Vztah mezi vzděláním rodičů a záměrem volit u českých středoškoláků

• Název práce v češtině: Vztah mezi vzděláním rodičů a záměrem volit u českých středoškoláků
• Název v anglickém jazyce: The relation between parents' education and the vote intention of Czech high school students
• Klíčová slova: záměr volit|středoškoláci|vzdělání rodičů|postoje
• Klíčová slova anglicky: intention to vote|secondary school students|parental education
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.11.2019
• Datum zadání: 29.11.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 05.12.2019
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2020 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska: Budoucnost politického směřování demokratických států leží v rukou budoucích voličů, a to včetně těch, kteří dnes ještě nemohou volit, tj. dětí a adolescentů. V rámci procesu politické socializace je rodinné prostředí považováno za jednoho z klíčových činitelů (Kudrnáč, 2017), přičemž vzdělání se považuje za jednoho z nejvýznamnějších prediktorů politické participace u dospělých (Shields & Goidel, 1997, Converse, 1972). Vzdělání jak rodičů tak jejich potomků dle studií ovlivňuje politickou aktivitu těchto potomků v dospělosti (Verba, S., Schlozman, K. L., & Burns, 2005) . V literatuře nicméně chybí širší přehledová práce shrnující nejen, jakou roli hraje v rámci intence volit u mládeže vzdělání a další socioekonomické charakteristiky jejich rodičů, ale také jak se tento vztah liší s odstupem času, kdy původní mladí získají volební právo a stanou se reálnými voliči. Protože vzdělání rodičů predikuje dosažené vzděláním jejich potomků (Eccles & Davis-Kean, 2005), vede mne to v daném kontextu k hypotéze, že se vzdělání rodičů bude přenášet na politické chování (tedy zde záměr volit) mládeže skrze mechanismy mezigeneračního přenosu vzdělání, jako jsou budování vyšších vzdělanostních očekávání a aspirací svých potomků. Další mou hypotézou je pak, že vztah mezi vzděláním rodiče a volbou/intencí volit bude u mládeže silnější, než pak u dospělých voličů.
Hypotézy:
H1:Existuje vztah – přinejmenším nepřímý – mezi vzděláním a socioekonomickým statusem rodičů a záměrem volit u mládeže.
H2:Na tento záměr volit má vzdělání rodiče vliv skrze přenášení vzdělanostních očekávání a následné samotné úrovně vzdělání na potomky.
H3:Vztah mezi vzděláním rodičů a jejich záměrem volit bude u dospělých slabší, než u mládeže.
Výzkumné cíle:Cílem mé práce je vytvořit systematický přehled výzkumů se zaměřením na identifikaci a prokázání kauzálních mechanismů, jimiž vzdělání rodičů ovlivňuje volební chování dětí. Poznatky by mohly posloužit i jako teoretický podklad pro případnou budoucí analýzu dat z Českého panelového šetření domácností (CHPS), kde obě klíčové proměnné, tedy jak záměr volit u dítěte, tak vzdělání rodiče (a mnoho dalších z oblasti vzdělání a politické participace), figurují.
Metody:Přehled dosavadní odborné teoretické literatury i empirických studií věnující se výše zmiňovanému vztahu mezi vzděláním rodičů a záměrem volit u mládeže.
Charakteristika závěrů: Od bakalářské práce očekávám, že popíše aktuální sociologické poznání ohledně vztahu mezi vzděláním a záměrem volit u mládeže, zodpoví výše jmenované výzkumné otázky a popíše limity dosavadního vědění – na co by se případná budoucí analýza role rodiny v politické socializaci měla zaměřit. Tyto poznatky by měly posloužit k základnímu přehledu, na nějž by v budoucnu mohla navazovat analýza dat z Českého panelového šetření domácností.

Seznam odborné literatury

Vráblíková, K. (2008). Politická participace – koncepty a teorie. Politologický časopis 15 (4): 336–387.
Shields, T. G. & Goidel R. K. (1997). Participation Rates, Socioeconomic Class Biases, and Congressional Elections: A Crossvalidation. American Journal of Political Science 41 (2): 683-691.
Hamplová, D. & Katrňák, T. (eds.). (2018). Na vzdělání záleží. Jak vzdělanostní rozdíly ovlivňují osudy lidí v české společnosti. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Hyungryeol Kim & Euijin Lim (2019) A cross-national study of the influence of parental education on intention to vote in early adolescence: the roles of adolescents’ educational expectations and political socialization at home, International Journal of Adolescence and Youth, 24 (1): 85-101.
Verba, S., Schlozman, K. L., & Burns, N. (2005). Family ties: Understanding the intergenerational transmission of political participation. In A. S. Zuckerman (Ed.), The social logic of politics: Personal networks as contexts for political behavior (s. 99–114). Philadelphia: Temple University Press.
Verba, Sidney, Nancy Burns, and Kay L. Schlozman. (2003). Unequal at the starting line: Creating participatory inequalities across generations and among groups. The American Sociologist 34(1-2): 45-69.
Kudrnáč, A. (2017). Determinants of Czech Youths' Political Attitudes (Disertační práce) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta.
Voorposte M. & Coffe H. (2015). The Effect of Parental Separation on Young Adults’ Political and Civic Participation Soc Indic Res (2015) 124:295–316.
Humphries, M., Muller, C., & Schiller, K. S. (2013). The political socialization of adolescent children of immigrants. Social Science Quarterly, 94(5), 1261–1282.
Eccles, J. S., & Davis-Kean, P. E. (2005). Influences of parents’ education on their children’s educational attainments: The role of parent and child perceptions. London Review of Education, 3(3):191–204.
Converse, P. E. (1972). Change in the American Electorate. in Campbell, A. & Converse, P.E. (eds.). The Human Meaning of Social Change. New York: Russell Sage Foundation.