Kognitivní souvislosti mezi oravským dialektem a lidovými písněmi a jejich význam pro lokální identitu v rámci polského jazykového společenství

• Název práce v češtině: Kognitivní souvislosti mezi oravským dialektem a lidovými písněmi a jejich význam pro lokální identitu v rámci polského jazykového společenství
• Název v anglickém jazyce: Cognitive connection between the Orava dialect and folk songs and its importance for local identity within the Polish language community
• Klíčová slova: Orava|oravské nářečí|lidové písně|etnolingvistika|polská kognitivní lingvistika|jazykový obraz světa|lokální identita
• Klíčová slova anglicky: Orava|Orava’s dialect|folk songs|ethnolinguistics|polish cognitive linguistics|linguistic picture of the world|local identity
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra středoevropských studií (21-KSES)
• Vedoucí / školitel: Michala Benešová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.02.2020
• Datum zadání: 26.02.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 27.02.2020
• Datum a čas obhajoby: 03.09.2020 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.08.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Renata Rusin Dybalska, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Užívání jazyka je jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Polská i česká kognitivní lingvistika dosud věnovala pozornost jazykovému obrazu světa na úrovni národních jazyků, ale role dialektů a jejich užívání v každodenních i svátečních situacích zůstávala spíše na okraji. Přitom právě oblast kultury umožňuje sledovat důvody střídání jazykových kódů.
Jedním z důležitých médií, v nichž se kloubí jazyk/dialekt, kultura a kognitivní myšlení, je hudba, resp. zpěv tradičních lidových písní.
Bakalářská práce porovnává okolnosti, důvody a způsoby etnografického zachycení dialektu oravských lidových písní v době mezi první a druhou světovou válkou a zkoumá, nakolik šlo o etnografický sběr nářečních reliktů, o nichž se soudilo, že zaniknou. Do jaké míry mohl dialekt poukazovat na výjimečnost mikroregionu v tenzi s nutným budováním celostátní polské identity a jednotného jazykového společenství, a to zejména v meziválečném období? Dále se práce zaměřuje na odraz prožívání konkrétních emocí a hodnot oravského lidu. Poukazuje na to, jak je identita Oravanů zachycena v písních. V neposlední řadě jde i o otázku, proč právě v lidových písních zůstávají dialekty živé a intenzivně používané, navzdory všem předpovědím o jejich vymizení v moderní době.
Cílem práce je tedy zjistit, zda právě kognitivní propojení dialektu a hudby nepředstavuje výjimečně homogenní prvek lokální identity a jazykového obrazu světa. Průzkum by také mohl pomoci osvětlit, zda uživatel sám preferuje spisovnou polštinu nad dialektem, anebo zda je to kultura, která ho v některých životních situacích navádí ke střídání jazykových kódů mezi dialektem a spisovným jazykem.

Seznam odborné literatury

Kąś, Józef: Słownik gwary orawskiej. Kraków 2011.
Kąś, Józef – Lewandowska, Bożena: Pieśni z Orawy. Kraków 2007.
Mika, Emil: Pieśni orawskie. Kraków 1957.
Bartmiński, Jerzy: Jazyk v kontextu kultury. Dvanáct statí z lublinské kognitivní etnolingvistiky. Praha 2016.
Vaňková, Irena – Šťastná, Lucie: Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky II.: Metafory, stereotypy a kulturní rozrůzněnost jazyků jako obrazů světa. Praha 2019.