The Washback Effect of the Czech ‘Maturita’ Exam: the Students’ Perspective

• Název práce v češtině: ‚Washback‘ efekt maturitní zkoušky z anglického jazyka: perspektiva studentů
• Název v anglickém jazyce: The Washback Effect of the Czech ‘Maturita’ Exam: the Students’ Perspective
• Klíčová slova: washback efekt|maturita|maturitní zkouška|dotazník|gymnázium|testování|hodnocení|cermat
• Klíčová slova anglicky: washback effect|maturita examination|questionnaire|grammar school|testing|assessment|cermat
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Ústav anglického jazyka a didaktiky (21-UAJD)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.04.2019
• Datum zadání: 04.04.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 08.04.2019
• Datum a čas obhajoby: 27.01.2022 10:40
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.01.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 27.01.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Ondřej Tichý, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem této diplomové práce je pomocí dotazníkového šetření mezi studenty posledních ročníků českých gymnázií zjistit, zda a v jaké podobě dochází na těchto školách v hodinách anglického jazyka k takzvanému washback efektu v souvislosti s maturitní zkouškou a pokusit se stanovit, jakým způsobem je možné případný negativní dopad minimalizovat.
Anglicky termín ‚washback effect‘ označuje fenomén, ke kterému dochází, když jsou kurzy zakončeny zkouškou, a který popisuje, jakým způsobem ovlivňuje závěrečné testování studentů samotnou formu výuky a všechny její účastníky. Aplikovaná lingvistika tento jev popisuje a zkoumá již dlouho a ve světě vzniklo množství empirických studií zaměřených na konkrétní projevy washback efektu u jazykových zkoušek. Tato práce si klade za cíl navázat na zjištění již publikovaných prací a aplikovat je do českého prostředí na současnou podobu maturitní zkoušky z anglického jazyka.
Práce byla prvotně inspirována situacemi pozorovanými při násleších v hodinách angličtiny na jednom pražském gymnáziu, které se uskutečnily v rámci přípravy studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na pedagogickou praxi. Pro ujasnění zaměření práce byl následně formou polostrukturovaných rozhovorů se čtyřmi studenty posledních ročníků pražských gymnázií proveden předvýzkum. Zatímco v prvotní fázi výzkumu bylo možné studentskou perspektivu jen odhadovat, ve druhé fázi byly zkoumány skutečné postoje studentů, které zformovaly zaměření této práce. Diplomová práce bude ve výzkumu perspektivy studentů pokračovat dotazníkovým šetřením, které by mělo poskytnout jasnější obraz o tom, zda a na základě jakých faktorů washback efekt vzniká. Zatímco velká část empirických studií na toto téma je zpracovávána z pohledu učitelů a s ohledem na to, jak jejich metody přispívají ke vzniku pozitivního, či negativního washback efektu ve výuce, pouze menší část studií zkoumá, jak konkrétní metody působí na studenty samotné a jak je ovlivňují.
Cílem práce je pokusit se zahrnout do zkoumání washback efektu perspektivu těch, které zavedení nové centralizované podoby maturity a tím pádem i přizpůsobování směru, kterým se výuka angličtiny ubírá, ovlivnilo nejvíce. Na základě prvotního šetření se zdá, že pozitivní/příznivé formy washback efektu lze docílit takovým stylem výuky, který dává studentům více prostoru k procvičování jazyka tím, že jim umožňuje ve větší míře hodiny aktivně spoluvytvářet (tzv. ‚learner-centred approach‘). K negativnímu washback efektu naopak může vést taková forma výuky, která je vytvářena pouze na základě učitelova plánu hodiny (tzv. ‚teacher-centred approach‘) a při níž učitel lpí na výuce směřované jen ke zkoušce samotné (tzv. ‚teaching to the test‘). Díky pohledu většího vzorku studentů by mohlo být lépe identifikovatelné, zda je možné cíleně směřovat k příznivé formě washback efektu a jak konkrétně pozitivní či negativní washback efekt v hodinách vzniká.
Práce bude vypracována v anglickém jazyce.

