Reflexe dopadů sociálních změn po Sametové revoluci v biografickém vyprávění
Název práce v češtině: | Reflexe dopadů sociálních změn po Sametové revoluci v biografickém vyprávění |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Reflection of the Impacts of Social Change After the Velvet Revolution in Biographical Narratives |
Klíčová slova: | sociální změna|narativní rozhovor|biografické vyprávění|sametová revoluce|kvalitativní výzkum |
Klíčová slova anglicky: | social change|narrative interview|biographical narratives|velvet revolution|qualitative research |
Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 27.11.2019 |
Datum zadání: | 30.11.2019 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 24.01.2020 |
Datum a čas obhajoby: | 02.09.2020 09:30 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 14.07.2020 |
Datum proběhlé obhajoby: | 02.09.2020 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Bakalářská práce se zaměří na dopady sociálních změn po revoluci v roce 1989 na životní strategie pražských žen, které se narodily v letech 1966 – 1972. Cílem práce je zjistit, jak jednotlivé komunikační partnerky dopady interpretují a jak na ně reagovaly. Práce bude rozčleněna do 3 oddílů – teoretický, metodologický a analytický oddíl. První z nich je věnován uvedení do zkoumané problematiky na základě odborné literatury. Druhá část pojedná o metodologii výzkumu. Poslední část bude založena na analýze provedených rozhovorů. 1. Východiska: Od Sametové revoluce v roce 1989 uběhlo tento rok 30 let. Převrat zastihl občany tehdejšího komunistického státu v různých životních etapách. Komunikační partnerky zvolené pro tuto práci se narodily v letech 1966–1972 a v období Sametové revoluce jim bylo mezi 17–23 lety, přičemž zároveň žily v Praze. Tyto ženy získaly své výchovné vzorce ve společnosti, která se po roce 1989 hluboce proměnila. Mareš, Musil & Rabušic (1991) popisují období po roce 1989 jako čas, kdy česká veřejnost ve svém každodenním životě pociťuje rychlé změny na poli ekonomickém, sociálním i politickém. Lidé jsou v tomto období vystavováni tlaku nových sociálních situací, které vyžadují i nový typ sociálního chování, na které nejsou připraveni. Timothy Garton Ash, britský historik o situaci v tehdejším ČSSR řekl:„Polsko 10 let, Maďarsko 10 měsíců, Východní Německo 10 týdnů, ČSSR 10 dní.“ Časovým označením měl na mysli rychlost probíhajících změn. Proměnou v tomto období prošly i české ženy. Začaly se více zapojovat do politického života, ačkoliv dle Hany Havelkové (2006) pociťovaly individuální bariéry v podobě patriarchálního modelu rodiny, odlišných měřítek pro každé pohlaví i chápání moci. Začaly se díky občanské společnosti sdružovat v nových ženských organizacích a skupinách, které většinou vznikaly exogenním vlivem (Vodrážka, 2006). Díky vznikající demokracii jim do života vstupovala větší míra individualizace a i větší prostor pro rozhodování o vlastní životní dráze. 2. Cíle: Větší část výzkumů, které se věnují dopadům roku 1989 zpracovává data převážně kvantitativně se zaměřením na hodnocení politického systému, ekonomické situace nebo hodnocení svobody. V této práci se autorka prostřednictvím kvalitativních metod zaměří na získání hlubšího poznání o tom, jak oslovené komunikační partnerky interpretují dopady sociálních změn po roce 1989 a jak na ně reagovaly. 3. Metodika: Teoretická část práce bude věnována uvedení do zkoumané problematiky na základě odborné literatury. Empirická část práce bude zpracována technikou rozhovorů vedených narativně–biografickým přístupem. Jednotlivé rozhovory s komunikačními partnerkami budou následně podrobeny kvalitativní biografické analýze. 