Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Role mikrobiomu v etiopatogenezi psychických poruch
Název práce v češtině: Role mikrobiomu v etiopatogenezi psychických poruch
Název v anglickém jazyce: Microbiome and its role in the etiopathogenesis of mental disorders
Klíčová slova: střevní mikrobiom|"microbiome-gut-brain axis"|psychické poruchy|deprese|probiotika
Klíčová slova anglicky: Gut microbiome|Microbiome-gut-brain axis|Mental Disorders|Depression|Probiotics
Akademický rok vypsání: 2018/2019
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel: RNDr. MUDr. Mgr. Monika Červinková, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 05.06.2019
Datum zadání: 05.06.2019
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 07.11.2019
Datum a čas obhajoby: 18.06.2020 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:04.05.2020
Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2020
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: PhDr. Mabel Virginia Rodriguez Manchola, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Cílem práce je představit nové poznatky týkající se střevního mikrobiomu a jeho roli v etiopatogenezi psychických poruch. Obsahem literárně přehledové části bude vysvětlení biologického termínu „střevní mikrobiom“ a zdůvodnění, proč je důležité se s ním zabývat i v psychologii. Bude podán přehled psychických poruch, u kterých je zvažována etiopatogenetická role mikrobiomu. Vysvětleny budou též mechanismy, kterými mikrobiom do etiopatogeneze poruch zasahuje a možnosti léčby.
Navrhovaný výzkum si klade za cíl prozkoumat možnou souvislost mikrobiomu a psychických poruch. Vychází z literárně přehledové části a zabývá se otázkou, zda změna ve složení mikrobiomu může mít dopad na projev psychické poruchy pacienta. Výsledky by mohly pomoci při plánování nových způsobů léčby psychických poruch.
Seznam odborné literatury
Dickerson, F., Severance, E., Yolken, R. (2017). The microbiome, immunity, and schizophrenia and bipolar disorder. Brain, behavior and immunity, 62, 46-52.

Dinan, T. G., & Cryan, J. F. (2013). Melancholic microbes: a link between gut microbiota and depression? Neurogastroenterol Motil, 25, 713-719.

Foster, J. A., McVey Neufeld, K.-A. (2013). Gut–brain axis: how the microbiome influences anxiety and depression. Trends in Neuroscience, 36(5), 305-312.

Lam, Y., Maguire, S., Palacios, T., & Caterson, I. D. (2017). Are the gut bacteria telling us to eat or not to eat? Reviewing the role of gut microbiota in the etiology, disease progression and treatment of eating disorders. Nutrients, 9, 602.

Latalová, K., Hajda, M., & Prasko, J. (2017). Can gut microbiota play a role in mental disorders and their treatment? Psychiatria Danubina, 29(1), 28-30.

Rieder, R., Wisniewski, P. J., Alderman, B. L., Campbell, S. C. (2017). Microbes and mental health: A review. Behaviour, and Immunity, 66, 9-17.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK