Maďarský šamanismus a jeho prvky v maďarských lidových pohádkách
Název práce v češtině: | Maďarský šamanismus a jeho prvky v maďarských lidových pohádkách |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Hungarian shamanism and its elements in Hungarian folk tales |
Klíčová slova: | Maďarsko|Sibiř|šamanismus|šaman|táltoš|pohádky|folklór|ústní lidová slovesnost|literatura|mytologie|tradice |
Klíčová slova anglicky: | Hungary|Siberia|shamanism|shaman|táltos|fairy tales|folk culture|oral folk literature|literature|mythology|traditions |
Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra středoevropských studií (21-KSES) |
Vedoucí / školitel: | doc. Simona Kolmanová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 18.01.2020 |
Datum zadání: | 20.01.2020 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 22.01.2020 |
Datum a čas obhajoby: | 16.06.2021 11:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 25.05.2021 |
Datum proběhlé obhajoby: | 16.06.2021 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná |
Oponenti: | doc. Andor Mészáros, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Cílem bakalářské práce je nejprve přiblížit maďarský šamanismus – fenomén předkřesťanského období v Uhrách. Tradice šamanismu a přírodní magie se na toto území dostala z oblasti Uralu, odkud maďarské etnikum pochází. Ve středoevropském kontextu se tedy jedná o naprostý unikát. Ústřední postavou této pohanské víry byl táltos neboli šaman, který v tehdejší společnosti zaujímal roli léčitele, věštce, duchovního vůdce a prostředníka mezi světem lidí, nebem a podsvětím. S tím přímo souvisí i šamanistický model světa, znázorňovaný nejčastěji v podobě stromu rostoucího až do nebe (tzv. égig-érő fa). Mytologické elementy tohoto charakteru se po nástupu křesťanství dochovaly pouze ve folklóru, respektive lidové slovesnosti. Analytická část práce se věnuje rozboru těchto mytologických prvků v maďarských lidových pohádkách podle předem (v teoretické části) stanovených kategorií. Na konkrétních textech ukazuje, do jaké míry a jakým způsobem jsou tyto prvky zobrazovány, popřípadě jak se transformovaly postupem času a zda jsou determinovány i na základě lokalizace. Pomocí syntézy pak získané poznatky shrnuje a porovnává. |
Seznam odborné literatury |
BAILEY, Greg. Mytologie: mýty, pověsti & legendy. Praha: Fortuna Print, 2006. BARTHES, Roland. Mytologie. Třetí vydání v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2018. Bod. DIÓSZEGI, Vilmos. A pogány magyarok hitvilága. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1973. HOPPÁL, Mihály. Sámán művészet. [Budapest]: Szenzár, 2019. PROPP, Vladimir Jakovlevič. Morfológia rozprávky. Bratislava: Tatran, 1971. Okno. RÓHEIM, Géza. A magyar sámánizmus; a táltos. [Budapest]: Nemzeti Örökség, 2018. RUCK, Carl A. P. The hidden world: survival of pagan shamanic themes in European fairytales. Durham, N.C.: Carolina Academic Press, 2007. VOIGT, Vilmos. A folklór alkotások elemzése. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1972. 377 s. Néprajzi tanulmányok. BANÓ, István. Baranyai népmesék. Budapest: Franklin Társulat, 1941. Új Magyar Népköltési Gyüjtemény. BENEDEK, Elek. Magyar népmesék. [Budapest]: Athenaeum Kőnyvkiadó, [1949?]. CSONTOS, Gábor. A táltos csikó. Bratislava: Madách Könyvkiadó, 1984. ILLYÉS, Gyula. Divotvorný vůl a jiné maďarské pohádky. V Praze: Dauphin, 2008. HOCOPÁN, Sándor. Világ szépe és világ gyönyörűje: magyarországi román népmesék. Budapest: Európa, 1982. Népek meséi. KOCSISNÉ, Szirmai Fóris Mária. Felsőtiszai népmesék. Debrecen: Alföldi Magvető, 1955. VÉGH, József. Sárréti népmesék és népi elbeszélések. Debrecen: Debreceni Egyetem, 1944. Magyar népnyelvi szövegek. |