Biologické kritérium nepříčetnosti a otázka trestní odpovědnosti pachatele

• Název práce v češtině: Biologické kritérium nepříčetnosti a otázka trestní odpovědnosti pachatele
• Název v anglickém jazyce: The biological criterion of insanity and the issue of criminal liability of the offender
• Klíčová slova: nepříčetnost, biologické kritérium nepříčetnosti, ochranná opatření
• Klíčová slova anglicky: insanity, biological criterion of insanity, protective measures
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.09.2019
• Datum zadání: 30.09.2019
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 10.09.2020 10:15
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 315, 315
• Datum odevzdání elektronické podoby: 24.06.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2020
• Oponenti: JUDr. Katarína Tejnská, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Předložená práce se zaobírá širokou problematikou osob s duševní poruchou a jejich
postavením v trestním právu, a to nejen z pohledu právního, ale i psychiatrického. Pojednává
o otázce nepříčetnosti s důrazem na její kritérium biologické. Je důsledně rozebírána právní
úprava v České republice, avšak i s přihlédnutím k úpravě světové. Pojem nepříčetnost
v trestních zákonech jako takový definovaný nenalezneme, nicméně díky judikatuře a teorii
rozpoznáváme dvě její kritéria – biologické a juristické. Biologickým kritériem rozumíme
právě existenci některé z duševních poruch. Pro jejich přesné vymezení používá široká odborná
veřejnost Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN – 10. revizi. Tato představuje zásadní vodítko
pro diagnostiku osobnosti dle skupin duševních poruch. Zde v klasifikaci F0 až F99 nalezneme
poruchy chování, poruchy osobnosti, poruchy nálady a další. Z trestněprávního hlediska jsou
pro trestní právo některé významnější než jiné, proto je v práci věnována větší pozornost těm
forenzně stěžejním, zároveň s použitím praktických případů.
Pro zjištění, zda v době činu byly zachovány rozpoznávací a ovládací schopnosti pachatele,
využívá se schopností soudních znalců. Činnost znalců – psychiatrů či sexuologů, spočívá
v činnosti výukové, výzkumné, preventivně léčebné a v poslední řadě, avšak pro trestní právo
nejrelevantnější – soudněznalecké. Poslední zmíněná tedy zkoumá a posuzuje atributy důležité
pro určení odpovědnosti pachatele, posuzuje též společenskou škodlivost pobytu pachatele na
svobodě i jeho zdravotní situaci, jakož i schopnost pochopit smysl a účel trestního práva,
v závěru s určením vhodnosti sankce. Trestní právo zde kooperuje se zdravotnictvím, když
právě psychiatr a sexuolog posuzuje duševní stav pachatele jakožto odborník – lékař, a soudce
s tímto zhodnocením pak následně pracuje v rámci trestního řízení.
V Českém trestním právu nalezneme několik druhů ochranných opatření, jako je ochranné
léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci a ochranná výchova. V této práci jsou důkladněji
specifikovány pouze dva z nich. Instituty ochranného léčení a zabezpečovací detence jsou
nezbytnou součástí problematiky sankcionování v trestním právu. Primárně jsou tato ukládána
právě osobám, u kterých spatřujeme některou z duševních poruch, včetně parafilií, a to za
splnění zákonných podmínek. Ukládání je zákonodárcem rozděleno na obligatorní a
fakultativní. Podle povahy poruchy je ukládáno ochranné léčení ambulantní, či v závažnějších
případech ústavní. Primárním cílem je ochrana společnosti před pachateli trestné činnosti
v důsledku jejich duševní poruchy či škodlivému abúzu alkoholu, či jiných návykových a
omamných látek. Výkon ochranného léčení ústavního probíhá v psychiatrických nemocnicích,
nebo při uložení též trestu, v odděleních věznic, které jsou pro výkon ochranného léčení přímo
specializovány. Tato oddělení jsou samostatná a oddělená od zbývající části věznice a zpravidla
bývají i úzce zaměřena na konkrétní skladbu pachatelů, jako je tomu v případě Věznice
Rýnovice, kde se při věznici nachází „Specializovaný oddíl ochranné léčby –
Protitoxikomanické a protialkoholní léčby.“
Výkon zabezpečovací detence v detenčním ústavu je nařizován osobám, které jsou
v důsledku jejich duševní poruchy, či jejich kombinace pro společnost vysoce nebezpeční. Tuto
míru nebezpečnosti poměřujeme i dle toho, zda u pachatele existuje pravděpodobnost spáchání
další trestné činnosti v budoucnosti. V detenčních ústavech končí pachatelé závažné trestné
činnosti, jako jsou ti, jež trpí poruchami osobnosti, osoby agresivní a nepřizpůsobivé, závislé
na drogách a alkoholu, v jehož opojení se dopouští trestné činnosti a v neposlední řadě též
parafilici. Zároveň impuls pro vznik těchto specializovaných ústavů byli nepřizpůsobiví
pacienti psychiatrických léčeben, kde zde praktikovaný způsob léčby pro ně nebyl efektivní,
natož pak schopen dosáhnout příznivých výsledků, a kteří nebyli ochotni či schopni kooperace.
