Zvukomalebná slova v albánštině
| Název práce v češtině: | Zvukomalebná slova v albánštině |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Onomatopoiec Words in Albanian |
| Klíčová slova: | onomatopoie|albánština|slova|slovní druhy|zvuk|jazyk |
| Klíčová slova anglicky: | onomatopoiea|Albanian|words|parts of speech|sound|language |
| Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra jihoslovanských a balkanistických studií (21-KJBS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Orkida Backus Borshi, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 26.06.2019 |
| Datum zadání: | 28.06.2019 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 16.07.2019 |
| Datum a čas obhajoby: | 03.09.2020 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 04.08.2020 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 03.09.2020 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Gjuhë shushunjash, gjarpërinjsh (jazyk hadů a plazů), i takové hanlivé označení si albánština v průběhu staletí zasloužila od okolních sousedů. Na vině jsou jistě neobvyklé fonetické a krkolomné kombinace, které tento jazyk obsahuje. Jak to ale doopravdy vypadá se zvukomalebností či onomatopoickou stránkou v tomto indoevropském jazyce není z dostupných pramenů úplně jasné. Dokonce se zdá, že je to pole zcela neprobádané. Zkoumaná bakalářská práce si klade za cíl vymezit slova, která v albánštině lze považovat za zvukomalebná. Je třeba upřesnit, že v takto omezeném textovém rozsahu není možné zevrubně zkoumat všechnaalbánská slova a že s ohledem na neexistující či nedostupný albánský korpus, budeme vycházet z Fjalori i gjuhës së sotme shqipe (Slovník současné spisovné albánštiny). Práce se bude členit na část teoretickou a praktickou. V té první se popíše fenomén onomatopoie jako takové a vymezí se její konkrétní dopad na albánštinu. Společně s tím se stanoví metodologie pro část praktickou, v níž se zejména budou konsekutivně sbírat výskyty zvukomalebných slov na konkrétním jazykovém materiálu. Ta se následně roztřídí dle klíče uvedeného v části teoretické. Logicky se dá předpokládat, že výsledky části empirické povedou k závěru, že nejvíce onomatopoie lze nalézt mezi citoslovci, avšak výzkum může tuto hypotézu také vyvrátit. |
| Seznam odborné literatury |
| 1. Blatná, R. Onomatopoické názvy dřevěných dechových hudebních nástrojů (na českém a ruském materiále). Sl 60, 1991, 154–160. 2. Cruse, D. A. Meaning in Language, 2000. Crystal, D. Dictionary of Linguistics and Phonetics, 1996. 3. Čermák, F. Lexikon a sémantika, 2010. Člex, 1985. de Saussure, F. Cours de linguistique générale, 1916 (č. překlad Kurs obecné lingvistiky, 2007). 4. Demiraj, Sh. (1964): Morfologjia dhe sintaksa e gjuhës së sotme shqipe I, II. Tiranë: Universiteti shtetëror i Tiranës – katedra e gjuhës shqipe. 5. Demiraj, Sh. (1972) Çështje të sistemit emëror të gjuhës shqipe. Tirana: Mihal Duri. 6. Fidler Ueda, M. Onomatopoeia in Czech, 2014. Kopečný, F. Slavistický příspěvek k problému tzv. elementární příbuznosti. In Ezikovedski izsledvanija v čest na akademik S. Mladenov, 1957, 363–387. 7. Kopečný, F. Zur sogenannten Elementarverwandschaft. Linguistics 19, 1965, 80–101. Kořínek, J. M. Studie z oblasti onomatopoje. Příspěvek k ide. ablautu, 1934. Mareš, F. V. K metodice etymologického bádání: Etymologie některých pojmenování ptáků onomatopoického původu. Sl 36, 1967, 345–373. 8. Mathesius, V. Čeština a obecný jazykozpyt, 1947. MČ 2, 1986. 9. Skalička, V. K maďarské gramatice. In Čermák, F. & J. Čermák ad. (eds.), 10. Vladimír Skalička. Souborné dílo, 2004, 37–91. TSČ, 1962. 11. Thomai, J. (2006): Leksikologjia e gjuhës shqipe. Tirana: Botimet Toena. 12. Večerka, R. a kol. K pramenům slov. Uvedení do etymologie, 2006. |