MFF Karlovy Vary: Budování identity festivalu v letech 1990-1994

• Název práce v češtině: MFF Karlovy Vary: Budování identity festivalu v letech 1990-1994
• Název v anglickém jazyce: Karlovy Vary International Film Festival Identity Construction from 1990 to 1994
• Klíčová slova: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|festivalová identita|filmová festivalová studia|národní identita|festivalová programovací strategie
• Klíčová slova anglicky: Karlovy Vary International Film Festival|festival identity|film festival studies|national identity|film festival programming
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filmových studií (21-KFS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Lucie Česálková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.10.2019
• Datum zadání: 10.10.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 23.10.2019
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Ivan Klimeš

Zásady pro vypracování

Cílem předkládané magistersképráce je případová studie Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v časovém rozmezílet 1990-1994. Výzkumná otázka se konkrétně zaměřuje na budování identity festivalu ve vymezeném časovém úseku, který je na jedné straně rámován rokem 1989 a souvisejícími politickými a socio-ekonomickými změnami a na straně druhé organizačním a koncepčním ukotvením festivalu, kdy se v jeho vedení ocitají osobnosti přetrvávající v něm dodnes a dochází k proměně a vymezení festivalové dramaturgie do podoby, která karlovarský festival odliší v rámci festivalového okruhu do budoucna. Celé sledované období zároveň provází nejistota ohledně zachován ífestivalu jako takového, případně jeho A statusu, kterýj e mu nakonec v polovině 90. let skutečně odebrán. Obdobím sporu mezi Pražským Golemem a Mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech let 1995-1996 se zabývat nebudu. Spor byl již předmětem výzkumu Diny Iordanove a je značně diskutován i v dobovém tisku.
Dina Iordanova se ale ve svém výzkumu dotýká i problémů festivalu na počátku 90. let, jako je vztah státu a kinematografie v době postkomunistické transformace. Karlovarský festival byl od doby svého vzniku zprostředkovatelem politické agendy a kulturních zájmů státu a ne jinak tomu bylo v porevolučním období, kdy se snažil kultivovat obraz svobodného festivalu, nezávislého na politických vlivech, od kterých se ale ze své podstaty odtrhnout nemohl. Bude třeba festival zkoumat v kontextu politických, ekonomických a kulturních specifik dané doby, které utvářela jeho identitu. Vnitřního fungování festivalu se dotýká rozhovor Aleny Prokopové s Evou Zaoralovou Život s filmem. Zaoralová zde poskytuje informace ohledně vzniku Nadace Film-Festival Karlovy Vary, programovacích strategií nebo utváření festivalového týmu, nicméně se jedná o osobní vzpomínky. Nejobsáhlejší publikací shrnující 50 let z historie festivalu je Příběh festivalu. Období 1. poloviny 90. let je zde rozděleno na roky 1990-1992 Vyhlídky a naděje a Zkušební ročník 1994 a poskytuje v současnosti nejpodrobnější popis vnitřního fungování festivalu. Bude tedy třeba v souvislosti s konkrétními otázkami, jako například financování festivalu nebo politický diskurz, analýza medií. Další publikací zabývající se historií festivalu je 25 ročníků MFF Karlovy Vary, která ovšem končí rokem 1984. Také kronika Květoslava Kroči Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary: kronika 1946-2001 shrnuje historii jednotlivých ročníků, ale vyznačuje se spíše množstvím zajímavostí a autorových osobních stanovisek, nicméně je užitečná z hlediska ohlasů v dobovém tisku. Programové brožury jednotlivých ročníků obsahují popis filmů i jednotlivých sekcí a slouží tedy jako dobrý podklad ke zkoumání programovacích strategií. Zároveň jsou uvozeny slovem ředitele festivalu, případně dalších pracovníků, čímž nastiňují stanoviska ohledně žádoucí prezentace festivalu návštěvníkům. Festivalové deníky utváří festivalový narativ, který bude třeba konfrontovat s mediální reflexí festivalu v časopisech, periodicích, či denním tisku jako Kino revue, Film a doba, Mladá fronta, Literární noviny, Karlovarské noviny, ale i Rudé právo či Český deník.
Vycházet budu z festivalových studií a využívat přístup kulturálních studií v kombinaci s metodou orální historie a obsahové analýzy dobových mediálních textů. Jak zmiňuje Marijke de Valck a Skadi Loist v publikaci Film Festival Yearbook 1: The Festival Circuit, namísto filmových studií jsou to spíše kulturální studia, jejichž přístup více odpovídá výzkumu festivalů, jež jsou svou samotnou podstatou interdisciplinární. Výzkum filmových festivalů mámísto v sociologických, organizačních, antropologických, urbanistických a dalších studiích, jejich nástroje jsou přejímány a obor se neustále rozrůstáo dalšípřístupy a metody výzkumu. Formulace mévýzkumné otázky předpokládá detailní analýzu jednotlivých konstituentů formujících identitu festivalu. Jako výchozí bod mi bude sloužit kategorizace na základě šesti různých os - film, ekonomika, instituce, recepce, místo, síť a historie, dle popisu ve zmíněné publikaci. Nahlíženína festival optikou filmů znamená analyzovat jak programový koncept samotný, tak jeho utváření, které vychází z žádoucí profilace festivalu. Objevení a ocenění nových talentů, filmů či národních kinematografií zase vylepšuje kulturní status festivalu a umocňuje jeho postavení ve festivalovém okruhu. Bylo to právě politické uvolnění 90. let, které formovalo programovací strategii festivalu, jejíž základní charakteristikou se stala svoboda. Přechod ze socialistického zřízenína demokratické měl za následek také změnu tržní ekonomiky a s tím spojené změny vztahu kinematografie a státu. Festival se sice mohl prezentovat jako zcela nezávislýna politické ideologii, ale zároveň byl jako součást průmyslu ovlivňován přístupem státu k jeho financování, které mělo vliv na jeho podobu, či samotnou existenci. A nejen stát, ale i další investoři a sponzoři ovlivňovali svou sebeprezentací tvář festivalu. Festival je zároveň místem mezinárodního obchodu, kde se setkávají obchodníci a profesionálové oboru z celého světa, takže zpětně státu generuje ekonomický i symbolický kapitál.
Ekonomické hledisko zase umožňuje pochopit, jak festivaly slouží kulturní legitimizaci filmů a přináší jim symbolický kapitál. Svou podstatou výjimečné, časově omezené události vytváří buzz okolo filmových premiér za účasti hvězd. Vzniká dvojí verze festivalu - vizuální a psaná. Způsob jakým je o festivalu zpětně referováno vytváří jeho narativ a identitu stejně tak jako jeho vlastní prezentace. Recepce festivalu je ale nejednotná, jelikož je stejná událost nahlížena jinými médii a jinou optikou. Bude tedy nutná již zmíněná rešerše v dobovém tisku. Zároveň jsou různé události zacíleny na jiné a zpětně nahlíženy jinými publiky, kterágenerují různév erze daného festivalového narativu, z čehož lze odvodit, na jaké publikum byl zacílen program a zpětně tedy jak se festival snažil profilovat.
Výzkum si dává za cíl zmapování málo známé části historie festivalu v kontextu doby. Analýzu působících sil, motivací zúčastněných aktérů, či rozhodnutí, která měla vliv na podobu festivalu. Vycházet budu z hypotézy, že festival byl zcela zásadně formován celospolečenskými změnami a politickou agendou i lidmi, kteří byli v jeho vedení a jeho identita tak byla silně spjata s měnící se národní identitou. Mezi konkrétní otázky patří: Jaképrostředky používal festival k budování své identity? Jak jej formovaly měnícíse politické a socio-ekonomicképodmínky? Jak reflektoval změny ve společnosti? A jak vytvářel obraz národa?

