Archeologie ve službách národní emancipace. Příklady z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny

• Název práce v češtině: Archeologie ve službách národní emancipace. Příklady z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny
• Název v anglickém jazyce: Acheology in the service of national uprisings in Croatia and Bosnia and Hercegovina
• Klíčová slova: archeologie|národní emancipace|Chorvatsko|Bosna a Hercegovina|ideologie
• Klíčová slova anglicky: archaeology|national uprisings|Croatia|Bosnia and Hercegovina|ideology
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra jihoslovanských a balkanistických studií (21-KJBS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.10.2019
• Datum zadání: 29.10.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 06.11.2019
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2020 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.08.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Archeologie patří mezi vědní disciplíny, které velmi snadno podléhají trendům celospolečenského diskurzu. Samotní badatelé více či méně vědomě přizpůsobují interpretace archeologických pramenů aktuálnímu společenskému klimatu, do jejich práce se promítají jejich vlastní postoje. Z minulosti také víme, že archeologie své poznatky musela upravovat podle konkrétního politického zadání. Vedle toho je archeologie vědou, již si rádi přivlastňují nejrůznější senzacechtiví nadšenci a přicházejí s absurdními teoriemi, které, bohužel, mají u širší veřejnosti značný ohlas.
Archeologie je zneužitelná též v otázce etnicity a nároku určitého etnika na určité území. I když by se mohlo zdát, že takové úvahy jsou již minulostí, opak je pravdou. Národ, který se cítí být jakkoliv ohrožen a potřebuje obhájit svou existenci v určitém prostoru, se obrací právě k archeologii. V prostoru zemí bývalé Jugoslávie stále dochází k emancipaci a sebeidentifikaci některých národů. Národní otázky jsou tak stále živé. Z tohoto důvodu je velmi zajímavé podívat se na to, jakým způsobem jsou archeologické prameny využívány k prosazování různých nacionalistických koncepcí.
Svou práci bych ráda postavila na dvou příkladech. Na jedné straně stojí bosenské pyramidy, o něž svou identitu opírají bosenští Muslimové, na druhé straně se nabízí problematika raně středověkého Chorvatska a nacionalistické interpretace jeho dějin. Projekt „piramidi sunca“ je záležitostí skupiny amatérských nadšenců uskupených kolem vůdčí osobnosti, bosenského Indiana Jonese, Semira Osmanagiće. Oficiální věda se od pyramid distancuje. Naopak v případě chorvatských nejstarších dějin jsou protagonisty sami archeologové- to oni sami interpretují své prameny tak, aby co nejlépe vyhovovaly jejich politickým postojům a obecně přijímaným „pravdám“ o nejstarších dějinách Chorvatska.
Oba příklady bude možné mezi sebou porovnat a ukázat na to, jakým způsobem propaguje nacionalistické koncepce „pseudoarcheologie“, tedy skupina nadšených amatérů, a jakým
způsobem sami profesionální archeologové. Ráda bych sledovala rozdílné nástroje, s nimiž pracují dvě různé skupiny „badatelů“, na koho cílí svou propagaci a co tím vším vlastně sledují.

Seznam odborné literatury

http://piramidasunca.ba/bs/
Bilogrivić, G. 2016: Etnički identiteti u ranosrednjovjekovnoj Hrvatskoj – materijalni i pisani izvori. Doktorski rad. Sveučilište u Zagrebu. Zagreb.
Džino, D. 2009: Novi pristupi izučavanju ranog hrvatskog identiteta, Radovi Zavoda za hrvatsku povijest 41 (2009), 33-54.
Džino, D. 2010: Pričam ti priču: ideološko-narativni diskursi o dolasku Hrvata u De administrando imperio, Radovi Zavoda za hrvatsku povijest 42 (2010), 153-165.
Džino, D. 2012: Archaeology and the (De)Construction of Bosnian identity, Archaeological Review from Cambridge 28 (2) (2012), 179-188.
Džino, D. 2014: „Bosanske piramide“: Pseudoarheologija i konstrukcija društvene zbilje u daytonskoj Bosni i Hercegovini, Magazin za političku kulturu i društvena pitanja 17 (2014), 245-252.
Gračanin, H. 2010: Hrvatsko rano srednjovjekovlje u službi politike u počesima neovisne Hrvatske, Kroatologija 1, 89-101.
Novakovič, P. 2015: Historija arheologije u novim zemljama Jugoistočne Evrope. Sarajevo.