Maďarský šamanismus a jeho prvky v maďarských lidových pohádkách

• Název práce v češtině: Maďarský šamanismus a jeho prvky v maďarských lidových pohádkách
• Název v anglickém jazyce: Hungarian shamanism and its elements in Hungarian folk tales
• Klíčová slova: Maďarsko|Sibiř|šamanismus|šaman|táltoš|pohádky|folklór|ústní lidová slovesnost|literatura|mytologie|tradice
• Klíčová slova anglicky: Hungary|Siberia|shamanism|shaman|táltos|fairy tales|folk culture|oral folk literature|literature|mythology|traditions
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra středoevropských studií (21-KSES)
• Vedoucí / školitel: doc. Simona Kolmanová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 18.01.2020
• Datum zadání: 20.01.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.01.2020
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2021 11:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 25.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: doc. Andor Mészáros, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce je nejprve přiblížit maďarský šamanismus – fenomén předkřesťanského období v Uhrách. Tradice šamanismu a přírodní magie se na toto území dostala z oblasti Uralu, odkud maďarské etnikum pochází. Ve středoevropském kontextu se tedy jedná o naprostý unikát. Ústřední postavou této pohanské víry byl táltos neboli šaman, který v tehdejší společnosti zaujímal roli léčitele, věštce, duchovního vůdce a prostředníka mezi světem lidí, nebem a podsvětím. S tím přímo souvisí i šamanistický model světa, znázorňovaný nejčastěji v podobě stromu rostoucího až do nebe (tzv. égig-érő fa). Mytologické elementy tohoto charakteru se po nástupu křesťanství dochovaly pouze ve folklóru, respektive lidové slovesnosti. Analytická část práce se věnuje rozboru těchto mytologických prvků v maďarských lidových pohádkách podle předem (v teoretické části) stanovených kategorií. Na konkrétních textech ukazuje, do jaké míry a jakým způsobem jsou tyto prvky zobrazovány, popřípadě jak se transformovaly postupem času a zda jsou determinovány i na základě lokalizace. Pomocí syntézy pak získané poznatky shrnuje a porovnává.

Seznam odborné literatury

BAILEY, Greg. Mytologie: mýty, pověsti & legendy. Praha: Fortuna Print, 2006.
BARTHES, Roland. Mytologie. Třetí vydání v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2018. Bod.
DIÓSZEGI, Vilmos. A pogány magyarok hitvilága. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1973.
HOPPÁL, Mihály. Sámán művészet. [Budapest]: Szenzár, 2019.
PROPP, Vladimir Jakovlevič. Morfológia rozprávky. Bratislava: Tatran, 1971. Okno.
RÓHEIM, Géza. A magyar sámánizmus; a táltos. [Budapest]: Nemzeti Örökség, 2018.
RUCK, Carl A. P. The hidden world: survival of pagan shamanic themes in European fairytales. Durham, N.C.: Carolina Academic Press, 2007.
VOIGT, Vilmos. A folklór alkotások elemzése. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1972. 377 s. Néprajzi tanulmányok.


BANÓ, István. Baranyai népmesék. Budapest: Franklin Társulat, 1941. Új Magyar Népköltési Gyüjtemény.
BENEDEK, Elek. Magyar népmesék. [Budapest]: Athenaeum Kőnyvkiadó, [1949?].
CSONTOS, Gábor. A táltos csikó. Bratislava: Madách Könyvkiadó, 1984.

ILLYÉS, Gyula. Divotvorný vůl a jiné maďarské pohádky. V Praze: Dauphin, 2008.

HOCOPÁN, Sándor. Világ szépe és világ gyönyörűje: magyarországi román népmesék. Budapest: Európa, 1982. Népek meséi.
KOCSISNÉ, Szirmai Fóris Mária. Felsőtiszai népmesék. Debrecen: Alföldi Magvető, 1955.
VÉGH, József. Sárréti népmesék és népi elbeszélések. Debrecen: Debreceni Egyetem, 1944. Magyar népnyelvi szövegek.