4. Výzkumné otázky: HVO: Jaký dopad měla sociální změna po roce 1989 na životní strategie pražských žen narozených v letech 1966 – 1972? VVO: Budou komunikační partnerky hovořit o pociťované nejistotě z nového demokratického zřízení? VVO: Budou komunikační partnerky, kterým bylo v roce 1989 17 let, hovořit o oddalování mateřství do pozdějšího věku? VVO: Budou komunikační partnerky, kterým bylo v roce 1989 mezi 18 - 23 lety a byly již matkami, v současné době progresivní v přístupu ke stárnutí? 5. Charakteristika závěrů: Bakalářská práce umožní shromáždit osobní perspektivy dopadů sociálních změn po roce 1989 a zjištění odlišnosti jednotlivých interpretací i v závislosti na počátečních podmínkách. Závěry plynoucí z této práce budou moci být využity k dalšímu zkoumání příbuzných témat (např. aktivní stáří, sendvičová generace). |
Seznam odborné literatury |
Bauerová, J., Bártová, E. (1987). Proměny ženy v rodině, práci a ve veřejném životě. Praha: Svoboda. Berger, P.L, Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Carr, D. (1986) Time, narrative, and history. Bloomington: Indiana University. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. (2014). Dvacet pět let od Sametové revoluce očima občanů ČR a SR. [vid. 2019-10-19]. Dostupné z:https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/demokracie-obcanska-spolecnost/1797-dvacet-pet-let-od-sametove-revoluce-ocima-obcanu-cr-a-sr Čermák, I. (2002). Myslet narativně (kvalitativní výzkum „on the road“). [vid. 2019-10-19]. Dostupné z:https://is.muni.cz/el/1423/jaro2006/PSY474/Myslet_narativne.pdf Dudová, R. (2011, 11). Kvalitativní výzkum životních drah: life stories a biografický výzkum. [vid. 2019-10-19]. Dostupné z:http://www.socioweb.cz/upl/editorial/download/195_SOCIOWEB_11_2011.pdf Flick, U. (2009). An introduction to Qualitative Research. 4th ed. London: Sage. Goffman, E. (2018). Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Portál. Gubrium, J.F., Holstein, J.A. (1997). The new language of qualitative method. New York: Oxford University Press. Hájek, M., Havlík M., Nekvapil J. (2012, 48). Narativní analýza v sociologickém výzkumu: přístupy a jednotící rámec. [vid. 2019-10-19]. Dostupné z:http://sreview.soc.cas.cz/uploads/21a841b0adf50c1e86b62b6e947146f12f71e727_Narativni%20analyza%202012-2.pdf Havelková, H. (2006). „Jako v loterii: politická reprezentace žen v ČR po roce 1989". In: Eds. H. Hašková, A. Křížková, M. Linková M.. Mnohohlasem. Vyjednávání ženských prostorů po roce 1989. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. vyd. Praha: Portál. Kaufmann, J.C. (2019). Chápající rozhovor. Praha: SLON. Mareš P., Musil L., Rabušic L. (1991). Sociální změna očima české veřejnosti.Sociologický časopis.6, 702-714. Rámišová, Š. (2013, 4). Podporované, či opovrhované? Životní úroveň svobodných matek v období normalizace. [vid. 2019-10-19]. Dostupné z: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1304/04 Vaněk, M. (2004). Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Vaněk, M., Mücke P. (2011). Třetí strana trojúhelníku. Teorie a praxe orální historie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Vodrážka, M. (2006). „Aktivismus bez hnutí nebo protohnutí? Ženské organizace a skupiny v ČR v letech 1989-2006". In: Eds. H. Hašková, A. Křížková, M. Linková M.. Mnohohlasem. Vyjednávání ženských prostorů po roce 1989. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Silverman, D. (2006). Interpreting qualitative data: Methods for analysing talk, text and interaction. London: Sage. Wágnerová, A. (2017). Žena za socialismu: Československo 1945–1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). |