Mapam vs. Mapaj: otázky zahraničně politické orientace a společenské podoby izraelského státu, 1947-1954

• Název práce v češtině: Mapam vs. Mapaj: otázky zahraničně politické orientace a společenské podoby izraelského státu, 1947-1954
• Název v anglickém jazyce: Mapam vs. Mapai: Issues of Foreign Policy Orientation and Social Form of the State Israel, 1947-1954
• Klíčová slova: Mapam|Izrael|Mapaj|sionismus|levice|politika|ideologie
• Klíčová slova anglicky: Mapam|Mapai|Israel|zionism|left|politics|ideology
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra Blízkého východu (21-KBV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Jan Zouplna, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.04.2019
• Datum zadání: 09.04.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.04.2019
• Datum a čas obhajoby: 07.02.2023 13:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.01.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 07.02.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Daniel Boušek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Jednou ze stěžejních otázek, s níž se nově vznikající stát musel vypořádat, bylo téma zahraniční politiky a postoje, který Izrael zaujme mezi východním a západním blokem. Období vzniku státu je charakterizováno snahou o zachování neutrálního stanoviska vůči oběma stranám. Tuto pozici zaujímala především vládnoucí Mapaj – Mifleget Poalej Erec Jisrael (v překladu Dělnická strana Izraele), a to i přes značnou náklonnost jejích čelních představitelů k západním demokraciím. K nevyhraněné pozici byla Mapaj vedena do značné míry vlivem aktuální zahraniční konstelace: například faktem, že jak na Západě tak v sovětském bloku existovaly početné židovské komunity. Vzhledem k přesvědčení o jednotě židovského lidu, cítila se Mapaj být zodpovědná také za osud Židů v diaspoře. Dále, jelikož stát byl budován za soustavné pomoci obou bloků, nebylo v jejím zájmu narušit svým příklonem k protistraně spojenectví ani s jedním z nich.
Neutrální postoj v této otázce však potřebovala Mapaj zaujmout také kvůli rovině vnitropolitické: jejím cílem bylo zachování jednoty v rámci socialisticko-sionistického hnutí země. Ta byla podle představitelů Mapaj ohrožována od založení krajní levice v podobě Mapam (Mifleget ha-Poalim ha- Meuchedet) – Sjednocené strany pracujících v roce 1948. Mapam vznikla sloučením hnutí Ha šomer ha cair a Ahdut ha avoda – Poalei Cion a narozdíl od Mapaj byla založená na marxistické ideologii. Jedním z cílů této strany, po Mapaj druhé nejsilnější v zemi, bylo vytvoření lidové demokracie. Vláda měla v této optice zahrnovat všechny pokrokové síly – od Mapaj po komunisty. Právě Mapam se vyznačovala silnou náklonností k Sovětskému svazu. Na druhé straně však, na rozdíl od komunistické Maki – ha-Miflega ha-Komunistit ha-Jisraelit (Izraelská komunistická strana) jasně propagovala budování židovského, sionistického a chalucnického státu.
Obě z uvedených stran byly několikráte nuceny od svého přístupu v otázce příklonu k západnímu či východnímu bloku upustit a ani v jedné z nich nepřevládal jednotný postoj napříč frakcemi. V případě Mapam vše vyústilo v rozpad v roce 1954. Mapajq ve výsledku zaujala spíše prozápadní orientaci. Diplomová práce se zaměří právě na momenty, které představovaly výzvu pro výše popsaná stanoviska těchto dvou nejsilnějších stran v zemi. Zkoumána bude doba od roku 1947, kdy byl Valným shromážděním OSN přijat plán na dělení Palestiny, čímž otázka zahraničně politické orientace nově vzniklého židovského státu nabyla
na aktualitě. Období bude zakončeno rokem 1954, kdy, jak již bylo uvedeno, došlo k rozpadu Mapam. Zvláštní prostor pak bude věnován roli pražského procesu se Slánským, který nejenže představoval jeden z katalyzátorů pro rozpad v rámci Mapam, ale rovněž usnadnil představitelům Mapai vyjádřit pomalý orientační posun k západu. Vzhledem k antisionistické povaze celého procesu, lze mluvit rovněž o dopadu v rámci celkové Izraelské společnosti, který mnohdy sahal až do roviny silně osobní. V této kapitole bude také blíže pospán případ Mordechaje Orena, jednoho z čelních představitelů Mapam, který byl přímo postaven před soud v rámci zmíněného procesu a odsouzen k patnácti letům vězení.

Seznam odborné literatury

Literatura:
Bareli, Avi. Authority and Participation in the New Democracy: Political Struggles in Mapai, Israels Ruling Party, 1948-1953. Brighton: Academic Studies Press, 2014.
Beinin, Joel. Was the Red Flag Flying There?: Marxist Politics and the Arab Israeli Conflict in Egypt and Israel, 1948-1965. London: I. B. Tauris Publishers, 1990.
Bialer, Uri. Between East and West: Israels Foreign Policy Orientation, 1948-1956, Cambridge: Cambridge University Press, 1990.
Bialer, Uri. Our Place In the World: Mapai and Israels Foreign Policy Orientation 1947-1952. Jerusalem Papers On Peace Problems. Vol 33. Jerusalem: The Magnes Press, 1981.
Cotic, Meir. The Prague Trial: The First Anti-Zionist Show Trial in the Communist Bloc. New York: Herzl Press, 1987.
Medding, Peter. Mapai in Israel: Political Organisation and Government in a New Society. Cambridge: Cambridge University Press, 1972.
Medding, Peter. The Founding of Israeli Democracy: 1948-1967. New York, Oxford: Oxford University Press, 1990.
Merhav, Peretz. The Israeli Left: History, Problems, Documents. San Diego, Calif: Barnes, A.S and co., 1980.
Oren, Mordechaj. Rešimot Asir Prag. Merchavia: Sifriat Poalim, 1958.
Weitz, Jechiam. Jisrael be-ašor ha-rišon: Bchirot le-kneset ve-mišbarim memšalatiim: Machloket politit ve-ideologit: Mišpatej Prag ve-ha-vikuach al-heskem ha-šilumiim. Tel Aviv: Ha-univerzita ha-ptucha, 2001.
Wolfzon, Avraham. Ha-orientacia ha-pro-sovietit be-jisrael: kachol, levan, adom. Tel Aviv: Am Oved, 1983.
denní tisk
Davar
Al ha-mišmar