Diffusion of innovations in small networks

• Název práce v češtině: Difuze inovací v malých sítích
• Název v anglickém jazyce: Diffusion of innovations in small networks
• Klíčová slova: difuze inovací|analýza sociálních sítí|simulace difuze
• Klíčová slova anglicky: diffusion of innovations|social network analysis|diffusion simulation
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tomáš Diviák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.12.2019
• Datum zadání: 02.12.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.02.2020
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2020 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Východiska: jasné a stručné vymezení východisek, zdůvodnění relevance práce. Základní formulace výzkumného problému. Teoretická východiska jeho uchopení. Návaznost na předchozí výzkumy. Situace v oboru (nejdůležitější předchozí závěry).
Kolik lidí je třeba k uskutečnění sociální změny? Odhady a modely se značně liší, shodují se ale v tom, že odhodlaná a aktivní menšina má šanci své zájmy prosadit. Samotný počet lidí však není plně rozhodujícím faktorem. Tato dimenze však není v současném zkoumání ještě příliš reflektována. Práce bude vycházet z teorie kritické masy, empirických i teoretických závěrů analýzy sociálních sítí (centralita, hustota vazeb…) a sociálního kapitálu.
V teorii kritické masy jsou navrhována různá čísla. Podle modelu Damona Centoly, teoreticky navrhnutého a empiricky ověřovaného, je dostatečné, aby čtvrtina populace byla dostatečně aktivní a může prosadit změnu (Centola, Becker, Brackbill, & Baronchelli, 2018). Nedávno přišla Erica Chenoweth s myšlenkou, že pro sociální změnu (v tomto případě politologicky zkoumané) stačí aktivní zapojení 3,5 procenta populace. Tyto závěry však nebyly podepřeny publikovaným článkem, vycházejí z předchozích výzkumů nenásilných protestů. Dle Marwella, Olivera a Prahla přináší větší hustota sítě lepší podmínky pro kolektivní akci, zároveň má také centralizace sítě pozitivní efekt (Marwell, Oliver, & Prahl, 1988).
2. Cíle: vymezení hlavního cíle práce a případně cílů vedlejších. Formulace výzkumné otázky a představení toho, co má řešení práce přinést (řešení problému, přínos akademické obci a čtenářům). Viz také rámeček níže.
Cílem práce je přinést dílčí návrh zahrnutí strukturního prvku v teorii kritické masy. Vzhledem k rozsahu není cílem ucelená teorie, ale formulace konkrétního principu a jeho simulace.
3. Metodika: předpokládaný postup řešení a způsob dosažení cíle/ů. Konkrétní a rozmyšlená představa o metodickém postupu řešení práce. Předběžné rozvržení tohoto postupu, následnost jednotlivých kroků. V případě empirických prací navrhované výzkumné metody a techniky.
Na základě dostupné literatury bude vystavěna hypotéza (hypotézy). Budou se pravděpodobně týkat hlavně centrality aktérů a hustoty sítě. Teoretická východiska budou použita v empirické části práce.
Empirická část práce se bude ubírat směrem k simulaci. Na základě existující sociální sítě a teoretických východisek bude sestaven a naimplementován algoritmus šíření sociální změny. Ten bude reflektovat pravděpodobnostní charakter jevu a bude umožňovat různé nastavení počátečních podmínek (původců sociální změny, rychlosti interakcí, apod.). Pro sestavení algoritmu bude použita také literatura týkající se počítačové simulace a modelů v sociálních vědách obecně, která je díky dynamicky rozvíjející se vědě o sítích poměrně bohatá. Pro implementaci algoritmu bude pravděpodobně použit jazyk Python, který obsahuje i knihovnu networkx pro práci s grafy.
Tato metoda má několik zásadních výhod. Na jedné síti je možné vyzkoušet mnoho různých konstelací. Je možné stejný algoritmus uplatňovat na různé sítě. Je možné studovat jeden izolovaný mechanismus bez vlivů intervenujících. Rovněž metodologie je velmi otevřená a každý krok zaznamenaný a ověřitelný. Může přinést velmi zajímavé nové výsledky, které by na základě analýzy konkrétních případů nebylo možné odhalit. Zároveň je však nutné přiznat i nevýhody – síla izolace mechanismu může být obtížně interpretovatelná v sociální realitě, ve které sociální změna výsledkem komplexního systému mechanismů.
4. Hypotézy: formulace obecných předpokladů, hypotéz, které se budou v práci ověřovat (zejm. pro empirické práce).
· Pro rozšíření sociální změny je potřeba zahrnout kritické množství „názorových vůdců“.
· Změna se rychleji šíří v síti hustých vazeb.
· Změna má malou šanci rozšířit se nad rámec kliky/pevné podskupiny s hustými vazbami.
5. Charakteristika závěrů: představení očekávaných závěrů ve smyslu jejich hloubky, dosahu, relevance vzhledem k východiskám a cílům práce, resp. další využitelnosti.
Dílčí návrhy role struktury v procesu šíření změny. Jejich ukotvení v teorii a ověření na datech. Replikovatelný experiment.

Seznam odborné literatury

Abrahamson, E., & Rosenkopf, L. (1997). Social Network Effects on the Extent of Innovation Diffusion A Computer Simulation.pdf. Organization Science, 8(3), 289–309.
Centola, D., Becker, J., Brackbill, D., & Baronchelli, A. (2018). Experimental evidence for tipping points in social convention. Science, 360(6393), 1116–1119.
Crossley, Nick & Ibrahim, Joseph. (2012). Critical Mass, Social Networks and Collective Action: Exploring Student Political Worlds. Sociology. 46. 596-612. 10.1177/0038038511425560.
Ebrahimi, R., Gao, J., Ghasemiesfeh, G., & Schoenbeck, G. (2017). How Complex Contagions Spread Quickly in Preferential Attachment Models and Other Time-Evolving Networks. IEEE Transactions on Network Science and Engineering, 4(4), 201–214.
Hauser, C., Tappeiner, G., & Walde, J. (2007). The Learning Region: Impact of Social Capital and Weak Ties on Innovation. Regional Studies, 41(1), 75–88.
Marwell, G., Oliver, P. E., & Prahl, R. (1988). Social Networks and Collective Action : A Theory of the Critical Mass . III. American Journal of Sociology, 94(3), 502–534.