Analýza a pretesting audiovizuální tvorby v perspektivě sociologických metod

• Název práce v češtině: Analýza a pretesting audiovizuální tvorby v perspektivě sociologických metod
• Název v anglickém jazyce: Analysis and pretesting of audiovisual production from the perspective of sociological methods
• Klíčová slova: pretesting|výzkum audiovizuální tvorby|výzkum publik|výzkum médií|optimalizace obsahu|sociologické metody
• Klíčová slova anglicky: pretesting|audiovisual research|audience research|media research|content optimization|sociological methods
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Ing. Petra Průšová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.11.2019
• Datum zadání: 30.11.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 16.01.2020
• Datum a čas obhajoby: 05.02.2021 11:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.12.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 05.02.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Teoretický koncept a východiska
Sociologie médií potažmo problematika vlivu médií na společnost je jednou z tradičních oblastí sociologického výzkumu již od 20.století. Danou problematikou se již ve své době zabýval Max Weber, nejčastěji je však tato oblast spojována s frankfurtskou školou v souvislosti s masovou kulturou a kulturním průmyslem a jejími představiteli a dále také s torontskou školou ve spojitosti s technologickým determinismem. Významný vliv na tu oblast mělo také dílo Jürgena Habermase „Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti“.
V posledních letech zaznamenáváme ve světě prudký narůst informačních a obsahových platforem, kdy současnou dobu můžeme označit za obsahově předimenzovanou a je složité se v ní orientovat. Otázkou v této oblasti je, co je pro daný produkovaný obsah podstatné a klíčové, aby zaujal svého příjemce či konzumenta, což je důležité, jak pro komerční tak i pro veřejnoprávní média. Tato otázka se zdá být více než stěžejní právě v době, kdy jsou lidé denně konfrontováni se stovkami obsahu v podobě tisku, audiovizuální tvorby a dalších jiných.
V současné době můžeme pozorovat nástup mediálních platforem jako je například americký poskytovatel online filmů a obecně videoobsahu – Netflix nebo již déle na trhu působící platforma YouTube. Datová analytika v oblasti audiovizuální tvorby je díky značnému nárustu popularity těchto platforem poměrně aktuálním tématem. Díky zahraničním výzkumům a případovým studiím, které se touto problematiku důkladně zabývají (např. Fernández-Manzano, Neira, Clares-Gavilán: 2016) lze usuzovat budoucí zvýšený zájem o danou oblast zájmu. Fernández-Manzano a kol. ve své studii konkrétně zmiňují, že např. Big Data v současné době představují významnou roli v oblasti výzkumu a pomáhají při poskytování informací a rozhodování ohledně produkovaného obsahu (Fernández-Manzano a kol:2016). V souvislosti s mediálním gigantem, kterým je Netflix, bývají často jako stěžejní zdroj pro poskytnutí informací o obsahu zmiňována Big Data, tedy zpracování velkého množství dat z webové analytiky. Nejsou to ale pouze Big data jako zdroj informací o obsahu potažmo o jeho publiku, jako další můžeme zmínit pretesty a posttesty obsahu, které poskytují také důležité informace, a které se běžně v této oblasti využívají. Nicméně i přesto, že jsou dané zdroje dat na vzestupu, klasický sociologický výzkum představuje stále velmi důležitou roli. Úkolem výzkumníka je v tomto případě závěry z webové či jiné analytiky adekvátně propojit se závěry z výzkumů tak, aby přinášel přínosné informace a zároveň tak došlo, pokud možno k co nejvyšší eliminaci chyb v rámci projektu.
V českém kontextu bývá výzkum audiovize v souvislosti se sociologickým výzkumem spíše opomíjeným tématem, kdy je většina výzkumů audiovizuální tvorby spjata zejména s marketingovým výzkumem. Diplomová práce bude tak i z tohoto důvodu věnována tomuto tématu, kdy bude vycházet zejména z koncepce Gilberta A. Churchilla.
Cíle práce
Hlavním cílem práce je zodpovězení výzkumné otázky a zároveň prokázání přínosu sociologické znalosti v dané oblasti výzkumu. Pro práci bude klíčové zejména definování hlavní výzkumné otázky, od které se následně budou odvíjet využívané metody. Práce by měla svým zaměřením prokázat vhodnost aplikace sociologických metod a také její přínos v oblasti výzkumu audiovizuální tvorby.
Výzkumná otázka:Do jaké míry lze na základě pořízených dat pretestováním obsahu eliminovat jeho nedostatky a zvýšit potenciální úspěšnost tohoto obsahu?
Metodologie
1) Testování a analýza synopsí
2) Testování a analýza moodboardů
Hypotéza: Na základě získaných dat v pretestech a jejich analýzy budeme schopni identifikovat a následně eliminovat chyby obsahu a docílit tak potenciálně vyšší úspěšnosti vytvářeného obsahu.
Závěry: Obecným cílem a závěrem práce by mělo být potvrzení vhodné aplikace sociologických metod v oblasti výzkumu audiovizuální tvorby, kdy bychom měli být na základě pořízených dat skrze pilotáže zajistit určitou úspěšnost připravovaného obsahu a zároveň také eliminovat případné chyby a nedostatky daného obsahu.

Seznam odborné literatury

Carr, David (2013). “Giving viewers what they want”. The New York times, 24 Febr. http://goo.gl/Iwuks8
Fernandéz-Manzano, Eva-Patricia, Elena NEIRA a Judith CLARES-GAVILÁN. Data management in audiovisual business: Netflix as a case study. El Profesional de la Información [online]. 2016, 25(4), 568-577 [cit. 2019-10-21]. DOI: 10.3145/epi.2016.jul.06. ISSN 1699-2407.
Dostupné z:https://recyt.fecyt.es/index.php/EPI/article/view/epi.2016.jul.06
Clares-Gavilán, Judith; Ripoll-Vaquer, Jaume; TognazziDrake, Alberto (2013). Distribución audiovisual en internet. VoD y nuevos modelos de negocio. Barcelona: Editorial UOC. ISBN: 978 84 9029 911 1
Gubbins, Michael (2012). “Digital revolution. Active audiences and fragmented consumption”. En: Iordanova, Dina; Cunninghan, Stuart (eds.). Digital disruption: Cinema moves on-line. St. Andrews: St. Andrews Film Studies. ISBN: 978 09563730 7 6
Churchill, Gilbert A. (1995). Marketing research: methodological foundations. Fort Worth: Dryden Press.
Napoli, Philip M. (2008). “Toward the model of audience evolution: New technologies and the transformation of the media audiences”. McGannon Center working paper series. Paper 15.http://fordham.bepress.com/mcgannon_working_papers/15
Madrigal, Alexis (2014). “How Netflix reverse engineered Hollywood”. The Atlantic, 2 Jan. http://www.theatlantic.com/technology/archive/2014/01/ how-netflix-reverse-engineered-hollywood/282679
Yellin, Todd (2015). How Netflix uses big data. Todd Yellin, VP of innovation, Netflix.https://www.youtube.com/watch?v=Pu4myXu0ji0
Yin, Robert K. (2009). Case study research. Design and methods. Thousand Oaks: Sage. ISBN: 978 1412960991