Morální filosofie Bernarda Williamse
| Název práce v češtině: | Morální filosofie Bernarda Williamse |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | The Moral Philosophy of Bernard Williams |
| Klíčová slova: | důvod k jednání|praktické rozvažování|morálka|morální systém|etika|stud|pravdivost|autenticita |
| Klíčová slova anglicky: | reasons for action|practical deliberation|morality|moral system|ethics|shame|truthfulness|authenticity |
| Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 18.10.2019 |
| Datum zadání: | 18.10.2019 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 25.10.2019 |
| Datum a čas obhajoby: | 09.09.2020 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 07.08.2020 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 09.09.2020 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | prof. James Hill, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Bernardu Williamsovi bývá občas vytýkáno, že jeho kritická invence na poli morální filosofie je pro etiku jakožto teoretickou disciplínu destruktivní. Tato práce má za cíl postihnout Williamsovo morální myšlení v jeho celistvosti, tj. chce ukázat, na jakých pozitivních vhledech je jeho kritické stanovisko založeno. Ambicí přitom není vyčerpávajícím způsobem projít všechna témata, jimiž se Williams ve svém díle zabývá, a na základě toho rekonstruovat „etický systém Bernarda Williamse“ – to by svou povahou šlo přímo proti postoji, jenž Williams k morální problematice zaujímá –, ale spíše na několika klíčových motivech ukázat jejich vzájemnou provázanost, a tím tak dát vyvstat celkovému duchu tohoto myšlení. Těmito klíčovými motivy jsou následující tři. Prvním je jeho kritika pojmu povinnosti coby výlučného zdroje morálních důvodů jednání, která ovšem vede k širší skepsi ohledně možností teoretické reflexe etiky vůbec. Druhý motiv se týká komplexní problematiky hodnot pravdy a pravdivosti na pozadí možnosti klamu a sebe-klamu. V daném kontextu přitom nejde o tematizaci pravdy a pravdivosti z epistemologického hlediska, ale hlediska morálního, tzn. z perspektivy otázky života, jenž stojí za to žít. Třetím motivem je ideál autenticity, respektive způsob, jakým Williams tento ideál rozpracovává, a role, kterou v jeho myšlení hraje.
Východiskem práce jsou primárně dvě Williamsovy knihy, a to kriticky laděná Ethics and the Limits of Philosophy, kde přichází ke slovu motiv první, a Truth and Truthfulness, jež rozvíjí motiv druhý a třetí, tj. to, co Williams po skeptických závěrech Ethics and the Limits of Philosophy formuluje jako „tři naděje morálního myšlení“. |
| Seznam odborné literatury |
| Primární texty:
Williams, B., Ethics and the Limits of Philosophy, Cambridge MA 1985. Williams, B., Truth and Truthfulness: An Essay in Genealogy, New Jersey 2002. Další texty: Freud, S., Das Unbehagen in der Kultur, Wien 1930. Nietzsche, F., Zur Geneaologie der Moral in: Werke in drei Bänden: Zweiter Band, Darmstadt 1997, str. 761-900. Rorty, R., Contingency, Irony, and Solidarity, New York 1989. Taylor, Ch., Sources of the Self, Cambridge MA 2001. Taylor, Ch., The Ethics of Authenticity, Cambridge MA – London 2003. Trilling, L., Sincerity and Authenticity, Cambridge MA – London 1972. Williams, B., Making Sense of Humanity, Cambridge 1995. Williams, B., Moral Luck, Cambridge 1981. Williams, B., Morality: An Introduction to Ethics, New York 2012. Williams, B., Shame and Necessity, Berkeley – Los Angeles – London 2008. Williams, B., The Sense of the Past: Essays in the History of Philosophy, New Jersey 2008. |