Teorie zdraví v současném mediálním diskurzu

• Název práce v češtině: Teorie zdraví v současném mediálním diskurzu
• Název v anglickém jazyce: Health theories in the contemporary media discourse
• Klíčová slova: sociologie medicíny|zdraví|teorie zdraví|online média|mediální obraz
• Klíčová slova anglicky: medical sociology|health|health theories|online media|media image
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.11.2019
• Datum zadání: 26.11.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.11.2019
• Datum a čas obhajoby: 10.06.2020 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 10.06.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska: V posledních letech prošlo pojetí zdraví a nemoci řadou změn a stává se stále aktuálnějším tématem. V mnohých ohledech dnešní společenské smýšlení směřuje k dosažení „normálnosti“ v oblasti zdraví, k potřebě být zdravý a k pečlivé prevenci nemocí (Parusniková, 2000). Na druhé straně můžeme ve společnosti pozorovat také postupné zpochybňování kompetence medicíny a ztrátu důvěry v medicínské instituce (Lupton, 2012). Ve společenském diskurzu se v oblasti zdraví vyskytují různé pojmy s někdy nejasným vzájemným vztahem, mezi něž patří například medicinalizace a demedicinalizace, stigma spojené s nemocí, kult zdraví nebo zdravý životní styl. Zdraví a péče o něj se v kontextu současné společnosti navíc stává morální povinností pacienta (Rose, 2001).
Vzhledem k velkému množství procesů a změn, které se na poli medicíny odehrává, pojem zdraví v současném společenském diskurzu ztrácí jednoznačný význam. Pro veřejnost se v současnosti hlavním zdrojem informací o zdraví, zdravotnictví a se zdravím spojených fenoménech stala média. Dosavadní výzkumy ukázaly, že chování jedinců v případech, kdy jsou nemocní, chtějí zjistit informace o svém zdravotním stavu nebo si vytváří názor na medicinské zásady a opatření, je do značné míry ovlivněno právě médii (Seale, 2003). Právě média vytvářejí obraz medicinských požadavků a trendů, které by měl jedinec sledovat, a tím prezentují společnosti mediální normu toho, co je žádoucí nebo standardní (Vágnerová, 2004). Práce bude ověřovat přítomnost vybraných teorií zdraví v internetových médiích, která mají v současnosti převažující vliv na utváření mediálního obrazu. Použité teorie zdraví vycházejí primárně z rozlišení Davida Seedhouse, které ve své publikaci uvádí Jaro Křivohlavý (2001, s. 33):
a) Teorie, které považují zdraví za ideální stav dobře se cítícího člověka (wellness)
b) Teorie, které chápou zdraví jako „fitness“ - normální dobré fungování
c) Teorie, které pojímají zdraví jako zboží
d) Teorie, které chápou zdraví jako určitý druh síly.
Teoretickým východiskem práce bude funkcionalistický koncept sociologie medicíny Talcotta Parsonse, který ve své práci The Social System (1951) uvedl zdraví jako funkční potřebu jedince a přílišnou míru nemocnosti považoval za dysfunkční v rámci systému. Proti Parsonsově pojetí, které popisuje medicínu jako mechanismus, který má zodpovědnost za řešení nemocnosti členů společnosti, budou v práci postaveny alternativní možnosti léčby a problematika nezdravého životního stylu.
Na základě odborné literatury práce popíše různé současné teorie zdraví, které v médiích rezonují, a zhodnotí, jaké jsou z daných zjištění možné závěry o vztahu současných medicinských trendů a zdraví v mediálním diskurzu.
Cíle: Cílem práce je ověřit, zda a jakým způsobem jsou v českém online mediálním diskurzu reflektovány různé teorie zdraví. Analýza bude zaměřena na internetové články, pracovat budeme primárně s články publikovanými v loňském roce. Následně je porovnáme s články publikovanými před 10 lety, což nám umožní postihnout případné změny v pojetí. Práce se pokusí odhalit, zda je v současném mediálním diskurzu možné různé teorie zdraví jasně oddělit, popřípadě pak jaké teorie zdraví v současném mediálním diskurzu převládají, jaký je jejich vzájemný vztah a zda se informace a jejich formulace v internetovém obsahu liší s ohledem na cílové publikum. V analýze také budeme odlišovat články týkající se mentálního a fyzického zdraví a pokusíme se vysledovat, zda jsou v mediálním diskurzu tato dvě pojetí zdraví odlišována, v jakém kontextu a v souvislosti s jakými teoriemi je s nimi počítáno a jak je chápána jejich vzájemná souvislost. V závěru práce vyhodnotíme, jaký obraz zdraví média s pomocí těchto teorií v současnosti budují.
Metodika: Teoretická část práce bude obsahovat přehled odborné literatury zabývající se pojetím zdraví a nemoci a současnými teoriemi zdraví. Práce také uvede čtenáře do problematiky vzájemného působení médií a společnosti. V empirické části pomocí obsahové analýzy online mediálních obsahů zjistíme, jak se vybrané teorie odrážejí v mediálním diskurzu. V první fázi si z několika článků vybereme vhodná klíčová slova, pomocí kterých budeme pak systematicky vyhledávat články pro obsahovou analýzu.
Podle údajů ze statistik vybereme nejčtenější internetové zdroje. Zařazeny budou nejčtenější klasické zpravodajské servery (novinky.cz, idnes.cz), weby obsahově určené ženám (prozeny.cz, kafe.cz), weby určené matkám (maminka.cz) a některé nejčtenější specializované weby zaměřené na zdraví (doktorka.cz, ceskozdrave.cz, mojezdravi.cz, vitalia.cz).
Hypotézy:
1. V mediálním diskurzu převažují 2 teorie:
a. Teorie chápající zdraví za ideální stav člověka, který se cítí dobře
b. Teorie, které pojímají zdraví jako zboží.
2. Různé teorie zdraví zmiňované v online médiích si protiřečí.
3. Zvolené teorie a jejich formulace se v různých online médiích liší s ohledem na cílové publikum.
Charakteristika závěrů: Od bakalářské práce očekávám, že usnadní čtenáři orientaci v současném pojetí zdraví v médiích. Obsahová analýza přinese obraz teorií zdraví, které převládají v současném mediálním diskurzu, a tím odhalí, jakým směrem média v oblasti zdraví společnost směrují. Práce může upozornit na opomíjená témata, která se v sociologii zdraví vyskytují.

Seznam odborné literatury

Beck, U. (2004). Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. Praha: SLON.
Berger, P. L., & Luckmann, T. (1999) Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
Bury, M. R. (1986). Social constructionism and the development of medical sociology. Sociology of Health and Ilness, 8(2), 137-169
Bury, M. (2000). Health and ilness in a changing society. London: Routledge.
Bártlová, S. (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: GRADA.
Conrad, P. (2007). Medicalization of Society. Baltimore: The John Hopkins University Press.
Holčík, J., Táček, A., & Koupilová, I. (2006). Sociální lékařství. Brno: Masarykova Univerzita.
Jirák, J., & Köpplová, B. (2003). Média a společnost. Praha: Portál.
Kaczmarek, E. (2019). How to distinguish medicalization from over-medicalization. Medicine, Health Care and Philosophy. 22(1), 119-128.
Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
Křížová, E. (1993). Úvod k sociologii medicíny a zdravotnictví. Praha: Karolinum.
Křížová, E. (2001). Sociologie na poli medicíny a zdravotnictví – Cizinec nebo vetřelec?. Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et Historica, 1(8), 117-131.
Lupton, D. (2003). Medicine as culture: Illness, disease and the body in Western societies. London: Sage Publications.
Parsons, T. (1951). The Social System. New York: Free Press.
Parusniková, Z. (2000). Biomoc a kult zdraví. Sociologický časopis, 36 (2), 131-142.
Rose, N. (2001). The Politics of Life Itself. Theory, Culture & Society, 18(6), 1-30.
Seale, C. (2003). Health and media: an overview. Sociology of Health & Ilness, 25(6), 513-531.
Vágnerová, M. (2004). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.