Fenomén sériových vrahů na příkladu kauzy Svatoslava Štěpánka (1911-1938)

• Název práce v češtině: Fenomén sériových vrahů na příkladu kauzy Svatoslava Štěpánka (1911-1938)
• Název v anglickém jazyce: The phenomenon of serial killers on the example of the case of Svatoslav Štěpánek (1911-1938)
• Klíčová slova: Svatoslav Štěpánek|Roudnice nad Labem justice v době první republiky|sériové vraždy|sexuální vraždy|trest smrti|poprava|popravy vykonané za druhé republiky
• Klíčová slova anglicky: Svatoslav Štěpánek|Roudnice nad Labem|serial murders|sexual murders|death penalty|execution|executions carried out during the Second Czechoslo
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 11.09.2019
• Datum zadání: 12.09.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 19.09.2019
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.08.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jan Randák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Vraždění a násilí obecně vždy bylo a bohužel asi i vždy bude jeden z velkých problémů lidstva. Od nepaměti se však ten nejtěžší čin - vražda - trestá. Ty nejzvrácenější případy se samozřejmě trestaly tzv. „oko za oko“ tedy trestem nejvyšším - trestem smrti. Po vzniku nové nezávislé republiky na území našeho státu se diskutovalo o tom, zda pro vrahy nadále ponechat tresty smrti jako součást trestního práva. Trest smrti nadále zůstal zakotven v zákonodárství až do listopadového převratu v roce 1989. Vrahů takto potrestaných bylo během období první republiky bohužel nemálo.
Ve své práci bych se chtěla zaměřit převážně na případ sériového vraha Svatoslava Štěpánka. Sexuální deviant Svatoslav „Sváťa“ Štěpánek, syn z uznávané roudnické rodiny, prokazatelně vraždil poprvé v roce 1928 a naposledy roku 1936, kdy byl i zatčen. V soudním procesu probíhajícím od 12. do 17. května 1937 u Krajského soudu v Litoměřicích byl porotou uznán vinným z vražd Bedřicha Brožovského, Františky Třískové a Jiřiny Šťastné, a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán následující rok v pankrácké věznici, do níž se Štěpánek dostal po obsazení Litoměřic, kde byl po vynesení rozsudku vězněn. Štěpánkově kauze nebylo, na rozdíl třeba od případu vraždy Otýlie Vránské, kvůli důležitějším zprávám poskytnuto v tisku tolik prostoru, kvůli čemuž jsou jeho hrůzné činy veřejnosti dosud nepříliš známé.
Cílem mé práce je zmapovat okolnosti řešení případu, reakce společnosti a také rodiny na Štěpánkovy hrůzné činy a následný úpadek zájmu o osud tohoto případu.

Seznam odborné literatury

Archiv Kanceláře prezidenta republiky
Fond Kanceláře prezidenta republiky

Statní oblastní archiv v Praze
Fond Krajský soud trestní Praha
Fond Statní zastupitelství Praha

Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích
Fond Četnická stanice Roudnice nad Labem
Fond Okresní četnické velitelství Roudnice nad Labem


MALÝ, Karel a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 2., upr. vyd. Praha: Linde, 1999. 572 s. ISBN 80-7201-167-7.
PLACHÝ, Jiří a PEJČOCH, Ivo. Masarykovy oprátky: problematika trestu smrti v období první a druhé Československé republiky 1918-1939. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2011 [i.e. 2012]. 207 s. Svět křídel; 152. ISBN 978-80-87567-21-0.
PLACHÝ, Jiří a PEJČOCH, Ivo. Velké kriminální případy. Vydání 1. Praha: Academia, 2016. 231 stran. První republika; svazek 3. ISBN 978-80-200-2554-8.
ŠULC, Viktorín. Panoptikum sexuálních vražd. 1., Když vzlétne děs a nevíra. 1. vyd. Praha: Epocha, 2013. 466 s., [48] s. obr. příl. Victima; sv. 5. ISBN 978-80-7425-182-5.
VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 67 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně; č. 81. ISBN 80-210-0791-5.