Rozvoj hospodářských aktivit na území římských provincií Thrákie a Moesie Inferior se zaměřením na sklářskou výrobu.

• Název práce v češtině: Rozvoj hospodářských aktivit na území římských provincií Thrákie a Moesie Inferior se zaměřením na sklářskou výrobu.
• Název v anglickém jazyce: Development of manufacturing/economical aspects in roman provinces Thracia and Moesia Inferior with focusing on glassmaking.
• Klíčová slova: Moesia Inferior|Thrákie|venkovské osídlení|vicus|římské sklo|XRF analýzy|hospodářství
• Klíčová slova anglicky: Moesia Inferior|Thracia|rurral settlement|vicus|economy|roman glass|XRF analyses
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro klasickou archeologii (21-UKAR)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jiří Musil, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.03.2014
• Datum zadání: 13.03.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.03.2020
• Datum a čas obhajoby: 05.11.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.06.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 05.11.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Natalie Venclová, DrSc.

Zásady pro vypracování

Ve své disertační práce se zaměřím na rozvoj hospodářských aktivit na území provincií Thrákie a Moesie Inferior (dnešní Bulharsko) se specializací na problematiku výroby skla v době římské a pozdní antice. Na základě vybraných dat bude vytvořen základní přehled proměn hospodářské krajiny započatých během začlenění území do Římské říše. Úkolem první části je porozumění struktuře a rozmístění římských venkovských objektů v krajině, jejich vazbě na městskou síť a vojenské objekty v regionu. V první řadě bude projednán fenomén villy rusticy jakožto základní hospodářsko-výrobní jednotky. Nesmíme ovšem opomenout ani větší statky – fundy a domeny, a sídliště – vici. Výzkum je zaměřen na několik předem určených oblastí , převážně území bulharského vnitrozemí – Kazanlacko, Jambolsko (jako podklad pro práci budou využita data získaná během předešlých archeologických výzkumů), pro komplexní výsledek bude zahrnuta oblast kolem Velika Tarnova (město Nicopolis ad Istrum) a okolí Šumenu. Oblast podél dolnědunajského limitu je jednou ze stěžejních pro pochopení osídlení nově dobyté provincie Moesie. V tomto kontextu je vhodné zmínit i vazbu venkovského osídlení na římské tábory. Kromě teoretického zpracování vývoje venkovského osídlení a jeho struktury se detailně zaměřím i na přehled vybraných výrobních a hospodářských aktivit. Primárním účelem venkovských jednotek (villa rustica, venkovské sídliště – vicus, větší statky – fundus a domena) byly hospodářské činnosti, v jejichž rámci se vyráběly komodity pro osobní použití nebo pro vnější trh.
