Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Odčinění nemajetkové újmy v penězích v českém a německém právu
Název práce v češtině: Odčinění nemajetkové újmy v penězích v českém a německém právu
Název v anglickém jazyce: Non-Pecuniary Damages in Czech and German Law
Klíčová slova: Nemajetková újma, přiměřené zadostiučinění, monetární satisfakce
Klíčová slova anglicky: Non-pecuniary damage, just satisfaction, monetary satisfaction
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: disertační práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 07.10.2019
Datum zadání: 07.10.2019
Datum potvrzení stud. oddělením: 07.10.2019
Datum a čas obhajoby: 14.06.2024 10:00
Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 412, 412, 412 Zasedací místnost (sekretariát fakulty)
Datum odevzdání elektronické podoby:16.03.2024
Oponenti: doc. JUDr. Petr Šustek, Ph.D.
  doc. JUDr. Tomáš Doležal, Ph.D.
 
 
Předběžná náplň práce
Tato disertační práce pojednává o nemajetkové újmě a jejím odčinění v penězích v českém a německém právu. Pozornost je věnována pojmům nemajetkové újmy, duševních útrap, bolesti, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy. V německém právu je pak věnována pozornost především pojmům Schmerzensgeld, Hinterbliebenengeld a Schockschaden.
Stěžejní součástí práce je analýza způsobu určení výše přiměřeného zadostiučinění v právním řádu a judikatuře českých a německých soudů, a to jak v případě újmy na přirozených právech člověka, tak v jiných případech, kdy právo na přiměřené zadostiučinění vzniká na základě ustanovení občanského zákoníku. Autorka analyzuje zejména vyčíslení nemajetkové újmy na zdraví, reflexní újmy sekundárních obětí ve smyslu § 2959 a § 2971 občanského zákoníku, nemajetkové újmy způsobené zásahy do důstojnosti, svobody, cti a soukromí člověka, ceny zvláštní obliby nebo újmy za narušení dovolené. Výsledkem je přehled přiznaných částek přiměřeného zadostiučinění a kritérií, která soudy k přiznání těchto částek vedla.
Práce se neomezuje pouze na nemajetkovou újmu fyzických osob. Obsaženy jsou odpovědi na otázky, zda může nemajetkovou újmu utrpět osoba právnická, v čem tato újma může spočívat a jak se liší od nemajetkové újmy fyzických osob. V souvislosti s nemajetkovou újmou právnických osob se práce zabývá přiměřeným zadostiučiněním za újmu způsobenou nekalou soutěží a rovněž judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.
Poslední část disertační práce je věnována alternativním způsobům určení výše přiměřeného zadostiučinění. Posuzovány jsou jak čistě doktrinální přístupy, tak přístupy aplikované v jiných státech, a to v Dánsku, Rakousku, Švýcarsku a New South Wales (Austrálie). Výsledkem je shrnutí výhod a nevýhod těchto alternativních metod a vyhodnocení jejich aplikovatelnosti de lege ferenda v českém právním prostředí.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The thesis at hand deals with non-pecuniary loss and monetary satisfaction in Czech and German law. It focuses on the concepts of non-pecuniary loss, mental distress, pain, impairment of social life and other non-pecuniary harm. In German law, attention is paid in particular to the concepts of Schmerzensgeld, Hinterbliebenengeld and Schockschaden.
The main part of the thesis concerns the analysis of the method of determining the adequate amount of just satisfaction in statutory and case law of the Czech Republic and Germany. It focuses on infringement of personal rights as well as other infringements that constitute right to just satisfaction according to the Czech Civil Code. Author analyses the method of determining the adequate amount of just satisfaction in the events of the bodily harm, secondary victims' loss under Sections 2959 and 2971 of the Czech Civil Code, non-pecuniary damage caused by violation of the rights to dignity, freedom, reputation and privacy, pretium affectionis and ruined holidays. The outcome is a summary of the decision criteria and amounts awarded by courts.
The scope of the thesis goes beyond personal injury. It encompasses answers to questions such as whether a legal entity can suffer non-pecuniary damage, what nature of this damage is, and how it differs from the non-pecuniary damage suffered by natural persons. In the context of non-pecuniary damage to legal entities, the thesis delves into just satisfaction for damage caused by unfair competition, as well as the case law of the European Court of Human Rights.
The final chapter of the thesis tackles the alternative methods of determining the amount of just satisfaction. It examines both purely doctrinal approaches and those applied in other countries, specifically in Denmark, Austria, Switzerland, and New South Wales (Australia). The outcome is a summary of the advantages and disadvantages of these alternative methods, along with an assessment of their de lege ferenda applicability in the Czech Republic.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK