Sociální dopady environmentálních opatření na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva

• Název práce v češtině: Sociální dopady environmentálních opatření na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva
• Název v anglickém jazyce: Social impacts of environmental measures on low-income groups
• Klíčová slova: environmentální opatření|sociální nerovnosti|nízkopříjmové skupiny|sociální dopady
• Klíčová slova anglicky: environmental measures|social inequality|low-income groups|social impacts
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Eva Richter, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.11.2019
• Datum zadání: 20.11.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.02.2020
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2020 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Opatření směřující k omezení produkce skleníkových plynů se v posledních letech dostávají do legislativ stále většího množství států, území, měst a jiných správních celků. Spolu s tím se objevuje diskuze řešící postupný přechod na „zelenou ekonomiku“ a případné dopady na ekonomický růst, úroveň průmyslu, zemědělství a v neposlední řadě také účinnost opatření jako takových. Součástí takových diskuzí je ale už v menší míře pohled na dopady, které jsou spojeny s podobnými opatřeními v sociální oblasti. Některé studie naznačují, že environmentální opatření, včetně těch mířících na snížení emisí, mohou mít ve své současné podobě potenciál k prohlubování různých typů sociálních nerovností (Markkanen & Anger-Kraavi, 2019). Zároveň se objevuje téma tzv. „green jobs“, tedy pracovních míst spojených s bezemisní ekonomikou, a jejich dopadů na zaměstnanost (Unay-Gailhard & Bojnec, 2019; Vona, 2019).
Cílem této práce je zkoumat vztah mezi opatřeními snižujícími hladiny skleníkových plynů a strukturou nerovností u nízkopříjmových skupin obyvatelstva, především s ohledem na možnosti jejich zaměstnání v tzv. „green jobs“. Primárně se práce zaměří na socio-ekonomické nerovnosti, pozornost bude ale věnována i vztahu k jiným typům nerovnosti. Práce si klade za cíl popsat, zda taková opatření tyto nerovnosti prohlubují, nebo mají naopak potenciál je snižovat a zlepšovat situaci těchto skupin. Nezaměří se však pouze na objektivní dopady těchto opatření, ale i na subjektivní vnímání těchto opatření dotčenými skupinami.
Práce je přehledem literatury pojednávající o dopadech environmentálních opatření v sociálním kontextu. Zahrnuty jsou dílčí studie a dostupné datové zdroje.
Očekávaným závěrem práce je popis toho, jakým faktorem jsou zmíněná opatření v rozdělení nerovností u nízkopříjmových skupin, konkrétně pak jaké typy opatření působí jako faktor významněji. Práce by také měla ukázat, zda současná opatření ohrožují nízkopříjmové skupiny, pokud jde o jejich zaměstnanost a případně jak tyto skupiny opatření vnímají.

Seznam odborné literatury

Alber, G., Cahoon, K., & Röhr, U. (2017). Gender and urban climate change policy. In S. Buckingham & V. Le Masson (Eds.), Understanding climate change through gender relations (pp. 64–86). London: Routledge.
Clayton, S. (2018). The Role of Perceived Justice, Political Ideology, and Individual or Collective Framing in Support for Environmental Policies. Social Justice Research [online]. 31(3), 219-237. DOI: 10.1007/s11211-018-0303-z. ISSN 08857466.
Jagers, S. C., & Hammar, H. (2009). Environmental taxation for good and for bad: the efficiency and legitimacy of Sweden's carbon tax. Environmental politics, 18(2), 218-237.
Markkanen, S., & Anger-Kraavi, A. (2019). Social impacts of climate change mitigation policies and their implications for inequality. Climate Policy, 19:7, 827-844, DOI:10.1080/14693062.2019.1596873
Ramos Pinto, P. (2013). Why inequalities matter. In R. Genevey, R. Pachauri, & L. Tubiana (Eds.), Reducing inequalities: A sustainable development challenge. The Energy and Resources Institute (TERI). Retrieved
UITP – International Association of Public Transport. (2013, January). Public transport: Creating green jobs and stimulating inclusive growth (A UITP Position Paper). Brussels: UITP. Retrieved from http://www.uitp.org/sites/default/files/cck-focus-papers-files/fp_green_jobs-EN.pdf
Unay-Gailhard, I., & Bojnec, Š. (2019). The impact of green economy measures on rural employment: Green jobs in farms. Journal of Cleaner Production [online]. 2019,208, 541-551 [cit. 2019-11-11]. DOI: 10.1016/j.jclepro.2018.10.160. ISSN 09596526.
Vona, F. (2019). Job losses and political acceptability of climate policies: Why the ‘job-killing’ argument is so persistent and how to overturn it. Climate Policy, 19(4), 524–532.
Yi, H. (2013). Clean energy policies and green jobs: An evaluation of green jobs in US metropolitan areas. Energy Policy, 56, 644-652.