Role státního zástupce v trestním řízení

• Název práce v češtině: Role státního zástupce v trestním řízení
• Název v anglickém jazyce: The Role of a Public Prosecutor in Criminal Proceedings
• Klíčová slova: Státní zástupce, přípravné řízení, odklony
• Klíčová slova anglicky: Public Prosecutor, Preliminary Criminal Proceedings, Diversions in Criminal Proceedings
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Katarína Tejnská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 11.11.2019
• Datum zadání: 19.11.2019
• Datum potvrzení stud. oddělením: 23.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2021 12:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 315, 315
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.04.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2021
• Oponenti: JUDr. Andrea Beranová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tématem předkládané diplomové práce je „Role státního zástupce v trestním řízení“. Je to státní zastupitelství, kterému je v České republice na základě Ústavy uloženo zastupovat veřejnou žalobu. Těžištěm činnosti státních zástupců je tedy jejich účast na trestním řízení a činnosti s ní spojené. Tato práce si tudíž klade za cíl v prvé řadě předložit popis těchto činností, a to chronologicky a podle jednotlivých stádií, kterými trestní řízení prochází. Dalším cílem je poté pozastavit se nad některými úskalími v právní úpravě státního zastupitelství či oblastmi jevícími se v praxi jako problematické, zamyslet se nad jejich možnými důvody a navrhnout řešení dle lege ferenda. V jiných případech také zhodnotit recentní změny právní úpravy a předložit úvahu o jejich možných důsledcích.
Kapitola první je věnována vzniku a stručnému vývoji veřejné žaloby v kontinentální Evropě a pak konkrétněji i v českých zemích. Tuto kapitolu lze vnímat jako jakýsi úvod do problematiky činností státního zastupitelství v trestním řízení, jelikož studiem jejich historie zjišťujeme, na základě jakých úvah a zásad byl současný systém vybudován.
Druhá kapitola se věnuje právní úpravě působnosti státního zastupitelství. Zprvu je probráno jeho ústavní zakotvení včetně z něj pramenící otázky, zda je státní zastupitelství orgánem moci výkonné či nikoli. Následuje přehled dalších právních předpisů, ze kterých plynou jednotlivé úkoly státních zástupců, a to jak v oblasti trestní, tak netrestní.
Kapitola třetí obsahuje výklad soustavy státních zastupitelství a toho, jak probíhá dohled v rámci ní, přičemž je pojednáno jak o dohledu vnějším, vnitřním, tak i o institutu dozoru, který bývá za dohled často chybně zaměňován.
Následuje kapitola čtvrtá věnována základním zásadám, které činnosti státního zástupce ovládají. Jedná se o zásadu obžalovací a zásady oficiality a legality. Zásady trestního řízení jsou vnímány jako základní stavební deska trestního řízení, které je na těchto zásadách posléze vy-budováno. Stejně jako všechny aspekty trestního řízení, jsou těmito zásadami ovlivněny i činnosti státního zástupce. Je proto za důležité se s nimi seznámit za účelem lepšího porozumění kapitolám následujícím. V rámci tohoto úseku práce je pojednáno rovněž o problému tzv. prázdných schránek vyskytujícím se v praxi.
Těžištěm práce je její kapitola pátá, v níž je obsažen výklad jednotlivých činností státní-ho zástupce v trestním řízení, a to podle fází, kterými prochází. Na počátku je pojednáno o činnostech státního zástupce v trestním řízení obecně a následně jsou vyloženy jeho činnosti v přípravném řízení (včetně vztahu státního zástupce a policejního orgánu), v řízení před soudem a činnosti související s opravnými prostředky. Obsahem této kapitoly je také zamyšlení nad možnými legislativními změnami v souvislosti jednak s problematikou důkazní nouze, tak s dovolacími důvody nejvyššího státního zástupce. Zahrnuto je i pojednání o nově zavedené povinnosti státních zástupců uvádět jimi navrhovaný druh a výměru trestu již v žalobním návrhu a jejich možných důsledcích.
Zakončena je práce kapitolou šestou, ve které je pozornost věnována tzv. odklonům v trestním řízení. Zprvu je zmíněna obecná charakteristika odklonů, poté následují činnosti státního zástupce při jednotlivých odklonech. Zařazení této problematiky je vedeno jednak jejím velkým významem, a tudíž i potřebou o ní pojednat hlouběji, tak i snahou o přehlednost.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The title of this diploma thesis is „The Role of a Public Prosecutor in Criminal Proceedings“. In the Czech Republic, it is Public Prosecution that is granted the right by the Constitution to prosecute criminal offenses on behalf of the country. Activities arising from this right are the main duties of a public prosecutor. The aim of this thesis is therefore to describe said activities. It is done so chronologically with regard to the different phases of criminal proceedings. Other goals include trying to find problematic areas of the laws that govern public prosecutors, trying to come up with possible reasons behind them and proposing their solutions. This thesis also contains comments on some of the recent changes in the rules governing public prosecution.
The first chapter of this thesis contains a brief history and evolution of public prosecution in Central Europe and in the Czech lands as the author believes it is a very useful introduction to public prosecution and its role in criminal proceedings today.
Chapter two of this thesis deals with the laws governing public prosecution. First, the Constitution is mentioned including its article 80 and its problematic placement within the Constitution. The author then talks about other significant laws from which all duties of public pro-secution arise.
Chapter three contains the description of the structure of public prosecution and which bodies belong to it. It also deals with the dynamic between these bodies.
The main principles upon which the duties of public prosecutors are built, are laid out in chapter four of this paper as legal principles in general are a very significant source of information when trying to understand why something is governed the way it is. Legal principles are what give criminal proceedings its form and therefore it is crucial to understand them prior to studying the aims and duties of public prosecutors.
The most significant part of this thesis is without a doubt its chapter five which brings a description of the duties of public prosecutors in criminal proceedings from their very beginning. At first, the general role of public prosecutors in criminal proceedings is described, then the author proceeds to explain their duties in preliminary proceedings and in the phase before court.
The final chapter of this thesis, deals with what is known in the Czech Republic as diversions from standard criminal proceedings. These are institutes that allow either the prosecution or the court to not follow the standard path of the criminal proceedings (start – preli-minary proceedings – phase before court – judgment). These serve to shorten the proceedings and make them more effective. The Czech Criminal Code knows several of them. Public prosecution plays a big role in using all of them and they are therefore described in a separate chapter which allows for a more in-depth analysis. This chapter also deals with several areas which appear to be somewhat problematic in practice. These include some of the diversions being barely used compared to others or not used as frequently as we hoped when we adopted the respective diversions. In this chapter, said problems are analysed followed by their possible solutions.