Druhá a současně stěžejní část práce se zaměří na výrobu skla na území Thrákie a Moesie Inferior. Příkladovou studii bude představovat analýza nálezů z lokality Stroyno-Yurta. Metoda výroby skleněných předmětů byla přinesena římskými řemeslníky z území Malé Asie, kde původně existovala nejstarší sklářská centra podél řeky Belus (dnešní Na’aman u Acre v Izraeli). Postupem doby na území Římské říše začala vznikat významná výrobní centra: Řím, Kampánie, údolí řeky Pád, oblast dnešního Kolína nad Rýnem, Londýn, etc. Objev nové technologie – foukání skla za pomoci sklářské píšťaly – ještě více podnítil rozvoj tohoto řemesla. Je nutné podotknout, že otázka lokalizace výrobních center primární suroviny – surového skla – stále zůstává otevřena , ovšem v posledních letech probíhají pokusy o identifikaci lokálních dílen na výrobu surového skla, konkrétně v oblasti Kolína nad Rýnem a anglického Yorku.
Na území dnešního Bulharska bylo identifikováno několik římských skláren a jen několik z nich bylo zpracováno v širších souvislostech. Je vhodné zmínit sklářskou dílnu nalezenou v kontextu římského tábora Novae. Soubor skla byl poměrně detailně zpracován, a to jak z hlediska chronologického, tak i z hlediska chemických analýz. Další dílny byly nalezeny na lokalitách Iatrus-Krivina a Oescus, ovšem materiál byl publikován jen částečně. Významný soubor skla pochází z města Nicopolis ad Istrum, v jehož blízkosti je možné předpokládat existenci další sklářské dílny nebo dílen. Pro dobu pozdní antiky je vhodné zmínit lokalitu Gradišteto, okres Dičin, kde taktéž probíhala lokální výroba skla. I přes četné nálezy skleněných nádob, ať už v sídlištním, nebo funerálním kontextu, nebyla problematika výroby skla v době římské a pozdní antice na území dnešního Bulharska zpracována v širším kontextu. Chemickým analýzám byly podrobeny jen menší soubory z vybraných lokalit. Pozornost badatelů byla primárně zaměřena na základní morfologický a chronologický rozbor skleněných nálezů, v pozadí tak zůstávala problematika rozvoje samotné sklářské výroby na území výše zmíněných provincií. Cílem této části práce je tak především shrnout nálezy více či méně známé z literatury a kde je to možné, zahrnout je do formalizovaného popisu, z něhož by bylo možné při strukturování a vyhodnocování vycházet. Na závěr se pokusím shrnout zjištěné poznatky o významu výrobních center ve společnosti, jejich rozvoji, a také o jejich zázemí, resp. zásobování primární surovinou, vazbách na větší městská centra a mechanismech případného odbytu zboží.
Jako případová studie bude vybrán soubor skleněných nálezů z lokality Stroyno-Yurta: fragmenty skleněných nádob, skleněné ozdoby, okenní skla, skleněný polotovar a odpad sklářské výroby. Pozornost bude také věnována stavu dochování skleněných nálezů, od něhož se odvíjí možnosti, jak s ním pracovat a jakou má výpovědní hodnotu. Soubor bude náležitě zpracován z hlediska morfologického pro eventuální chronologické začlenění konkrétního typu nádob. Je vhodné zaznamenat i faktor fragmentarizace, který může vysvětlit případné postdepoziční procesy ve vybraných objektech. Vybrané skleněné fragmenty budou podrobené chemickým analýzám: RFA, NAA, SEM/EDS. Výsledky chemického rozboru mohou doplnit poznání výrobních procesů a případně i provenienci některých skleněných nádob. Variabilní metody poznání archeologického materiálu dovolují komplexnější vykreslení té či oné otázky, v našem případě sklářské výroby na lokalitě Stroyno-Yurta. Výsledky budou zpracovány v širším kontextu za účelem pochopení rozvoje sklářství a distribuce skleněných výrobků na území Římské říše.

