Málikovské elity v Damašku ve 14. – 15. století
Název práce v češtině: | Málikovské elity v Damašku ve 14. – 15. století |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Maliki elites in Damascus in the 14th and 15th century |
Klíčová slova: | Damašek|Mamlúci|Elity|Málikovci|Kroniky|Biografie |
Klíčová slova anglicky: | Damascus|Mamluks|Elites|Maliki|Chronicles|Biographies |
Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra Blízkého východu (21-KBV) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Josef Ženka, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 24.05.2019 |
Datum zadání: | 24.05.2019 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 29.05.2019 |
Datum a čas obhajoby: | 14.06.2021 11:15 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 25.05.2021 |
Datum proběhlé obhajoby: | 14.06.2021 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Pavel Ťupek, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Práce se zaměří na analýzu málikovských elit ve vybraných mamlúckých narativních a biografických pramenech. Cílem je rekonstruovat realitu málikovského prostředí v Damašku v druhé polovině 14. a první polovině 15. století a způsobu jejího zpracování u daných mamlúckých autorů. Řešitelka nejprve identifikuje v pramenném korpusu relevantní data. Následně se zaměří na jejich kvalitativní a kvantitativní analýzu v kontextu jednotlivých děl a autorů s přihlédnutím k progresivnímu a retrospektivnímu zpracování biografií a líčení událostí, v nichž málikovci figurovali. Pokusí se stanovit, kdo a proč damašskou málikovskou elitu vytvářel, jakým způsobem fungovala v rámci své vnitřní i vnější sociální dynamiky a jakou roli hrála mezi damašskými mamlúckým náboženskými elitami. |
Seznam odborné literatury |
Prameny:
Ibn al-Džazarī, Muḥammad, Kitāb ghājat al-nihāja fī ṭabaqāt al-qurrāʾ. Eds. Gotthelf Bergsträsser a Otto Pretzl. Káhira: Druckerei as-saʿāda, and Leipzig: Deutsche Morgenlændische Gesellschaft in Kommission bei F. A. Brockhaus, 1933-1937. Ibn al-Furāt, Muḥammad, Taʾrīch al-duwal wa-l-mulūk. Eds. Qusṭanṭīn Zurajq a Nadžlā ʿIzz al-Dīn. Vols. 7-9. Beirūt: American University of Beirut Press, 1936-1942. Ibn Farḥūn, Ibrāhīm , al-Dībādž al-mudhahhab fī maʿrifat aʿjān ʿulamāʾ al-madhhab. Ed. Muḥammad al-Aḥmadī Abū al-Nūr. 2 vols.. Káhira: Dār al-turāth, 1974. Ibn Ḥadžar al-ʿAsqalānī, Aḥmad, al-Durar al-kāmina fī aʿjān al-miʾa al-thāmina. Ed. Muḥammad Sajjid Džād al-Ḥaqq. 5 vols.. Káhira: Dār al-kutub al-ḥadītha, 1966-1968. Ibn Ḥidždžī, Šihāb al-Dīn, Tārīch Ibn Ḥidždžī. Ed. Abū Jaḥjá ʿAbd Allāh al-Kundarī. 2 vols.. Beirut: Dār Ibn Ḥazm, 2003. Ibn Qāḍī Šuhba, Taqī al-Dīn, Taʾrīch Ibn Qāḍī Šuhba. Ed. ʿAdnān Darwīš. 4 vols.. Dimašq: Institut français de Damas, 1977-1997. Literatury: Berkey, Jonathan Porter, The transmission of knowledge in medieval Cairo: a social history of Islamic education, Princeton 1992. Conermann, Stephan (eds.), Ubi sumus? quo vademus?: Mamluk studies, state of the art, Goettingen: Bonn University Press, 2013. Chamberlain, Michael, Knowledge and Social Practice in Medieval Damascus, 1190–1350, Cambridge: Cambridge University Press, 1995. Massoud, Sami G., The chronicles and annalistic sources of the early Mamluk Circassian period, Leiden, Boston, Köln: Brill, 2007. Rapoport, Yossef, “Legal Diversity in the Age of Taqlīd: The Four Chief Qāḍīs under the Mamluks,” Islamic Law and Society 10, No. 2 (2003): 210–28. Wiederhold, Lutz, “Legal-Religious Elite: Temporal Authority, and the Caliphate in Mamluk Society: Conclusions Drawn from the Examination of a "Zahiri Revolt" in Damascus in 1386,” International Journal of Middle East Studies 31, No. 2 (May, 1999): 203-235. Massoud, Sami G. “Ibn Qāḍī Shuhba's ‘al-Dhayl al-Muṭawwal’: The Making of an all Mamluk Chronicle,” Quaderni Di Studi Arabi, vol. 4, 2009, pp. 61–79. Wiederhold, Lutz, Some remarks on Mālikī Judges in Mamlūk Egypt and Syria. In: Stephan Conermann, Anja Pistor-Hatam (Hrsg.): Die Mamlūken. Studien zu ihrer Geschichte und Kultur. Zum Gedenken an Ulrich Haarmann (1942–1999) (= Asien und Afrika. Bd. 7). Schenefeld: EB-Verlag, 2003, 403–413. |