Názorové vůdcovství v éře sociálních médií
Název práce v češtině: | Názorové vůdcovství v éře sociálních médií |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Opinion Leadership in the Era of Social Media |
Klíčová slova: | sociální média|názorové vůdcovství|masová média|média|internet|sociologie |
Klíčová slova anglicky: | social media|opinion leadership|massmedia|media|internet|sociology |
Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 29.11.2019 |
Datum zadání: | 30.11.2019 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 02.07.2020 |
Datum a čas obhajoby: | 02.09.2020 09:30 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 30.07.2020 |
Datum proběhlé obhajoby: | 02.09.2020 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Východiska Teorie názorového vůdcovství a jeho významu pro šíření inovací skrze média vznikaly v době rozkvětu masmédií. Od té doby však stále dochází k rapidnímu technologickému pokroku, v médiích nevyjímaje, a v současnosti tak došlo k několika zásadním změnám a posunům: vzestupu interaktivity médií, vzniku internetu, Webu 2.0, sociálních médií (Lupton, 2014). Oproti dříve centrálně řízeným masmédiím, jejichž obsah byl vymezen zejména použitou technologií, se tak produkce obsahu posouvá k samotným uživatelům, kteří si jej skrze různé internetové platformy mohou sdílet. Tyto proměny s sebou přináší také vznik nového typu mediální osobnosti, tzv. influencera - osobnosti, která si aktivitou vytváří na sociálních médií svá (různě široká a rozmanitá) publika, pro která vytváří obsah, ale současně je s vlastním publikem v blízkém (na pohled až “přátelském”) kontaktu (Coll & Mjcó, 2019; Maden, 2018). Právě této dvojí kvality si velmi rychle všiml marketingový průmysl, a influenceři tak v současné době tvoří neoddělitelnou část mediálních marketingových strategií na internetu, jelikož jsou efektivním nástrojem jak k plošnému šíření sdělení, tak (pro důvěru ze strany publika) i k přesvědčování o jeho kvalitě. A právě tato schopnost vlivu na první pohled stojí v rozporu s předcházejícími teoriemi, které tyto funkce oddělují právě mezi média a názorové vůdce zvlášť (Rogers, 2003). Cíle Primárním cílem práce je syntéza stávajících teoretických poznatků vztahujících se k proměnám názorového vůdcovství na sociálních médiích a na jejím základě vymezení současného fenoménu influencerství jako nového typu názorového vůdcovství v prostředí sociálních médií. Ke splnění cíle si plánuji klást tyto podotázky: Jak se proměňuje názorové vůdcovství s příchodem sociálních médií? Jak lze do stávající teorie zasadit současný fenomén influencerství a v čem se jejich působení vůči teoriím názorového vůdcovství liší? Představují influenceři na sociálních médiích primární formu názorového vůdcovství? Jaké jsou implikace pro šíření marketingových sdělení či propagandy s využitím influencerů? Sekundárním cílem, pakliže se ukáže být relevantním a v daném rozsahu zpracovatelným, bude syntézu rozšířit o vliv specifických způsobů organizace (postavení aktérů, forem obsahu, a interakcí, k nimž může docházet, aj.) platforem sociálních médií, na nichž influenceři mohou působit, na další proměny jejich působení napříč konkrétními platformami. Metodika Teoretická práce založená na syntéze relevantní odborné literatury, v případě sekundárního cíle je zvažována systematická rešerše. Charakteristika závěrů Práce provede syntézu teoretického rámce problematiky názorového vůdcovství s posunem médií na média sociální, a aplikuje jej na vymezení současného fenoménu tzv. influencerství. Skrze sekundární cíl potom rozšíří problematiku o specifika konkrétních platforem, na kterých influenceři mohou působit, a rozšíří tím problematiku o proměny jejich působení napříč konkrétními platformami sociálních médií. Tyto poznatky by následně mohly vést k lepšímu teoretickému uchopení fenoménu influencerství v dalším výzkumu, zaměřenému například na důvody a principy jejich efektivity v šíření marketingových sdělení/propagandy, jeho možnostech a limitech, případně i možnostech a dopadech jeho zneužití. Poznatky by tak mohly být využity jak pro soukromý sektor, tak i pro spotřebitelskou osvětu či legislativu spotřebitelské ochrany. |
Seznam odborné literatury |
Seznam literatury Coll, P., Micó, J.L.(2019). Influencer Marketing in the Growth Hacking strategy of digital brands.Observatorio, 13(2),87-105. Lupton, D. (2014). Digital sociology. Retrieved fromhttp://ebookcentral.proquest.com Maden, D. (2018). The Role of Digital Influencers in the Diffusion of New Products. Akdeniz Üniversitesi İletişim Fakültesi Dergisi, (AKİL) Aralık(30), pp. 119-141 Rogers, E. M. (2003). Diffusion of innovations (5th ed.). New York, NY: Free Press Schaefer, M. S., & Taddicken, M. (2015). Mediatized Opinion Leaders: New Patterns of Opinion Leadership in New Media Environments? INTERNATIONAL JOURNAL OF COMMUNICATION, 9, 960–981. Stehr, P., Roessler, P., Leissner, L., & Schoenhardt, F. (2015). Parasocial Opinion Leadership Media Personalities’ Influence within Parasocial Relations: Theoretical Conceptualization and Preliminary Results. INTERNATIONAL JOURNAL OF COMMUNICATION, 9, 982–1001 |