Úzkost u Parkinsonovy nemoci a její měření

• Název práce v češtině: Úzkost u Parkinsonovy nemoci a její měření
• Název v anglickém jazyce: Anxiety in Parkinson’s Disease and Its Measurement
• Klíčová slova: úzkost|měření úzkosti|Parkinsonova nemoc|normy|State-Trait Anxiety Inventory
• Klíčová slova anglicky: anxiety|anxiety measurement|Parkinson’s disease|norms|State-Trait Anxiety Inventory
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jiří Lukavský, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.09.2019
• Datum zadání: 25.09.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.10.2019
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.06.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Hana Horáková, Ph.D.
• Konzultanti: Mgr. Josef Mana

Zásady pro vypracování

Práce se zaměří na úzkost jakožto základní představitelku tzv. neuropsychiatrických symptomů (NPS) u Parkinsonovy nemoci (Parkinson’s disease, PD). NPS mají podle některých studií ještě vyšší dopad na kvalitu života pacientů než charakteristické motorické příznaky (Berganzo et al., 2016; Pfeiffer, 2016), a nadto by se mohlo jednat o velmi časné premotorické „markery“ (Seritan, Rienas, Duong, Delucchi, & Ostrem, 2019), jejichž znalost bude stěžejní pro tzv. nemoc modifikující léčbu („disease-modifying therapy“, Berg et al., 2015, s. 1 600).
Výše uvedenému navzdory však bývají NPS v klinické praxi neuspokojivě řešené (Goodarzi et al., 2019; Mele et al., 2018); svůj podíl na situaci má i nedostatek psychometricky robustních metod, které by byly přímo validované pro použití u PD. Kritický nedostatek tradičně vykazuje české psychodiagnostické instrumentárium, které pro hodnocení úzkosti většinou nabízí inventář State‑Trait Anxiety Inventory (STAI; Spielberger, Gorsuch, & Lushene, 1970), na který se zaměříme i my.

Cílem práce tedy bude provést důkladnou psychometrickou analýzu s využitím teorie odpovědi na položku, na níž naváže ověření ústřední hypotézy, jež bude zároveň hlavním důkazem o validitě metody a která vyslovuje předpoklad, že pacienti s idiopatickou PD, jímž byla vysazena dopaminergní medikace, budou v inventáři STAI dosahovat signifikantně vyšších hladin úzkosti než po adekvátním zaléčení antiparkinsoniky. Z hlediska validity ověříme také faktorovou strukturu a korelace s relevantními neurologickými škálami či jinými klinickými údaji. Současně se pokusíme sestavit normy, určit cut-off skóry, prevalenci úzkosti u pacientů s PD a v neposlední řadě také vyhovět požadavkům klinické praxe navržením zkrácené verze metody.

Seznam odborné literatury

Berg, D., Postuma, R. B., Adler, C. H., Bloem, B. R., Chan, P., Dubois, B., … Deuschl, G. (2015). MDS research criteria for prodromal Parkinson’s disease. Movement Disorders, 30(12), 1600–1611. https://doi.org/10.1002/mds.26431

Berganzo, K., Tijero, B., González-Eizaguirre, A., Somme, J., Lezcano, E., Gabilondo, I., … Gómez-Esteban, J. C. (2016). Motor and non-motor symptoms of Parkinson’s disease and their impact on quality of life and on different clinical subgroups. Neurología (English Edition), 31(9), 585–591. https://doi.org/10.1016/j.nrleng.2014.10.016

Goodarzi, Z., Samii, L., Azeem, F., Sekhon, R., Crites, S., Pringsheim, T., … Holroyd-Leduc, J. (2019). Detection of anxiety symptoms in persons with dementia: A systematic review. Alzheimer's & Dementia: Diagnosis, Assessment & Disease Monitoring, 11, 340–347. https://doi.org/10.1016/j.dadm.2019.02.005

Mele, B., Holroyd-Leduc, J., Smith, E. E., Pringsheim, T., Ismail, Z., & Goodarzi, Z. (2018). Detecting anxiety in individuals with Parkinson disease: A systematic review. Neurology, 90(1), e39–e47. https://doi.org/10.1212/WNL.0000000000004771

Pfeiffer, R. F. (2016). Non-motor symptoms in Parkinson’s disease. Parkinsonism & Related Disorders, 22(S1), S119–S122. https://doi.org/10.1016/j.parkreldis.2015.09.004

Seritan, A. L., Rienas, C., Duong, T., Delucchi, K., & Ostrem, J. L. (2019). Ages at onset of anxiety and depressive disorders in Parkinson’s disease. The Journal of Neuropsychiatry and Clinical Neurosciences. Advance online publication. https://doi.org/10.1176/appi.neuropsych.18090201

Shulman, L. M., Taback, R. L., Rabinstein, A. A., & Weiner, W. J. (2002). Non-recognition of depression and other non-motor symptoms in Parkinson’s disease. Parkinsonism & Related Disorders, 8(3), 193–197. https://doi.org/10.1016/S1353-8020(01)00015-3

Spielberger, C. D., Gorsuch, R. L., Lushene, R. E. (1970). Test manual for the State Trait Anxiety Inventory. Palo Alto, CA: Consulting Psychologists Press.