Scenáristická geneze husitské trilogie Otakara Vávry
| Název práce v češtině: | Scenáristická geneze husitské trilogie Otakara Vávry |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Otakar Vávra's Hussite Trilogy: Genesis of the Screenplay |
| Klíčová slova: | husitská trilogie|Otakar Vávra|marxismus|Alois Jirásek|ideologie|Josef Macek|Miloš Václav Kratochvíl|historický film|interpretace |
| Klíčová slova anglicky: | Hussite Trilogy|Otakar Vávra|Marxism|Alois Jirásek|Ideology|Josef Macek|Miloš Václav Kratochvíl|Historical Film|Interpretation |
| Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra filmových studií (21-KFS) |
| Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Ivan Klimeš |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 10.02.2020 |
| Datum zadání: | 10.02.2020 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 12.02.2020 |
| Datum a čas obhajoby: | 08.09.2021 09:30 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 18.08.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 08.09.2021 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | doc. PhDr. Stanislava Přádná |
| Zásady pro vypracování |
| Husitská trilogie režiséra Otakara Vávry z let 1954 až 1956 (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) je vnímána jako jedna z vlajkových lodí československé kinematografie poúnorového období. Jednalo se o projekt do té doby na Barrandově nevídaných produkčních rozměrů, s prestižním obsazením a v neposlední řadě s výrazným propagandistickým potenciálem. Z toho důvodu šlo o produkci ze strany komunistické moci nepochybně velmi žádanou a současně pečlivě sledovanou. Vávra a jeho spoluscenárista Miloš Václav Kratochvíl vypracovali scénáře k jednotlivým dílům trilogie v letech 1949 až 1953. Jejich přípravná práce probíhala tedy současně se vznikem oficiálního akademického výkladu husitského hnutí a epochy z marxisticko-leninistického hlediska, jehož průkopníky byli zejména Josef Macek a František Kavka.
Přestože provázanost obou prací je nepopiratelná (např. Macek se na husitské trilogie podílel jako historický konzultant), vzhledem k dlouhé době zrodu scénářů nelze Vávrovy filmy brát pouze jako umělecké ztvárnění komunistickou stranou zaštítěné interpretace. Tato interpretace se rovněž teprve rodila a výsledné filmové produkty, tak nutně představují spíše pohled, který je kompromisem mezi ní a dalšími vlivy. Takovým vlivem je samozřejmě Alois Jirásek, z jehož díla všechny tři snímky deklaračně (ve třetím díle Proti všem i fakticky) vycházejí. Ačkoliv Jirásek se po uchopení moci komunisty stal protežovaným autorem a v rámci tzv. jiráskovské akce došlo k opětovnému vydávání jeho spisů velkým nákladem, literátovo čtení husitské revoluce má k Mackově nebo Kavkově výkladu daleko. Nakonec nemůžeme ani ignorovat fakt, že Vávrův spoluautor Kratochvíl sám již předtím vydal dvě prózy o Janu Husovi, a že původní plán scenáristické dvojice se od výsledku velmi liší (Vávra se původně plánoval Husovu životu věnovat jak v prvním, tak v druhém díle, samotnou revoluci měl zachytit pouze film třetí). Ze všech těchto okolností je jasné, že zrod této spektakulární filmové série nebyl přímočarý v tom smyslu, že by šlo o objednávku zpracovanou režimem daným pohledem, nýbrž že se při něm střetával pohled zavedený a širší veřejností zafixovaný (Jirásek) s rodící se režimem protežovanou interpretací (Macek) a se silnými a originálními tvůrčími osobnostmi Kratochvíla a Vávry. Otázka, které se hodlám věnovat je právě způsob, jakým se tyto pohledy střetávaly a který v jednotlivých fázích vzniku filmového libreta převažoval. Nehodlám se zabývat pouze výsledkem, ale pomocí průzkumu předběžných verzí scénáře, poznámek jeho autorů, posudků ze strany poradce Josefa Macka, Filmové rady a dalších orgánů státního filmu bych rád zmapoval cestu, která ke stvoření onoho výsledku vedla. |
| Seznam odborné literatury |
| ČORNEJ, Petr. Husitská tématika v českém filmu (1953-1968) v kontextu dobového nazírání na dějiny. In: Iluminace 7, 1995, 19-20
ČORNEJ, Petr. Husitská trilogie a její dobový ohlas. In: KOPAL, Petr (ed.). Film a dějiny. Praha 2005 ČORNEJ, Petr. Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. Praha 2019 HRABÁK, Josef. Miloš V. Kratochvíl. Praha 1979 JIRÁSEK, Alois. Proti všem. Praha 1950 JIRÁSEK, Alois. Jan Hus. Praha 1951 JIRÁSEK, Alois. Jan Žižka. Praha 1955 KAVKA, František. Husitská revoluční tradice. Praha 1953 KLIMEŠ, Ivan. K povaze historismu v hraném filmu poúnorového období. In: Filmový sborník historický 2, 1991, 81-86 KRATOCHVÍL, Miloš V. Mistr Jan. Praha 1951 KRATOCHVÍL, Miloš V. Pochodeň. Praha 1953 KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění. Praha 2012 MACEK, Josef. Husitské revoluční hnutí. Praha 1952 MACEK, Josef. Tábor v husitském revolučním hnutí I., II. Praha 1952-1955 MACURA, Vladimír. Český sen. Praha 1998 NEJEDLÝ, Zdeněk. Hus a naše doba. Praha 1936 NEJEDLÝ, Zdeněk. Alois Jirásek. Praha 1946 PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha 1926 RAK, Jiří. Bývali Čechové… Historické mýty a stereotypy. Praha 1994 SZCZEPANIK, Petr. Továrna Barrandov. Svět filmařů a politická moc 1945–1970. Praha 2016 VÁVRA, Otakar. Zamyšlení režiséra. Praha 1982 VÁVRA, Otakar. Podivný život režiséra. Praha 1996 VÁVRA, Otakar. Paměti aneb Moje filmové století. Praha 2011 |