České sloveso jít jako prostředek vyjádření budoucnosti

• Název práce v češtině: České sloveso jít jako prostředek vyjádření budoucnosti
• Název v anglickém jazyce: Czech verb jít as a means to express the future
• Klíčová slova: gramatikalizace|jít|to be going to|slovesa pohybu|čas|budoucnost
• Klíčová slova anglicky: grammaticalization|jít|to be going to|verbs of motion|tense|future
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav obecné lingvistiky (21-ULING)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Lucie Saicová Římalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 16.03.2020
• Datum zadání: 16.03.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.06.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2023 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Michal Láznička, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce se bude zabývat otázkou, nakolik slouží v současné češtině sloveso jít k vyjadřování budoucnosti či tzv. blízké budoucnosti (analogicky např. anglickému to be going to). Teoretickým pozadím práce bude zejména literatura o gramatikalizaci (a zvláště o gramatikalizaci podobných prostředků v dalších jazycích) a dosavadní výzkumy slovesa jít v češtině. Autor se pokusí stanovit kritéria, podle nichž by bylo možné užívání slovesa jít v daném významu hodnotit (a stanovit tak např. to, do jaké míry je podobné užívání v češtině gramatikalizované, popř. jak se čeština v tomto případě liší od angličtiny, v níž pokládáme odpovídající prostředek již za gramatikalizovaný), a také vysledovat, zda by bylo možné vymezit nějaké podmínky (např. vybrané rysy kontextu), při jejichž splnění by sloveso jít význam budoucnosti či tzv. blízké budoucnosti obvykle vyjadřovalo. Materiálovým základem práce budou doklady z korpusů Českého národního korpusu (především z korpusů mluvených) a také výsledky dotazníkového šetření mezi dospělými rodilými mluvčími češtiny, které bude zaměřeno na to, jak daní mluvčí rozumějí vybraným dokladům obsahujícím sloveso jít.
Postup práce:
1. Prostudovat relevantní odbornou literaturu, zejména ke gramatikalizaci, k tzv. slovesům pohybu v češtině, ke kategorii času (popř. vidu a tzv. determinovanosti) v češtině a k metodologii dotazníkového šetření.
2. Na základě poznatků z odborné literatury sestavit možný model gramatikalizace sledovaného prostředku, popř. analogických prostředků v dalších jazycích (angličtině), a stanovit kritéria hodnocení slovesa jít.
3. Provést sondu do dokladů v korpusech ČNK; zvolit přitom vhodné korpusy a také vhodný vzorek zkoumaných dokladů. Směřovat analýzu k tomu, v kterých případech sloveso jít označuje budoucnost či tzv. blízkou budoucnost a zda je možné vysledovat nějaké okolnosti, za nichž je tento význam u slovesa častý či obvyklý.
4. Sestavit dotazník pro dotazníkové šetření, oslovit vhodné respondenty a s jejich informovaným souhlasem dotazníkové šetření provést. Výsledky vyhodnotit.
5. Usouvztažnit výsledky získané studiem literatury, analýzou korpusových dokladů a dotazníkovým šetřením, vyvodit závěry; neopomenout diskusi k provedenému výzkumu a jeho metodám.

Seznam odborné literatury

Bláha, O. (2008): O vyjadřování budoucnosti v současné češtině (se zřetelem k ostatním slovanským jazykům). Olomouc: UP.
Bybee, J. L. – Dahl, Ö. (1989), The creation of tense and aspect systems of the languages of the world. Studies in Language, 13, 1, s. 51–103.
Bybee, J. L. – Pagliuca, W. (1987): The evolution of future meaning. In: A. G. Ramat a kol. (eds.): Papers from the 7th International Conference on Historical Linguistics. John Benjamins, s. 109–122.
Bybee, J. L. – Perkins, R. – Pagliuca,W. (1994): The evolution of grammar: tense, aspect, and modality in the languages of the world. Chicago: University of Chicago Press. (relevantní části)
Haspelmath M. (1999): Why Is Grammaticalization Irreversible? Linguistics, 37, s. 1043– 1069.
Heine B. – Kuteva T. (2002): World Lexicon of Grammaticalization. Cambridge: CUP.
Hopper P. J. – Traugott E. C. (2003): Grammaticalization. Cambridge: CUP.
Lehmann C. (2015): Thoughts on Grammaticalization. 3. vyd. Berlin: Language Science Press.
Narrog, H. – Heine, B. (eds.) (2011): The Oxford Handbook of Grammaticalization. Oxford: OUP. (relevantní části)
Saicová Římalová, L. (2010): Vybraná slovesa pohybu v češtině. Praha: Karolinum.
Traugott E. C. (2015): Toward a Coherent Account on Grammatical Constructionalization. In: J. Barðdal a kol. (eds.): Diachronic Construction Grammar. John Benjamins, s. 51–80.
Relevantní části mluvnic, popř. dalších příruček češtiny (zejm. části o kategorii času, vidu, tzv. slovesech pohybu), např. Komárek, K. a kol. (eds.) (1986): Mluvnice češtiny II; Karlík, P. a kol (eds.) (2012): Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd.; Čechová, M. a kol. (2011): Čeština – řeč a jazyk. 3. vyd.; Štícha, F. (ed.) (2011): Kapitoly z české gramatiky; Štícha, F. a kol. (2013): Akademická gramatika češtiny.
Relevantní části publikací o použitých metodách výzkumu, zejm. o dotazníkovém šetření (J. Hendl: Kvalitativní výzkum, M. Dismann: Jak se vyrábí sociologická znalost, aj.).
Relevantní časopisecké a sborníkové studie, kvalifikační práce, slovníková hesla v lingvistických encyklopediích (mj. Nový encyklopedický slovník češtiny www.czechency.org, hesla Gramatikalizce, Futurum, Slovesný čas aj.).