Seznam odborné literatury

ALEXANDROV G. 1980a: Goldgewinnung im Gebiet von Montana in der Antike.In Vulpe, R. (eds.): Actes Du II Congres International De Thracologie, Histoire et Archeologie, Bucurest.
ALEXANDROV G. 1980b: Antichna villa №2 kray Montana. Izvestiya na muzeite i Severozapadna Balgariya, 11 - 62.
ALEXANDROV G. 1984: Antichna villa №2 kray Michaylovgrad. Izvestiya na muzeite i Severozapadna Balgariya, 11 – 44.
ALEXANDROV G. 1 988: Oradiya na truda i predmeti na bita ot Montana. Razkopki i prouchvaniya 30, 28-28.

ALEXANDROV O. 2012: Ethnic and social composition of the Roman army in Lower Moesia: Soldiers from the Danubian provinces of the Roman Empire. In: Boteva-Boyanova D. - Mihailescu-Bîrliba L. - Bounegru O. (eds): Pax Romana: Kulturausch und Wirtschaftsbeziehungeng in den Donauprovinzen des römischen Kaiserreichs, Acten der Tagung in Varna und Tulcea.
ANTONOVA V. 1963: Novootkriti objekty ot rimskata epocha v Madara. Izvestiya na Narodni Muzey Kolarovgrad, 19-54.
ATANASOV G. - DONEVSKI P. - IVANOV R. 2006: Antichniyat Durustorum, Istoriya na Silistra, tom I. Sofia.
BECHERT T. 1999: Die Provinzen des Römischen Reiches. Verlag Phillip von Zabern.
BESHEVLIEV V. 1952: Epigrafski prinosi. Sofia.
BOYANOV I. 2005: Veteranskoto zemlevladeniye v rimskata Imperiya. Studia Archeologica Universitatis Serdicensis, Suplementum IV, 84-88.
BOYANOV I. 2014: A mile agrimensor from Montana. Archeologia Bulgarica 18, 63-69.
BOJANOVSKI, I. 1969: Anticka uljara na Mogorjelu i rekonstrukcija njenog torkulara. Naše starine, Godišnjak zavoda za zaštitu spomenika kulture Bosne i Hercegovine 12.

BOTEVA D. 1997: Lower Moesia and Thrace in the Roman Imperial Syatem (AD. 193-217/218). Sv. Kliment Ohridski, 25-33.
BRUN J. - POUX M. - TCHERNIA A. eds.2004: Le Vin, Nectar des Dieux Génie des Hommes, Rhone Le Départament.
BÜLOW G. - RUMEN I. 2008: Thracia. Ein Römische Provinz auf der Balkanhalbinsel. Verlag Philipp von Zabern.
CHOLAKOV I.D. 2006: Antichnoto stopanstvo yuzhno ot Dolnodunayski limes spored kolektivna nahodki s instrumenti ot perioda I nachalo na VII v. Archeologiya, 226-234.
CHOLAKOV I.D. 2010: Roman and Early Byzantine Metal Tools on the Territory of Bulgaria. Sofia.
CHOLAKOVA, A. 2009: Part VI. Glass vessels from Gradishteto. In: Dinchev, V. – Kuzmanov, G. – Vladkova P. – Cholakova A. – Popova Ts. (eds.): Bulgarian-British archaeological excavations of Gradishteto near the village of Dichin, Veliko Tarnovo region, 1996–2003 (the results of the Bulgarian team). Excavation and reports 39, Sofia, 257–307.

CHOLAKOVA, A. 2008: Proizvodstvo na staklo i stekleni sadove prez kasnata antichnost v balgarskite zemi. In: Gencheva, G. (ed.): Studia in honorem Aleksandrae Dimitrova-Milcheva, Juoistochna Evropa prez antichnostta, Vi.pr.Ch. – nachaloto na VII v. sl. Chr., 471–479.
CHOLAKOVA, A– REHREN, T. 2014: Glass supply and consumption in the late Roman and early Byzantine site Dichin, northern Bulgaria. In: Keller, D. – Price, J. –Jackson, C. (eds.): Neighbours and successors of Roman. Tradition of glass production and use in Europe and the Middle East in the later 1st millennium AD.

