Psychosociální pracovní zátěž v organizacích HORECA (Hotely, Restaurace, Kavárny)

• Název práce v češtině: Psychosociální pracovní zátěž v organizacích HORECA (Hotely, Restaurace, Kavárny)
• Název v anglickém jazyce: Psychosocial workload in HORECA (Hotels, Restaurants, Cafés) organisations
• Klíčová slova: psychosociální faktory|pracovní zátěž|pracovní stres|bezpečnost práce|bezpečnost a ochrana zdraví|HORECA
• Klíčová slova anglicky: psychosocial factors|workload|work stress|work safety|safety and health protection|HORECA
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra andragogiky a personálního řízení (21-KANPR)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Renata Kocianová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.02.2020
• Datum zadání: 10.02.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 02.12.2021
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Helena Záškodná, CSc.

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce se bude věnovat problematice psychosociální pracovní zátěže v organizacích HORECA (hotely, restaurace, kavárny). Cílem práce je identifikovat a popsat hlavní psychosociální faktory pracovní zátěže s ohledem na specifika sektoru HORECA, který zahrnuje hotelnictví a různé druhy gastronomických zařízení. Práce se bude nejprve zabývat problematikou pracovní zátěže a stresu. Dále bude pozornost soustředěna na obecná pojetí psychosociálních faktorů pracovní zátěže dle kategorizace stanovené Světovou zdravotnickou organizací. Hlavním východiskem pro tuto část budou data získaná z výzkumů Evropské agentury pro bezpečnost zdraví při práci (EU-OSHA) a Českého statistického úřadu. V následující části se bude práce věnovat charakteristice organizací HORECA se zaměřením na hlavní psychosociální faktory pracovní zátěže nejčastěji se vyskytující v příslušném sektoru. V práci bude zároveň reflektována aktuální pandemická situace s Covid-19, která značně postihuje zkoumané organizace HORECA a jejich zaměstnance. Součástí práce bude kvantitativní empirické šetření, jehož cílem bude zjistit subjektivně vnímanou zátěž u hlavních faktorů psychosociální pracovní zátěže zaměstnanců v organizacích HORECA. Pozornost bude zaměřena na zaměstnance, kteří jsou v rámci své pozice v kontaktu se zákazníky, a jsou tudíž ve vyšší míře vystaveni psychosociálním faktorům pracovní zátěže. Dílčím cílem pak bude zjistit aktuální stav vnímané zátěže vlivem dopadu pandemie s Covid-19. Lze předpokládat účast nejméně sta respondentů. Sběru dat bude probíhat prostřednictvím elektronického dotazníku.

Předběžná struktura práce:
1 Pracovní zátěž a pracovní stres
1.1 Pracovní zátěž
1.2 Pracovní stres
1.3 Vztah pracovní zátěže a pracovního stresu
2 Psychosociální faktory pracovní zátěže
2.1 Zdroje psychosociální pracovní zátěže
2.1.1 Charakter práce
2.1.2 Pracovní zátěž a pracovní tempo
2.1.3 Specifika rozvržení pracovní doby se zaměřením na práci na směny
2.1.4 Míra rozhodování o práci a kontrola práce
2.1.5 Pracovní prostředí a vybavení pracoviště
2.1.6 Firemní kultura
2.1.7 Mezilidské vztahy na pracovišti
2.1.8 Nejasnost rolí pracovníků v organizaci
2.1.9 Kariérní rozvoj
2.1.10 Sladění práce a soukromého života pracovníků
2.2 Legislativní ukotvení problematiky psychosociální pracovní zátěže
3 Faktory psychosociální pracovní zátěže v organizacích HORECA
3.1 Specifika pracovních podmínek v organizacích HORECA
3.2 Pracovníci v organizacích HORECA
3.3 Hlavní faktory psychosociální pracovní zátěže v organizacích HORECA
3.4 Dopad pandemie COVID-19 na organizace HORECA
4 Empirické šetření – Analýza subjektivně vnímané zátěže u hlavních faktorů psychosociální pracovní zátěže zaměstnanců v organizacích HORECA

