Mun Čäinova politika odklonu od jadrovej energetiky - proklamácie, realita, odozvy v zahraničí

• Název práce v jazyce práce (slovenština): Mun Čäinova politika odklonu od jadrovej energetiky - proklamácie, realita, odozvy v zahraničí
• Název práce v češtině: Mun Čäinova politika odklonu od jaderné energetiky – proklamace, realita, odezvy v zahraničí
• Název v anglickém jazyce: Moon Jae-in's Nuclear Phase-out Policy - proclamation, reality, foreign repercussions
• Klíčová slova: Mun Čäin|energetická politika|Korejská republika|jaderná energie
• Klíčová slova anglicky: Moon Jae-in|energy policy|Republic of Korea|nuclear energy
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: slovenština
• Ústav: Katedra sinologie (21-KSI)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Tomáš Horák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 08.11.2019
• Datum zadání: 14.11.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 21.11.2019
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2020 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem
• Oponenti: Mgr. Jaromír Chlada

Zásady pro vypracování

Podle Světové jaderné asociace (World Nuclear Association) byla v roce 2018 Korejská republika pátým největším producentem energie z jádra. Zároveň také patří k pěti hlavním zemím, které jsou v současnosti schopné dodávat jadernou technologii do zahraničí. Navzdory důležitosti jaderné energie v energetickém mixu KR a potenciálu jaderného průmyslu podílet se i v nejbližších desetiletích na ekonomickém růstu Koreje vyhlásil prezident Mun Čäin po nástupu k moci postupný odklon od jádra. Cílem diplomové práce by mělo být zmapování historicko-politického a společenského pozadí této korejské verze „energiewende“ a dále pak srovnání politických proklamací z průběhu předvolební kampaně i po nastoupení do prezidentského úřadu s reálnou energetickou politikou a oficiální strategií rozvoje korejské energetiky za daných geografických, technologických a ekonomických možností, kdy Korea nedisponuje dostupnými zásobami energetických surovin, nemá příliš velký potenciál pro masivní rozvoj obnovitelných zdrojů a navzdory závislosti na energii z fosilních zdrojů se hlásí se k závazku snižování emisí skleníkových plynů jako smluvní strana Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, Kjótského protokolu, či Pařížské dohody. Souvisejícím tématem ke zpracování je angažovanost korejských státních firem (KEPCO, KHNP) v zahraničích jaderných projektech a otázka konzistentnosti korejské energetické politiky v oblasti jádra, kdy na rozdíl od plánovaného domácího útlumu je politicky podporována exportní expanze a penetrace zahraničních trhů, včetně České republiky a EU. KHNP je v současnosti jedním z kandidátů na hlavního dodavatele v projektu dostavby JE Dukovany a veřejně deklaruje jednoznačnou podporu ze strany politické reprezentace KR. Řešitel se pokusí rozkrýt příčiny této zdánlivé inkonzistence naznačit důvod duality korejského jaderného průmyslu a zmapovat reakce na ní v českém mediálním prostoru s ohledem na projekt dostavby JE Dukovany. V závěru se pokusí o predikci úspěšnosti naplnění korejské bezjaderné vize pro nejbližší desetiletí při zohlednění očekávaných změn politických, ekonomických a společenských podmínek.

Seznam odborné literatury

- dostupná biografie Mun Čäina (články z médií, oficiální životopis, biografické monografie…)
- mediální výstupy z předvolební kampaně, oficiální výstupy prezidentské kanceláře, články v médiích
MOTIE, 2008. National Energy Master Plan, Outlook & Policies to 2035, Ministry of Trade, Industry & Energy, January 2008.
MOTIE, 2014. Korea Energy Master Plan, outlook & policies to 2035, Ministry of Trade, Industry & Energy, January 2014.
- 3rd national Energy Roadmap
- Framework Act on Low Carbon, Green Growth
MOTIE, The 8th Basic Plan for Long-term Electricity Supply and Demand (2017 - 2031), Ministry of Trade, Industry and Energy No. 2017-611, December 29, 2017.
Chien, H., 2014. Crisis and Essence of Choice: Explaining Post-Fukushima Nuclear Energy Policy Making. Risk, Hazards & Crisis in Public Policy , 5(4), pp.385–404.
Huenteler, Schmidt & Kanie, 2012. Japan's post-Fukushima challenge – implications from the German experience on renewable energy policy. Energy Policy , 45, pp.6–11.
Hwang In-Ha., 2014. South Koreas National Basic Plan for New and Renewable Energies. Energy Demand, Supply and Forecasting Group, Energy Data and Modeling Center (EDMC), The Institute of Energy Economics.
Nguyen, Viet Phuong., 2019. An Analysis of Moon Jae-in's Nuclear Phase-out Policy." Georgetown Journal of Asian Affairs , (Winter 2019), pp. 66–72.
Kim, Younghwan, Kim, Minki, & Kim, Wonjoon., 2013. Effect of the Fukushima nuclear disaster on global public acceptance of nuclear energy. Energy Policy, 61, 822-828.
Lee, Myung-bak, 2010. Shifting paradigms: The road to global green growth. Global Asia 4(4): 8‒12.
Richardson, Lauren & Gurtov, Mel, 2017. Protesting policy and practice in South Korea’s nuclear energy industry. The Asia-Pacific Journal, vol 15, no. 21, pp. 1-17 .
Thomas, Stephen (2011) The nuclear renaissance. Energy Economist (253), pp. 23-26.
U.S. DOS, 2017. U.S.- Republic of Korea (R.O.K.) Agreement for Peaceful Nuclear Cooperation, Fact Sheet - Bureau of International Security and Nonproliferation January 20, 2017.
Turcsanyi, R., 2017. Central European attitudes towards Chinese energy investments: The cases of Poland, Slovakia, and the Czech Republic. Energy Policy,101, 711-722.
Yoo Yunbaek, 2014. Nuclear Power Policy of Korea, World Nuclear Association Symposium 2014.