Anotovaná bibliografie díla Růženy Vackové z let 1929–1948

• Název práce v češtině: Anotovaná bibliografie díla Růženy Vackové z let 1929–1948
• Název v anglickém jazyce: Annotated bibliography of Růžena Vacková's work from years 1929–1948
• Klíčová slova: Růžena Vacková|kritika|bibliografie|časopisy 30. a 40. let 20. století
• Klíčová slova anglicky: Růžena Vacková|bibliography|magazines of the 1930s and 1940s|criticism
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Libuše Heczková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.12.2019
• Datum zadání: 13.12.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 17.12.2019
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2020 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.08.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Michael Špirit, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce si klade za cíl analyzovat časopisecké příspěvky, které publikovala Růžena Vacková napříč periodiky, jakými jsou například Národní střed, revue Tak, Listy filologické, Život, Program D, Katolické noviny, Obroda, Modrá revue, List pro křesťanskou kulturu a týdeník Katolík či Kritický měsíčník. Ze jmenovaných časopisů je zřejmé ideové ukotvení autorky, které vychází z politické pravice a po konci války i spříznění s katolickou vírou. Součástí práce je proto rovněž opoziční vymezení autorky, a to především vůči avantgardě a jejím představitelům, zároeň však si byla blízká s divadlem E.F. Buriana. Hlavním záměrem je představit Růženu Vackovou jako kritičku a postihnout ambivalentnost jejích názorů, z toho důvodu jsou v práci zahrnuty multižánrové příspěvky, především pak z oblasti literatury, divadla, dobového dění nebo i témat týkajících se ženské otázky. Vzhledem k životnímu osudu autorky, jehož součástí bylo několikeré věznění a perzekuce ohraničené nástupem nacismu na jedné straně a nástupem komunismu na druhé, půjde především o tvorbu v období 1930-1942, kdy přispívá především do Národního středu a léta 1945-1948, ve kterých nalezneme její příspěvky v časopisech Vyšehrad, Kulturní revue a Katolík. Jak již bylo naznačeno, jde o práci vycházející z materiálu, z primárních časopiseckých textů, život autorky a její svébytná díla z oblasti archeologie, teatrologie a kunsthistorie tak nejsou zahrnuta, případně jsou uvedena pouze pro úplnost. Součástí diplomové práce je bibliografie textů Růženy Vackové.

Seznam odborné literatury

PRIMÁRNÍ LITERATURA:
R. Vacková: Příští umělečtí klasikové podle užitkové filosofie, in Tak 1, Praha: Vyšehrad, 19. 2. 1937, č. 4, s. 89-90.
R. Vacková: Sokrates, vychovatel národa. Praha: Václav Petr, 1939.
R. Vacková: Státní ceny, in Tak 1, Praha: Vyšehrad, 16. 11. 1937, č. 21, s. 355-356.
R. Vacková: Židovský časopis „Rozvoj“, in Tak 1, Praha: Vyšehrad, 4. 5. 1937, č. 9, s. 180.
SEKUNDÁRNÍ LITERATURA:
A. Gjuričová: Uvědomělé kichotiády. Politické myšlení Růženy Vackové, in Soudobé dějiny 2, 2005, s. 285–308.
T. Halík: Růžena Vacková. Dopis generálnímu tajemníkovi SN, Salve: Revue pro teologii a duchovní život 1, 2005, s. 99–101.
A. Horová (ed.): Růžena Vacková, in Nová encyklopedie dějin českého výtvarného umění II. Praha: 1995.
J. Chodějovský: Růžena Vacková 100 let od narození, dostupné online.), [citováno k 18. 10. 2019]
(http://abicko.avcr.cz/archiv/2001/10/obsah/ruzena-vackova-100-let-od-narozeni.html), [citováno k 13. 8. 2014].
M. Horyna: Růžena Vacková jako teoretička umění, in: Pictura verba culpit. Praha: Artefactum, 2006, s. 459–466.
P. Marek: Osobnost v církvi a politice. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006.
V. Ptáčková: Metafyzická realistka Růžena Vacková, in: Miscellanea theatralia: sborník Adolfu Scherlovi k osmdesátinám, Praha 2005, s. 43–47.
Z. Rotrekl: Skrytá tvář české literatury. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1987.
S. Schwab: Růžena Vacková a proces Mádr a spol., Bakalářská práce, Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2015.
L. Slavíček (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2. Praha: Academia, 2016, s. 1571–1572.
E. Stehlíková: Antická norma Růženy Vackové, in Auriga – Zprávy klasických filologů, č. XXIV1982, s. 70-72.
M. Surosz: Ach, ty Češky! Praha: Mladá fronta, 2017.
R. Vacková: Ticho s ozvěnami: Dopisy z vězení z let 1952-1967. Praha: Křesťanská akademie, 1994.
R. Vacková: Věda o slohu. Praha: Aula, 1993.
R. Vacková: Vězeňské přednášky. Praha: Archiv UK, 1999.
R. Vacková: Výtvarný projev v dramatickém umění. Praha: Tomsa, 1948.
R. Vacková: Žena v českém umění dramatickém. Praha: Topičova edice, 1940.
J. Vojvodík: Zastoupení a odpovědnost: „absolutní passion“ Růženy Vackové, in Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století. Praha: Argo, 2014, s. 80-115.