DINCHEV, V. 1997: Rimskite vili v dneshnata balgarska teritorya. Sofia.
DINCHEV, V. 2000: Selata v dneshnata bylgarska teritoriya prez rimskata epocha (I-kray na III vek). Izvestiya na Nacionalen istoricheski muzej XI, 185-219.
DINCHEV V. 2006 :Agrarani selishta ot rimskata epocha v dneshna Balgariya. In: I.T. Rumen (eds.): Archeology of the Bulgarian Land, Tom II, Ivray-Sofia.
DONEVSKI . P. 1988: Razkopki na lagera i kanabeto na XI Klavdiev legion. In: Durustorum – Drastar – Silistra, Sofia. 84-96.
DREMSIZOVA –NELCHINOVA C.1984: Vilata kraj s. Madara, Shumenski okrag. Razkopki i prouchvaniya XI, 74-111.
DREMSIZOVA –NELCHINOVA C. 1985: Notes sur l'economie des villas en Thrace et en Mesie. Thracia 7, XV Conference Internationale D'etudes Classiques „Eirene“, 72-78.
FILOW B. 1906: Die Legionen der Provinz Moesia von Augustus bis auf Diocletian. Leipzig, ( reprint Aalen 1963)
GEROV B. 1949a: Romanizmat mezhdu Dunavi i Balkana ot Avgust do Hadrian. Chast I.Godishnik na Sofijskiya universitet. 3-120.
GEROV B. 1949b: Romanizmat mezhdu Dunavi i Balkana ot Hadrian do Konstantin Veliki. Chast II.Godishnik na Sofijskiya universitet. 309-398.
GEROV B. 1955: Kam za voprosa za lozarstvo v Dolna Miziya prez rimskoto vreme. Izvestiya na archeologicheski institut 19, 187-193.
GEROV B. 1988: Landownership in Roman Thracia and Moesia (1st-3rd century). Geshichte und Kultur Thrakiens and Mösiens. Amsterdam.
GINEV G. 1986 :Vila rustika pri Targovishte. Archeologiya 28, 29-36.
GORIN-ROSEN, Y. 2000: The ancient glass industry in Israel, summery of the finds and new discoveries. In: Nenna M-D. (ed.): La route du verre, Ateliers primaries et secondaires du second millénaire av. J.-C. au Moyen Âge. Travaux de la maison de l’orient méditerranéen № 33. Lyon, 49–63.

HENDERSON, J. 2013: Ancient glass an interdisciplinary exploration. Cambridge.

ISINGS C. 1957: Roman glass from dated finds

IVANOV R. 2006: Rimski gradove v Balgariya, Prva chast. Sofia.
IVANOV R. 2000: Dislokatsiya na rimskite legioni po dolni Dunav prez epochata na printsipata. Annuary of Departament of Archaeology IV-V, New Bulgarian University, 240-247.
IVANOV T. 1972: Poselishtnata priemstvenost v trakijskie zemi prez rimskata epocha. Archeologiya XIV, 7-16.
KABAKCHIEVA G. 2009: Velikolepieto na vila Armira. Sofia.
MINCHEV A. 1988: Antichno staklo ot Zapadnoto Chrnomoriye (I–IV vv.). Izvestiya na Narodniya muzey Varna 24 (39), 13–25
MIRKOVIC M. 1996 : The Iron Gates (Derdap) and the Roman Policy on the Moesian Limes AD 33-117. In: P. Petrovic (eds.): Roman Limes on the Middle and Lower Danube, 27-41.
MROZEWICZ L. 1984.: Die Romanisierung der Provinz Moesia Inferior eine Problemskizze. Eos, 375-392.
MROZEWICZ L. 1982: The roman military settlements in Lower Moesia, I-III. Archeologia Warszawa 33, 79-88.
MULVIN L. 2002: Late Roman Villas in the Danube-Balkan Region. BAR International series 1064. Oxford.
NAJDENOVA V. 1985: Rimskata vila v s. Kralev Dol, Pernishki okrug. Razkopki i prouchvanija 15, 3-139.
NENNA, M. 2015: Primary glass workshops in Graeco-Roman Egypt: preliminary report on the excavations of the site of Beni Salama, Wadi Natrun (2003, 2005–9). In: Bayley, J. – Freestone, I. – Jackson, C. (eds.): Glass of the Roman world, 2–22.

OLCZAK, J. 1978: Piec szklarski. Novae – sector zachodni 1974. Seria Archeologia 10, 127–137.

