Obchodní vedení kapitálové společnosti

• Název práce v češtině: Obchodní vedení kapitálové společnosti
• Název v anglickém jazyce: Business management of a limited company
• Klíčová slova: Obchodní vedení, pokyn
• Klíčová slova anglicky: Business management, instruction
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Petr Tomášek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 11.11.2019
• Datum zadání: 19.11.2019
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 24.09.2020 17:20
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 211, 211
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 24.09.2020
• Oponenti: JUDr. Klára Hurychová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Cílem této práce je popsat a analyzovat pojem obchodního vedení, se kterým zákonodárce
sice pracuje, ale nijak se nezabývá jeho definicí. Pro tento účely jsou analyzovány judikaturní
i doktrinální příspěvky, a to včetně zahraniční úpravy, která je vhodným výkladovým
doplňkem, jelikož se jí český zákonodárce inspiroval. Zohledněny jsou i dílčí odlišnosti
jednotlivých kapitálových společností.
Na úvod autor pojednává o obsahu jednotlivých částí práce, účelu práce a sjednocuje
užívané pojmy.
V první části autor popisuje pozitivní a negativní vymezení pojmu obchodního vedení.
Judikaturní a doktrinální prameny to označují za pravidelnou rozhodovací činnost o
podnikatelských aktivitách společnosti, dotýkající se každodenního provozu závodu. Naopak
dovozují, že obchodní vedení nezahrnuje například strategické řízení. Autor také nepovažuje
vedení účetnictví za součást obchodního vedení.
Druhá část se věnuje rozhodování o obchodním vedení. Je popsáno, do působnosti kterého
orgánu rozhodování o obchodním vedení spadá, jak je tomu v případě společnosti s ručením
omezeným a akciovou společností a nechybí vymezení odlišností u individuálních a
kolektivních orgánů.
Obsahem části třetí pak je delegace působnosti obchodního vedení v rámci kolektivních
orgánů. Pojednáno je o horizontální delegaci, kterou je rozdělení působnosti v rámci orgánů, a
vertikální delegaci, která umožňuje přenesení obchodního vedení na jinou úroveň řízení.
V závěrečné, čtvrté části se autor zabývá výjimkami ze zákazu udělovat pokyny do
obchodního vedení. Vyobrazuje formu takových výjimek a komplexně popisuje podmínky,
které musí nastat, aby o pokyn do obchodního vedení mohl člen orgánu požádat. Dále se zabývá
závazností takových pokynů, stejně jako závazností pokynů v koncernu a odpovědností za
pokynem způsobenou újmu.
Na závěr autor popisuje různé sporné situace, nad kterými se zamýšlel a nabízí svůj usudek
na některá dílčí specifika.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The main purpose of this thesis is to describe and analyze the concept of business
management the Czech legislator works with, but does not deal with its definition. For this
purpose, case-law and doctrinal contributions are analyzed, including the foreign regulation,
which is a suitable addition to interpretation, as the Czech legislator was inspired by it. Partial
differences of limited liability and joint-stock companies are also taken into account.
At the beginning, the author discusses the content of parts of the work, its purpose and
unifies the terms used.
In the first part, the author describes the positive and negative definition of the concept of
business management. Judicial and doctrinal sources desrcibe this as a regular decision-making
activity about the company's business activities, affecting the daily operation of the business
establishment. On the contrary, they conclude that business management does not include, for
example, strategic management. The author also does not consider bookkeeping to be part of
business management.
The second part deals with business management decisions. The competence of decisionmaking bodies regarding business management is described, dealing with a limited liability
company and a joint-stock company seperately. Also the differences between individual and
collective bodies regarding business management are described.
The content of the third part is the delegation of business management within collective
bodies. Firstly, there is a horizontal delegation, which is the division of responsibilities within
the bodies. Secondly, there is a vertical delegation, which allows the transfer of business
management to another level of management.
In the final, fourth part, the author deals with exceptions to the ban on giving instructions
to business management. This part illustrates the form of such exceptions and comprehensively
describes the conditions that must be met in order for an instruction to the business management
to be requested by a member of the body. It also deals with the binding nature of such
instructions, as well as the binding nature of the instructions in the group of companies and the
liability for the damage caused by such instructions.
In conclusion, the author describes various controversial situations that he has thought about
and offers his point of view on some partial specifics.