Sekundární viktimizace obětí v trestním řízení

• Název práce v češtině: Sekundární viktimizace obětí v trestním řízení
• Název v anglickém jazyce: Secondary Victimization of Victims by Criminal Proceedings
• Klíčová slova: sekundární viktimizace, druhotná újma, oběť, trestní řízení
• Klíčová slova anglicky: Secondary Victimization, Secondary Harm, Victim, Criminal Proceedings
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 22.01.2020
• Datum zadání: 22.01.2020
• Datum potvrzení stud. oddělením: 03.01.2022
• Datum a čas obhajoby: 20.12.2021 12:30
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 342, 342
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.11.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 20.12.2021
• Oponenti: doc. JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Předkládaná diplomová práce pojednává o problematice sekundární viktimizace v kontextu trestního řízení. Hlavním cílem práce je zhodnocení, zda účinná právní úprava poskytuje oběti ochranu před vznikem druhotné újmy. Na podkladě teoretických východisek problematiky sekundární viktimizace se práce rovněž zaměřuje na zjištění, zda právní úprava přiléhavě reflektuje současné viktimologické a psychologické poznatky z oblasti sekundární viktimizace a druhotné újmy.
Práce je rozdělena do tří kapitol. První část práce se zabývá základními koncepčními otázkami sekundární viktimizace v širších souvislostech. Důraz je kladen na proměnu postavení oběti v trestním řízení v rámci historického vývoje viktimologie jako samostatné vědy. Zdůrazněny jsou rovněž terminologické a interpretační nedostatky pojmu viktimizace. Druhá kapitola práce rozebírá sekundární viktimizaci jako viktimologický fenomén. Kromě vymezení samotného pojmu sekundární viktimizace je pozornost věnována zejména příčinám sekundární viktimizace, jejím zdrojům a druhům jednání vedoucím ke vzniku druhotné újmy. Stěžejní částí práce je kapitola třetí, která se zabývá sekundární viktimizací v trestním řízení a její prevencí. Opomenuta není ani kritická analýza trestněprávních institutů zaručujících oběti právo na ochranu před druhotnou újmou, a to především s důrazem na díl pátý zákona o obětech trestných činů a jeho použitelnost v praxi.
V závěrečné části práce je dovozeno, že současný stav legislativy poskytuje oběti před vznikem druhotné újmy relativní ochranu. Právní úpravě je třeba zejména vytnout, že se ve větší míře soustředí pouze na strukturální příčiny sekundární viktimizace, zatímco ochrana oběti před sociálně-psychologickými a individuálními příčiny, které teorie označuje za hlavní příčiny vzniku druhotné újmy, je zcela marginální. Za účelem zvýšení úrovně ochrany obětí před druhotnou újmou proto práce předkládá návrhy de lege ferenda na procesní úpravu některých problematických institutů. Vyzdvihnut je rovněž význam odborného viktimologického a psychologického vzdělávání orgánů činných v trestním řízení, které je označeno za klíčový mechanizmus ochrany obětí před druhotnou újmou.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The submitted diploma thesis deals with the issue of secondary victimization in the context of criminal proceedings. The main goal of this work is to evaluate whether effective legislation provides victims with protection against secondary harm. Based on the theoretical basis of the issue of secondary victimization, the thesis also focuses on finding out whether the legislation adequately reflects the current victimological and psychological knowledge in the field of secondary victimization and secondary harm.
The work is divided into three chapters. The first part deals with the basic conceptual issues of secondary victimization in a broader context. Emphasis is placed on the transformation of the victim's position in criminal proceedings within the historical development of victimology as an independent field. The terminological and interpretive shortcomings of the concept of victimization are also emphasized. The second chapter discusses secondary victimization as a victimological phenomenon. In addition to defining the concept of secondary victimization, attention is paid to the causes of secondary victimization, its sources and types of actions leading to secondary harm. The main part of the work is the third chapter, which deals with secondary victimization in criminal proceedings and its prevention. A critical analysis of criminal law institutes guaranteeing victims the right to protection against secondary harm is also included in the third chapter, with special emphasis on Part Five of the Victims of Crime Act and its applicability in practice.
In the final part of the thesis, it is concluded that the current state of legislation provides victims with only relative protection against the occurrence of secondary harm. In particular, the legislation is criticized for focusing more on the structural causes of secondary victimization, while the protection against the socio-psychological and individual causes identified as the main causes of secondary harm is quite marginal. In order to increase the level of protection of victims against secondary harm, the work presents proposals de lege ferenda for procedural amendments of some problematic institutes. The importance of professional victimology and psychological education of law enforcement authorities is also emphasized as a key mechanism for protecting the victim from secondary harm.