Obraz lidského jedince v dnešní společnosti v myšlení Byung-Chul Hana

• Název práce v češtině: Obraz lidského jedince v dnešní společnosti v myšlení Byung-Chul Hana
• Název v anglickém jazyce: The Image of Man in the Contemporary Society in the Thought of Byung-Chul Han
• Klíčová slova: Byung-Chul Han|sociologická teorie|sociální změna|postmoderní společnost|globální problémy|násilí|kritika společnosti|neoliberalismus|konzumní společnost|informační společnost|společnost transparence|postmoderní životní styl|digitální média|deprese – sociální aspekty|pornografická společnost|pozdní kapitalismus|interpersonální vztahy
• Klíčová slova anglicky: Byung-Chul Han|sociological theory|social change|postmodern society|global problems|violence|criticism of society|neoliberalism|consumer society|information society|society of transparency|postmodern lifestyle|digital media|depression – social aspects|pornographic society|late capitalism|interpersonal relationships
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.02.2020
• Datum zadání: 08.04.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.04.2020
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2020 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Základním východiskem bude jistá filosoficko-sociologická reflexe dnešní pozdně-moderní západní společnosti a změna jejího převažujícího paradigmatu od něčeho, co německý kulturní teoretik, filosof, sociolog korejského původu Byung-Chul Han nazývá „imunologickou“ společností, která byla plna negativit ve formě omezení, hranic, jinakosti, autorit a disciplinarity, a to k dnešní tzv. společnosti pozitivity a výkonnosti, informační společnosti, ale také vyhořelé a depresivní společnosti, společnosti kladoucí důraz na transparentnost, společnosti digitálních médií, která se veškeré formy negativit snaží vymazat. Vyznačuje se tedy naopak nad-produkcí, nad-spotřebou, téměř neomezeným množstvím informací, komunikačních kanálů, iniciativou, důrazem na výkonnost, efektivitu, a konzumním, „radikálně obnaženým“ lidským životem (Han, 2016). Byung-Chul Han v tomto kontextu hovoří o přemíře pozitivity a všímá se, že toto nové paradigma (i když na první pohled pozitivní) vytváří nové formy násilí, vykořisťování (přenášející se do sebe-vykořisťování) a mnohé problémy, které mohou skončit kolapsem, na úrovni jedince hyperaktivitou, vyhořením či depresí. Dle Hana dochází k restrukturalizaci lidského jedince, jeho psyché, který se radikálně liší od všech dřívějších společností založených na některých z forem negativit (Han, 2016).
U jednotlivých charakteristik současné společnosti uvedených v předchozím odstavci se práce bude opírat také o autory, na které Han navazuje, a na nichž staví své vlastní pojetí dnešní společnosti. V případě depresivní společnosti bude Hanovo pojetí srovnáno s Ehrenbergovým popisem fenoménu deprese jako výsledku přechodu od disciplinární společnosti ke společnosti výkonu, která vyžaduje od jedince iniciativu, samostatnost a to, aby se stal sebou samým (2016). Z pozice Hana však bude ukázáno na to, že Ehrenbergovo pojetí nebere dostatečně v potaz též společenské procesy, které jsou zde klíčové, jako jsou fragmentarizace a atomizace sociálního prostoru, tak i systémové násilí pozdně-moderní společnosti výkonnosti, či přemíru možností a činnosti (Han, 2016, 2018b).
V případě Hanova vykreslení moderního člověka v transparentní společnosti, resp. jejích „forem“ či projevů jako společnosti pozitivity, společnosti vystavování (se) a zrychlování, nebo informační společnosti bude Hanovo pojetí srovnáno se sociologizujícími koncepcemi, na které navazuje a rozpracovává je, zvláště Baudrillardovou koncepcí tzv. hyperreality spojenou s teorií simulace a simulaker (2004), pojetím konformního jedince v transparentní společnosti (2002), a z hlediska „transparence a flexibility mezilidských vztahů“ bude srovnán s kritickým pohledem Richarda Sennetta (2003). V Hanově koncepci informační společnosti se práce zaměří na pohled Baudrillarda na současnou společenskou strukturu jako obscénní společnost, bez tajemství, bez skutečných událostí „dehistorizovaného“ vesmíru, který je vesměs ovládán transparencí (1999).
V Hanově pojetí společnosti médií či společnosti „v digitálním roji“ se práce zaměří i na sociologicky relevantní myšlenkové zdroje jeho myšlení především v díle Marshalla McLuhana, který přichází s konceptem homo electronicus, člověkem davu, který je zároveň svázán se všemi ostatními obyvateli zeměkoule a který tímto podle McLuhana ztrácí svou vlastní identitu (2011). Han na McLuhana kriticky navazuje s konceptem světa hominis digitalis, kde jedinec není nikým, nýbrž anonymním někým, izolovaným jedincem, v extrémní podobě až hikikkomori (Han, 2016). V této části práce Hanovo pojetí bude porovnáno se sociologicky relevantními části díla Viléma Flussera, který ještě v počátcích digitální éry přichází s požadavky na novou antropologii, kde již člověk nebude popsán jako subjekt, nýbrž spíše jako jakýsi projekt alternativních světů (2008).
Výzkumná otázka: Jak pojímá B.-Ch. Han člověka v současné postmoderní západní společnosti a jaké společenské procesy, jakým způsobem a s jakými důsledky pro člověka tyto společenské procesy a změny člověka utváří a transformují? Z jakých sociologických zdrojů myšlení vychází Hanovo myšlení a jak se vůči nim příp. vymezuje?

Seznam odborné literatury

Baudrillard, J. (1999). Fatal strategies. London: Pluto Press.
Baudrillard, J. (2002). The transparency of evil: essays on extreme phenomena. London: Verso.
Baudrillard, J.Poster, M. (Ed.). (2004). Jean Baudrillard: selected writings (Second edition, revised and expanded). Cambridge: Polity.
Ehrenberg, A. (2016). The Weariness of the Self : Diagnosing the History of Depression in the Contemporary Age. Montreal: McGill-Queen's University Press.
Flusser, V. (2008). Medienkultur. FISCHER Taschenbuch.
Han, B.-C. (2005). Hyperkulturalität: Kultur und Globalisierung. Berlin: Merve Verlag Berlin.
Han, B.-C. (2009). Duft der Zeit: ein philosophischer Essay zur Kunst des Verweilens. Bielefeld: Transcript.
Han, B.-C. (2016). Vyhořelá společnost. Praha: Rybka Publishers.
Han, B.-C. (2017). Psychopolitics: Neoliberalism and new technologies of power. Brooklyn: Verso.
Han, B.-C. (2018). The expulsion of the other: society, perception and communication today. Medford, MA: Polity Press.
Han, B.-C. (2018). Topology of violence. Cambridge, MA: MIT Press.
McLuhan, M. (2011). Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Mladá fronta.
Sennett, R. (2003). Respect in a world of inequality. New York: W. W. Norton.
Taylor, F. T. (2018). The Self as Experienced Aesthetically: The Reflective Relationship between Immanuel Kant, Heinrich von Kleist, and Byung-Chul Han [Online]. Colloquy: Text Theory Critique, (34), 43-62. https://doi.org/10.4225/03/5a2faba3c6040
Ware, B. (2018). Kitsch theory [Online]. New Formations: A Journal Of Culture/Theory/Politics, (94), 175-179. https://doi.org/10.3898/NEWF94.REV04.2018
Welsch, W. (1994). Naše postmoderní moderna. Praha: Zvon.