Falešné vzpomínky u depresivních jedinců

• Název práce v češtině: Falešné vzpomínky u depresivních jedinců
• Název v anglickém jazyce: False memories in individuals with depression
• Klíčová slova: Falešné vzpomínky|depresivní porucha|DRM paradigma|misinformační paradigma|implantační paradigma|zkreslená paměť
• Klíčová slova anglicky: False memories|Depressive disorder|DRM paradigm|Misinformation paradigm|Implantation paradigm|Memory distortion
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Hedvika Boukalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.12.2019
• Datum zadání: 06.12.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 14.01.2020
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2021 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 25.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mabel Virginia Rodriguez Manchola, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem této práce je shrnout poznatky z psychologie týkající se falešných vzpomínek. Práce se zaměří na vznik falešných vzpomínek. Dále budou v práci představeny druhy falešných vzpomínek – DRM, implantační a dezinformační paradigma. Následovat bude problematika depresivních poruch a jejich role při vytváření falešných vzpomínek.
Dalším cílem je navrhnout výzkumný projekt, který se bude zabývat rolí depresivní poruchy s ohledem na vytváření falešných vzpomínek. Na vznik falešných vzpomínek bude nahlíženo v kontextu Deese-Roediger-McDermottova (DRM) paradigmatu.
Literárně přehledová část se nejprve bude zabývat problematikou falešných vzpomínek; a popsaní jejich vzniku z hlediska kognitivní, tak hlavně z pohledu sociální psychologie. Budou shrnuty základní poznatky z této oblasti s cílem lepší orientace v dané problematice; především v souvislosti s depresivní poruchou. Dále se bude práce zaměřovat na přístupy ke zkoumání falešných vzpomínek; budou představeny DRM paradigma, implantační paradigma a dezinformační efekt. Závěrečná část se bude zabývat problematikou depresivní poruchy a její působením na tvorbu falešných vzpomínek.
V návaznosti na poslední kapitolu bude navržen odpovídající výzkum falešných vzpomínek dle DRM paradigmatu, který se bude zabývat jejich vytvářením u jedinců s depresivní poruchou.
Výzkumná část, která je součástí praktické části bude navrhovat kvantitativní výzkum, který bude mít za cíl zjistit, zda jsou jedinci s depresivní poruchou náchylnější k tvorbě falešných vzpomínek. Navrhovaný výzkum bude sledovat vytváření falešných vzpomínek dle DRM paradigmatu u depresivních jedinců v porovnání s kontrolní skupinou bez diagnózy deprese (v situacích s negativní, neutrální a pozitivní tématikou).
Participanti s depresivní poruchou budou vybráni na základě komplexního psychiatrického vyšetření a budou splňovat diagnostická kritéria depresivních poruch dle MKN-10 (ICD-11). Kontrolní skupinou budou jedinci bez psychiatrické minulosti. Dále se bude jednat o jedince v období mladé dospělosti (20–40 let) dle Vágnerové (2007). Velikost vzorku bude 100 osob pro zkoumanou populaci a 100 osob pro kontrolní skupinu.
Cílem tohoto výzkumu je blíže objasnit problematiku depresivních poruch a jejich působení na vznik negativních falešných vzpomínek. Přínosem by měly být poznatky pro oblast forenzní psychologie, kde mohou mít depresivní poruchy potencionální dopad na kvalitu svědecké výpovědi. Zároveň by měl být přínosný v klinické praxi, kde by výsledky umožnily náhled na vytváření negativních falešných vzpomínek u osob s depresivní diagnózou.

Seznam odborné literatury

Dewhurst, S. A., Anderson, R. J. & Knott, L. (2012). A gender difference in the false recall of negative words: Women DRM more than men. Cognition and emotion, 26, 65-74
Bland, C. E., Howe, M. L., & Knott, L. (2016). Discrete emotion-congruent false memories in the DRM paradigm. Emotion, 16(5), 611.
Howe, M. L., & Malone, C. (2011). Mood-congruent true and false memory: Effects of depression. Memory, 19(2), 192-201.
Joormann, J., Teachman, B. A., & Gotlib, I. H. (2009). Sadder and less accurate? False memory for negative material in depression. Journal of Abnormal Psychology, 118(2), 412.
Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. NY: Farrar, Straus and Giroux
Lampinen, J. M., Neuschatz, J. S., & Payne, D. G. (1997). Memory illusions and consciousness: Examining the phenomenology of true and false memories. Current Psychology, 16(3-4), 181-224.
Loftus, E. (1988). Memory. New York: Ardsley Press
Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of verbal learning and verbal behavior, 13, 585-589
Ruci, L., Tomes, J. L., & Zelenski, J. M. (2009). Mood-congruent false memories in the DRM paradigm. Cognition and emotion, 23(6), 1153-1165.
Shaw, J. (2016). The Memory Illusion: Remembering, Forgetting, and the Science of False Memory. UK: Random House
Toffalini, E., Mirandola, C., Coli, T., & Cornoldi, C. (2015). High trait anxiety increases inferential false memories for negative (but not positive) emotional events. Personality and Individual Differences, 75, 201-204.