tedy budou: Co vše ovlivňovala vojenská posádka? Jak ve sledovaném období fungovala ekonomika města? Jak probíhal politický život ve městě? Jak se měnil spolkový život v návaznosti na národnostní poměry? Jaké byly ve městě školy? Jak se promítala etnicita do ekumenických záležitostí? A případně další, které vyvstanou v průběhu analýzy pramenného materiálu. |
| Seznam odborné literatury |
| Národní archiv
Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích Vojenský ústřední archiv ROMAŇÁK, Andrej: Pevnost Terezín. Dvůr Králové nad Labem, 1996. SMUTNÝ, Jiří: Terezín pevnostní město. Lovosice, 2005. Náš vývoj v severních Čechách, pod ochranou Národní jednoty severočeské 1910-1935. Praha, 1936. Sborníky Litoměřicko, Ústecko KŘEN, Jan: Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780-1918. Praha, 2013. KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře první republiky (1918-1938) I. Praha, 2000. |