POULTER A.D. 1979: Rural Communities (vici and comae) and Their Role in the Organisation of the Limes of Moesia Inferior. In: Hanson W.S. - Keppie L.J. F. (eds.): Roman Frontie Studies, BAR International Series. 729-744.
POULTER A.D. 2007: The Transition to Late Antiquity on the Lower Danube: The City, a Fort and the Countrysid. In: Poulter A.D. (eds): The Transition to Late Antiquity, Oxford Press, 1-96.
PRESHLENOV H. 2005 : The Bulgarian Black sea region in the economy of the Roman empire. Heros Hephaistos, Studia in honorem Liubae Ognenova-Marinova, 300-321
PRICE, J. 2005: Glass-working and glassworkers in cities and towns. In: Mahon A. M., Price J. (eds.): Roman working lives and urban living, 167–191

SHARANKOV N.- TORBATOV S.- VAGALINSKI L. eds. 2012: The Lower Danube roman Limes (1st-6th C.AD). XXII International Limes Congress.Sofia.

SHEPHERD, J. 1999: The Glass. In: Poulter A. (ed.): Nicopolis ad Istrum: A Roman to early Byzantine city. The pottery and glass. Reports of

SHEPHERD, J. – WARDLE, A. 2009: The glass workers of Roman London. London

STAWIARSKA, T. 2014: Roman and early Byzantine glass from Romania and Northern Bulgaria. Bibliotheca Antiqua 24. Warsaw.

SULTOV B. 1969: Novootkrit keramichen centyr pri s. Chotnice ot rimskata i starrobylgarskata epocha. Archeologiya, 12-24.
SULTOV B. 1977: Pavlikenskiya kray prez antichnostta. In: Pavlikeni i Pavlikenski kray, 9-62.
SULTOV B. 1985a: Ceramic production on the territory of Nicopolis ad Istrum. Godishnik na Sofijkija universitet Kliment Ohridski, Istoricheski Fakultet. Terra Antiqua Balcanica I, 1-131.
SULTOV B. 1985b: Rimska voenna diploma ot s. Butovo Velikotarnovski okrag (Dolna Miziya). Archeologiya 27, 38-41.
SWIFT, E. 2000: Regionality in Dress Accessories in the late Roman West, Glass beads. In: Feugère, M. (ed.): Monographies instrumentum 11, 89–116.

TACHEVA M. 2004a: Za rimskite provincii Dolna Miziya i Trakiya (I-III v.). In: Ivanov R.( eds)., Archaeology of the Bulgarian Land, Tom I, Yvray-Sofia, 49-76.
TACHEVA M. 2004b: Vlast i socium v rimska Miziya iTrakiya, kniga 2. Sofia.
THOMAS E.B. 1964: Römishe Villen in Pannonien. Akademiai Kiado – Budapest.
TORBATOV S. 2004: Patna mrezha v Trakiya i Miziya (I-III v.). In: Ivanov R. (eds.): Archaeology of the Bulgarian Land, Tom I, Yvray-Sofia, 76-96.
TSAROV I. 2004.: Po vazhni metodi za izsledovaniya na selishta ot rimskata epocha. In: Ivanov R. (eds.): Archaeology of the Bulgarian Land, Tom I, Yvray-Sofia, 10-18.
VELKOV V. 1967: Robstvoto v Trakiya i Miziya prez antichnosta. Sofia – Nauka i izkustvo.
VELKOV V. 1981: Thrace and Lower Moesia during the Roman and Late Roman Epoch. Klio 63, 473-483.
VELKOV V. 1987: Monatana – istoricheski ocherk. In: Velkov V. (eds.): Montana, 9 -14. Sofia.
VELKOV V. 1992 : Montana – castra et civitas. Godishnik na Nacionalniya archeologicheski muzey 8, 395-400.
WHITE K.D. 1967a: Agricultural Implements of the Roman World.Cambridge.

WHITE K.D. 1967b: Farm Equipment of the Roman World. Cambridge.
WHITEHOUSE, D. 1997: Roman glass in the Corning museum of glass, volume one. New York
WHITEHOUSE, D. 2000: Roman glass in the Corning museum of glass, volume two. New York
WHITEHOUSE, D. 2003: Roman glass in the Corning museum of glass, volume three. New York