Seznam odborné literatury

BURGESS, Diane. Why Whistler Will Never Be Sundance, and What This Tells Us About the Field of Cultural Production. Revue Canadienne D'Études Cinématographiques / Canadian Journal of Film Studies [online]. 2014, 23 (1), s. 90–108 [cit. 7. října 2019]. Dostupné z: .
DE VALCK, Marijke. Film festivals: From European Geopolitics to Global Cinephilia. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2007.
DE VALCK, Marijke, KREDELL, Brendan, and LOIST, Skadi (eds.). Film Festivals:History, Theory, Method, Practice. London: Routledge, 2016.
DUDKOVÁ, Jana, MIŠÍKOVÁ, Katarína, ed.Transformation Processes in Post-socialist Screen Media. Bratislava: Academy of Performing Arts in Bratislava, 2017.
ELSAESSER, Thomas. European Cinema: Face to Face With Hollywood. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2005.
IORDANOVA, Dina. Showdown of the Festivals: Clashing Entrepreneurships and Post-Communist Management of Culture. FilmInternational.2006, 4 (5), s. 25-37.
MAZDON, Lucy. Transnational ‘French’ Cinema: The Cannes Film Festival. Modern and Contemporary France [online]. 2007, 15 (1), s. 9-20 [cit. 7. října 2019]. Dostupné z: .
PERANSON, Mark. First You Get the Power, Then You Get the Money: Two Models of Film Festivals.Dekalog 3: On Film Festivals[online]. London, New York: Wallflower, 2009, s. 23-37 [cit. 7. října 2019]. Dostupné z: .
STONE, Maria. Challenging cultural categories: The transformation of the Venice Biennale under Fascism. Journal of Modern Italian Studies [online]. 1999, 4 (2), s. 184-208 [cit. 7. října 2019]. Dostupné z:
STRINGER, Julian. Global Cities and International Film Festival Economy. In: Cinema and the City: Film and Urban Societies in a Global Context.Oxford: Blackwell, 2001, s. 134–144.