Reakce rodičů na narození dítěte s Downovým syndromem
| Název práce v češtině: | Reakce rodičů na narození dítěte s Downovým syndromem |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Parental Reaction to the Birth of a Child with Down Syndrome |
| Klíčová slova: | Downův syndrom|ztráta|krize|pociťování viny|přičítání viny |
| Klíčová slova anglicky: | Down syndrome|loss|crisis|feelings of guilt|attribution of guilt |
| Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | PhDr. Katarína Loneková, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 05.06.2019 |
| Datum zadání: | 05.06.2019 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 21.06.2019 |
| Datum a čas obhajoby: | 04.09.2020 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 27.07.2020 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 04.09.2020 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. Tereza Kolečková |
| Zásady pro vypracování |
| Práce si klade za cíl shrnout základní charakteristiky reakce rodičů na narození dítěte s Downovým syndromem. Problematika bude popsána mimojiné jako reakce na ztrátu (očekávaně zdravého dítěte). Významná část práce se bude soustředit na průběh prožívání rodičů; nastíněny budou jednotlivé fáze psychosociální reakce na ztrátu, prostor bude věnován některým somatickým doprovodným složkám. Diskutován bude rovněž dopad událostí na identitu rodičů. Významnou kapitolou se stane vliv klinických faktorů na průběh reakce na narození handicapovaného dítěte (mezi nimi vliv předešlé zkušenosti s prenatální ztrátou). Práce se dále bude věnovat prvkům komunikace s lékařským personálem, které mohou prožívání rodičů významně ovlivnit. Jmenována budou doporučení týkající se sdělování diagnózy rodičům. Dále se práce bude věnovat procesu rané adaptace na handicap dítěte, bude popsán vztah mezi vznikem rodičovských atribucí viny a omezenou spolehlivostí metod prenatální diagnostiky DS. Navržený výzkum se kvalitativně soustředí na rané prožívání rodičů dětí postnatálně diagnostikovaných pro Downův syndrom. Sběr dat proběhne formou osobního polostrukturovaného rozhovoru, ideální průběh předpokládá dotazování obou rodičů odděleně. Cílovou skupinou výzkumného projektu jsou rodiče handicapovaných dětí, jejichž věk se v období sběru dat pohybuje kolem druhého roku života. |
| Seznam odborné literatury |
| Kandel, I., & Merric, J. (2003). The Birth of a Child with Disability: Coping by Parents and Siblings. The Scientific World Journal, (3), 741-750. https://doi.org/10.1100/tsw.2003.63 Kubler-Ross, E. (1969) On Death and Dying. Macmillan, New York Fonseca, A., Nazaré, B., & Canavarro, M. C. (2013). Clinical Determinants of Parents’ Emotional Reactions to the Disclosure of a Diagnosis of Congenital Anomaly. Journal Of Obstetric, Gynecologic & Neonatal Nursing, 42(2), 178-190.doi.org/10.1111/1552-6909.12010 Quine, L. & Rutter, D. R. (1994) First diagnosis of severe mental and physical disability: a study of doctor-parent communication. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 35, 1273–1287. Sheets, K. B., Crissman, B. G., Feist, C. D., Sell, S. L., Johnson, L. R., & Donahue, K. C. (2011). Practice Guidelines for Communicating a Prenatal or Postnatal Diagnosis of Down Syndrome: recommendations of the national society of genetic counselors. Journal Of Genetic Counseling, 20(5), 432-441.doi.org/10.1007/s10897-011-9375-8 Hall, S., & Marteau, T. M. (2003). Causal attributions and blame: associations with mothers’ adjustment to the birth of a child with Down syndrome. Psychology, Health & Medicine, 8(4), 416-423. https://doi.org/10.1080/1354850310001604559 |