Jako u ochranného léčení, i zde soud ukládá obligatorně a fakultativně. Jestliže se tak například
pachatel opětovně dopustí zločinu, a to v takovém psychickém rozpoložení, jež způsobil, že je
tento považován za zmenšeně příčetného či nepříčetného, a zároveň pro něho nebude léčebných
metod v ústavním ochranném léčení dostačujících, jakož i vhodných vzhledem k ochraně
společnosti, může soud rozhodnout o uložení ochranného opatření v podobě zabezpečovací
detence i právě s možností upuštění od potrestání. Na tomto je vidno povahy ochranných
opatření, kdy je možné, aby stála samostatně, ale i zároveň vedle trestu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The presented thesis deals with mental disorders and their meaning in criminal law in
general, not only from the law point of view, but even from the point of view of the psychiatry.
It also deals with the insanity emphasized the biological criterion of insanity. It discusses in
detail the legislation of the Czech republic and also the legislation in global. The definition of
insanity doesn´t exist in legislative, but the judicature and law theory work with the concept of
two criterions of insanity – the biological and the juristic. The biological criterion of insanity
means the mental disorder. Professionals use the International classification of diseases MKN
– 10th revision as the correct explanation of the mental disorders. This classification system is
neccessary for the determination of the right diagnosis. The classification consist of the scale
from F0 to F99. There are groups of specific mental disorders like mental, behavioural and
mood disorders (affective disorders) etc. The forensic importance of some mental disorders is
higher than the others, therefore I mention only the some of them. In the description of the
specific mental disorder are also used real cases.
To determine the sanity of the offenders are used the certificated experts. Education,
research, preventive treatment and also most prominent – certified experts activities, are the
main specialist´s activities. The last mentioned activity examines the attributes important to
determing the offender´s criminal liability, danger, mental health, ability to understand
meaning and purpose of the criminal law and finaly assign the right punishment. The criminal
law cooperate with specialists - psychiatrists and sexuologists which examine the offenders –
examination results are important for judge and the whole trial.
There are several form of protective measures as the protective treatment, security
detention, prevention of the matter, the prevention of part of the property and the protective
education. The thesis deals only with the two of them – the protective treatment and the security
detention.. These types of punishment are used as a punish especially for the offenders with
mental disorders or paraphilics. The protective measures are divide to obligatory and obtional.
The protective treatment is divided to ambulant or institutional care which depends on the
offenders health situation. The purpose is to protect the society. The protective treatment as an
institutional care take place in specialized mental hospitals or specialized prison departments
which are separated of the other departmens and also focused od the narrow group of people.
The security detention deals with highly dangerous offenders. The high dangerous offender
means that there are high probability of the relapse. In the security detention are people with
mental illnesses or the comorbidity of them, aggressive, inadaptable, drugs and alcohol users
and sexual deviants. The reason was inadaptable pacients of mental hospitals, where also
weren´t the rigt form of care for them. In the situations of the diminished insanity or insanity
where there´s no effectivity of the protective treatment the judge can consider to security
detention.