Finanční trhy

• Název práce v češtině: Finanční trhy
• Název v anglickém jazyce: Financial markets
• Klíčová slova: Kryptoměna|investice|světová měna|peníze
• Klíčová slova anglicky: Cryptocurrency|investments|global currency|money
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. Ing. Josef Vlček, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.11.2019
• Datum zadání: 30.11.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.12.2019
• Datum a čas obhajoby: 12.02.2021 14:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.12.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 12.02.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: Ing. Martina Sieber, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska
Kryptoměny dnes jsou brány jako velmi rizikové alternativní investice, které lákají svým vysokým výnosem, který je historicky bezkonkurenční. Mnoho investorů se na kryptoměny dívá pouze jako investici, která by mohla být izolovaná od klasických finančních trhů v případě krize a mohlo by se tak jednat o uchovatele hodnoty podobně jako cenná komodita zlato. Tento pohled podporuje i vytvoření samostatných burz zaměřených pouze na kryptoměny, které jsou pro trh nějakým způsobem významné ohledně objemu investic, které do nich vkládají investoři. Pesimisti naopak pohlížejí na kryptoměny jako na uměle zkonstruovanou bublinu, která je časovanou bombou do doby, kdy splaskne. Opomíjejí skutečnosti, které nasvědčují tomu, že kryptoměny mají tendence stát se legitimní měnou, která je jakýmkoliv způsobem rozšiřována důsledkem zvyšujícího se objemu investic do nich vkládaných, které koncem roku 2018 překonaly hranici 160 miliard amerických dolarů. Rovněž se rozšiřuje systém přijímání plateb kryptoměn, tudíž jsou více využitelné jako klasická měna. Kryptoměny od svého vzniku zapříčinily zrychlení bankovních plateb, neboť banky se bály své konkurenceschopnosti a daly vzniknout internetovému bankovnictví včetně bezkontaktním platbám prostřednictvím platebních karet. Byly doby, kdy kryptoměny lákaly díky své šifrované a plně anonymní platbě či směně kriminální živly, které pošpinily reputaci kryptoměn, ale v dnešní době se přistupuje k tomuto fenoménu vlídněji. Tento postoj vedl k projektování vlastní kryptoměny Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem na základech platformy, na které běží nejznámější kryptoměna světa, a to konkrétně Bitcoin. Původní záměr zakladatele Bitcoinu vytvořit anonymní decentralizovaný platební systém, který je zabezpečený pomocí neustále šifrovaných dat transakcí v neustále se měnícím a šifrovaném systému, který nespadá pod dohled jakékoliv banky, se přetvořil do systému, který vytváří světovou měnu různých druhů, které by více odpovídaly monetárním požadavkům pro schválení kryptoměn jako měny jako takové.
Cíle
Kryptoměny lze získat dvěma způsoby, a to buď nákupem anebo „těžbou“, která spočívá v ověřování transakcí jiných uživatelů a strhávání si z dané transakce svůj podíl. Těžba kryptoměn se řídí dle systému, který se přizpůsobuje intenzitě těžby a vypočítává to přesně v té míře, aby 100 % digitálních mincí byl vytěžen v naprogramovanou dobu navzdory tomu, jak moc a kolik „těžařů“ se snaží danou měnu těžit. Například nejrozšířenější kryptoměna Bitcoin je nastavena tak, aby se vytěžila přesně v roce 2100, neboť to tak bylo naprogramováno a systém se plně přizpůsobí činnosti lidí tak, aby to na toto datum vyšlo. V této době, kdy bude „emitováno“ systémem konečný počet mincí, se kryptoměny nejvíce přiblíží klasické měně. Cílem práce je technologicky najít stav kryptoměn, kdy se nejvíce přiblíží klasickým měnám.
Metodika: Rešerše dostupné literatury.
Charakteristika závěrů
Konečný počet mincí, který nastane po vyčerpání/ uvolnění všech mincí, bude nejblíže stavu, ve kterém jsou klasické měny. Kryptoměny současného typu bude možno použít jako světovou měnu až po jejich celkovém uvolnění ze systému. Naopak nově vznikající kryptoměn mohou být naprogramovány jiným a více vhodným způsobem pro globální využití. Napomáhá tomu i fakt, že přibývá i příjemců plateb v kryptoměnách a objem peněz v těchto měnách neustále vzrůstá.

Seznam odborné literatury

Berka, J. (2017). Jak moc jsou kryptoměny volatilní? Dostupné z:https://roklen24.cz/a/wKsX6/jak-moc-volatilni-jsou-kryptomeny-z-300-dolaru-na-13-behem-chvilky
Česká národní banka (2018). K obchodování s převodními tokeny. Dostupné z:https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/casto-kladene-dotazy/.galleries/stanoviska_a_odpovedi/pdf/k_obchodovani_s_prevodnimi_tokeny.pdf
Hampl, M. (2018). Nejlepší využití kryptoměn – baterie? Dostupné z: https://is.vsfs.cz/th/27224/vsfs_b/?lang=en
Kaliský, B. (2018). Bitcoin a ti druzí. IFP publishing
Lánský, J. (2018). Kryptoměny. C.H.Beck
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Průmysl 4.0. Dostupné z:https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/53723/64358/658713/priloha001.pdf
Moťková, L. (2017). Vývoj elektronických plateb. Dostupné z:
https://is.muni.cz/th/itx3t/?lang=en;verze=2017;info=1
Puková, N. (2017). Kryptoměny a jejich cenová stabilita. Dostupné z:https://is.muni.cz/th/tuisc?lang=en;verze=2017;info=1
Rose, K. (2017). Bitcoin jako rezervní světová měna? Dostupné z:https://roklen24.cz/a/w3bWt/bitcoin-jako-svetova-rezervni-mena
Rose, K. (2017). Kryptoměny jako tikající bomba. Dostupné z:
https://roklen24.cz/a/w9Jcm/kryptomeny-jako-tikajici-casovana-bomba-pohled-spolutvurce-etherea
Skalický, J., Stroukal, D. (2015). Bitcoin: Peníze budoucnosti. Mises
Skalický, J., Stroukal, D. (2018). Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti. Grada
Valík, L. (2018). Analýza kryptoměn se zaměřením na podnikání v České republice (Diplomová práce). Dostupné z:https://vskp.vse.cz/eid/74070