Seznam odborné literatury

Sources
Washback effect
Bailey, K. M. (1999) Washback in Language Testing. Princeton: Educational Testing Service.
Cheng, L., and Y. Watanabe (2004) Washback in Language Testing: Research Contexts and Methods. London: Lawrence Erlbaum Associates, Inc.
Fulcher, G. et al. (2012) The Routledge Handbook of Language Testing. New York: Routledge.
Taylor, L. (2005) ‘Washback and impact.’ ELT Journal 59(2), 154-155. doi: 10.1093/eltj/cci030
Tsagari, D., and L. Cheng (2017) ‘Washback, Impact and Consequences Revisited’ in Shohamy, E. (ed) Language Testing and Assessment. Encyclopedia of Language and Education (3^rd ed.). Springer, Cham. doi: 10.1007/978-3-319-02326-7_24-1

Assessment, Testing
Douglas, D. (2010) Understanding: Language Testing. New York: Routledge.
Fulcher, G. (2015) ‘Assessing second language speaking.’ Language Teaching, 48, 198-216. doi:10.1017/S0261444814000391
Fulcher, G., and F. Davidson (2007) Language Testing and Assessment: An advanced resource book. New York: Routledge.
Luoma, S. (2004) Assessing Speaking. Cambridge: Cambridge University Press.

Research methods
Andrews, R. (2003) Research Questions. London: Continuum.
Chromý, J. (2014) Práce s empirickými daty. Prague: Karolinum.
Dörnyei, Z., and T. Taguchi (2010) Questionnaires in Second Language Research: Construction, Administration, and Processing. New York: Routledge.
Oppenheim, A. N. (1992) Questionnaire Design, Interviewing and Attitude Measurement. London: Continuum.
Fraenkel, Jack. R., et al. (2012) How to Design and Evaluate Research in Education. New York: McGraw-Hill.

Empirical studies
Adnan, U., and A. Mahmood (2014) ‘Impact of Public Examination on Teaching of English: A Washback Perspective.’ Journal of Education and Practice, 5(2), 132-139.
Aftab, A., et al. (2014) ‘Investigating the washback effect of the Pakistani Intermediate English Examination.’ International Journal of English and Literature, 5(7), 149-154. doi: 10.5897/IJEL2013.0521
Akpinar, K. D., and B. Cakildere (2013) ‘Washback effects of high-stakes language tests of Turkey (KPDS and ÜDS) on productive and receptive skills of academic personnel.’ Journal of Language and Linguistic Studies, 9(2), 81-94.
Alderson, J.C., and L. Hamp-Lyons (1996) ‘TOEFL preparation courses: a study of washback.’ Language Testing, 13, 280-297. doi: 10.1177/026553229601300304
Cheng, L. (1997) ‘How Does Washback Influence Teaching? Implications for Hong Kong.’ Language and Education, 11(1), 38-54. doi: 10.1080/09500789708666717
Damankesh, M., and E. Babaii (2015) ‘The washback effect of Iranian high school final examinations on students’ test-taking and test-preparation strategies.’ Studies in Educational Evaluation, 45, 62-69. doi: 10.1016/j.stueduc.2015.03.009
Tayeb, Y. A, et al. (2014) ‘The Washback Effect of the General Secondary English Examination (GSEE) on Teaching and Learning. GEMA Online Journal of Language Studies, 14(3), 83-103. doi: 10.17576/GEMA-2014-1403-06
Washback effect sources concerning the Czech environment
Koláčková, L., and M. Šikolová (2017) ‘Language Tests and their Role in Society.’ PEOPLE: International Journal of Social Sciences, 3(2), 465-471. doi: 10.20319/pijss.2017.32.465471
Píšová, E. (2018) Pozitivní aspekty státní maturitní zkoušky z hlediska didaktiky AJ: Vliv testování psaní na výuku AJ na českých středních školách. Unpublished Dissertation. Prague: Charles University Prague.
Vojtková, N. (2010) Assessing Speaking. Unpublished Diploma Thesis. Brno: Masaryk University Brno.
Svoboda, P. (2010) ‘Zkušenosti učitelů angličtiny s efektem Washback na Univerzitě obrany v Brně,’ in J. Podroužek (ed.) Cizí jazyky se specifickým zaměřením ve výuce a testování (včetně češtiny pro cizince): sborník z mezinárodního semináře, pp. 84-91. Prague: Charles University.
Šikolová M., and N. Mocková (2011) ‘Washback Effect -A Fuzzy Phenomenon in Language Training.’ CASALC Review, 2, 21-30.
Štěpáník, S. (2018) ‘Vliv nové podoby maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury na vyučování ve výpovědích učitelů.’ Pedagogická orientace, 28(3), 435-471. doi: 10.5817/PedOr2018-3-435