Seznam odborné literatury

ARMSTRONG, Michael a Stephen TAYLOR. Řízení lidských zdrojů: moderní pojetí a postupy. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978­­-80-247-5258-7.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zaměstnanost v NH podle klasifikace zaměstnání a odvětví [tabulka]. Český statistický úřad, 2020. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-ctvrtletni-udaje-4-ctvrtleti-2020
DUBOVSKÁ, Eva a Lenka FOJTOVÁ. Psychosociální specifika zdraví a nemoci. Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních studií, 2014. ISBN 978-80-904748-8-8.
EU-OSHA, European Agency for Safety and Health at Work. Innovative solutions to safety and health risks in the construction, healthcare and HORECA sectors [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2011. ISBN 978-92-9191-730-3. Dostupné také z: https://osha.europa.eu/en/publications/innovative-solutions-safety-and-health-risks-construction-healthcare-and-horeca-sectors/view
EU-OSHA, European Agency for Safety and Health at Work. Priorities for occupational safety and health research in Europe: 2013–2020 [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2013. ISBN 978-92-9240-068-2. Dostupné také z: https://osha.europa.eu/en/publications/priorities-occupational-safety-and-health-research-europe-2013-2020/view
EU-OSHA, European Agency for Safety and Health at Work. Protecting workers in hotels, restaurants and catering [online]. Luxembourg: European Agency for Safety and Health at Work, 2008. ISBN 978-92-9191-163-9. Dostupné také z: https://osha.europa.eu/en/publications/report-protecting-workers-hotels-restaurants-and-catering/view
EU-OSHA, European Agency for Safety and Health at Work. Second European Survey of Enterprises on New and Emerging Risks (ESENER-2): Overview Report: Managing Safety and Health at Work [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2016. ISBN 978-92-9240-896-1. Dostupné také z: https://osha.europa.eu/en/publications/second-european-survey-enterprises-new-and-emerging-risks-esener-2-overview-report/view
FOSKETT, David, Patricia PASKINS, Andrew PENNINGTON a Neil RIPPINGTON. The Theory of Hospitality [online]. London: Hodder Education Group, 2016. ISBN 978-1-4718-6523-7. Dostupné také z: https://eds.a.ebscohost.com/eds/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzEyNDY3MTBfX0FO0?sid=718a0b23-3854-425a-8cb8-da71c7ab18e7@sessionmgr4008&vid=2&format=EB&rid=1
HARJANTI, Dhyah a Faiz Akbar TODANI. Job Burnout and Employee Performance in Hospitality Industry: The Role of Social Capital. Jurnal Teknik Industri [online]. 2019,21(1), 15–24. ISSN 2087-7439. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/publication/334302360_Burnout_and_Employee_Performance_in_Hospitality_Industry_The_Role_of_Social_Capital
HLADKÝ, Aleš a Zdeňka ŽIDKOVÁ. Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-890-5.
KEBZA, Vladimír. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1307-5.
KYSELOVÁ, Lucie. Psychosociální rizika. Bezpečnost a hygiena práce: Nástroje pro hodnocení rizik v mikro a malých podnicích. 2019, (3), 14–21. ISSN 0006-0453.
LEKA, Stavroula a Jain ADITYA. Health impact of psychosocial hazards at work: an overview [online]. World Health Organization, 2010. ISBN 978-92-4-150027-2. Dostupné také z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/44428/9789241500272_eng.pdf;jsessi
LEKA, Stavroula a Tom COX. The European Framework for Psychosocial Risk Management: PRIMA-EF [online]. I-WHO Publications, 2008. ISBN 978-0-9554365-2-9. Dostupné z: http://www.prima-ef.org/uploads/1/1/0/2/11022736/prima-ef_ebook.pdf
LIPŠOVÁ, Vladimíra, Kateřina BÁTRLOVÁ a Ludmila KOŽENÁ. Psychosociální rizika při práci. Praha: Státní zdravotní ústav, 2018. ISBN 978-80-7071-382-2.
PAULÍK, Karel, ed. Psychologické aspekty zvládání zátěže muži a ženami. V Ostravě: Ostravská univerzita, 2012. ISBN 978-80-7368-993-3.
PTÁČEK, Radek, Martina VŇUKOVÁ a Jiří RABOCH. Pracovní stres a duševní zdraví – může práce vést k duševním poruchám? Časopis Lékařů Českých [online]. 2017, 156(2), 81–87. ISSN 0008-7335. Dostupné z: http://eds.b.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=3&sid=157d706f-fc65-4d7b-b3f0-8d2f11e7256a%40pdc-v-sessmgr02
SCHONFELD, Irvin Sam. Occupational health psychology: work, stress, and health. New York: Springer Publishing Company. 2017. ISBN 978-0-8261-9967-6.
SILVA, Susana, Cândida SILVA a Dora MARTINS. Knowledge Management and Staff Turnover in the Hospitality Industry. Proceedings of the European Conference on Knowledge Management [online]. 2019,2(2), 941–948 [cit. 2020-05-20]. ISSN 2048-8963. Dostupné také z: https://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=5&sid=8817e1bd-37c5-4f88-a0af-8153c9914533%40sessionmgr4006
TUZOVIC, Sven, Sertan KABADAYI a Stefanie PALUCH. To dine or not to dine? Collective wellbeing in hospitality in the COVID-19 era. International Journal of Hospitality Management [online]. 2021, (95), 1–12 ISSN 0278-4319. Dostupné také z: https://www-sciencedirect-com.ezproxy.is.cuni.cz/science/article/pii/S0278431921000359
VAN STOLK, Christian a Laura STAETSKY a kol. Management of psychosocial risks at work: An analysis of the findings of the European Survey of Enterprises on New and Emerging Risks (ESENER). Luxembourg: European Agency for Safety and Health at Work, 2012. ISBN 978-92-9191-735-8. Dostupné také z: https://osha.europa.eu/en/publications/management-psychosocial-risks-work-analysis-findings-european-survey-enterprises-new