Cílem práce je rozvinout systém evidence a vyhodnocování antropogenních georeliéfních tvarů na základě dat dálkového průzkumu země, starých mapových děl i současných mapových pokladů a služeb. Pro studii byla zvolena konkrétní výseč problematiky, jíž jsou antropogenní reliéfní tvary se vztahem k hradním areálům na území Čech. Tyto areály mohou souviset s aktivitami předcházejícími vzniku hradu (např. hrady v areálech starších opevněných center), souvisejícími se vznikem a životem hradu (lomy, komunikace, obléhací tábory aj.), ale mohly též vznikat po zániku funkce hradního areálu, resp. v moderním období v souvislosti s úpravami pro návštěvnický provoz. Z teoretického hlediska musí diplomant vyřešit otázku těchto souvisejících vedlejších areálů ve vztahu k období, kdy původní funkce hradu již vyhasla, hrad byl opuštěn, resp. účel jeho využívání byl modifikován. Bude diskutována otázka adekvátnosti pojmu brownfield, jenž vstoupil do slovníku širokého okruhu nejen společenských věd, pro archeologický oborový diskurz. Praktická část bude vycházet z databáze českých hradů, která byla v uplynulých letech sestavena z dat z pozůstalosti prof. T. Durdíka. Na jejím základě bude vytipována referenční skupina hradů, jimž se práce bude nadále věnovat. Základním požadavkem je volba takových hradů, které neprošly přímou přeměnou v areál jiného typu (např. zámek), přičemž je rovněž na jejich bezprostřední okolí třeba klást požadavek relativně autentického zachování. Hypoteticky lze předpokládat, že vhodné příklady bude možno hledat v rámci zalesněných, v moderní době periferně položených území. Odůvodnění konkrétních parametrů tohoto výběru je jedním z dílčích úkolů práce. Následně bude vytvořen systém evidence a popisu georeliéfních tvarů v zázemí vybraných lokalit. Cílem je maximální využití veřejně dostupných dat, mapových služeb i SW, aby mohl být vytvořený systém dále využíván např. v rámci regionálních institucí či privátními badateli bez nutnosti výrazných finančních vstupů. Diplomant navrhne datový model geoinformační databáze, přičemž musí být schopen zdůvodnit jeho klíčové parametry, zejména volbu základní evidenční jednotky a její vztah k různým evidencím (LLS, letecké foto, staré mapové dílo, terénní pozorování). Syntetická složka diplomové práce se pokusí navrhnout možnou tematizaci získaných dat. Několika případovými pohledy na problematiku lze poukázat na zajímavý vývoj konkrétní lokality či lokalit, aspekty památkové ochrany vedlejších areálů v zázemí hradů, nebo na principy, jimž se bádání tomuto fenoménu historické krajiny doposud věnovalo (selektivnost přístupu, protežování terénních památek souvisejících s tzv. událostními dějinami, nedostatečná evidence a potažmo ochrana těchto lokalit). Možný je také kulturně historický pohled na vyhaslé hradní areály jako na (lokální) místa paměti moderní společnosti.
Seznam odborné literatury
Anderle, J. 1998: Otázky vztahu mezi stavbami hradů Volfštejna a Valdeku, Archaeologia historica 23, 399–408. Anderle, J. – Ježek, M. – Zavřel, J. 2000: Průzkum selské usedlosti čp. 2 v Sakách na Slánsku, Průzkumy památek 7/1, 43–67. Anderle, J. – Rožmberský, P. – Švábek, V., 1991: Hrad Komberk, Castellologica bohemica 2, 115–124. Bartoš, M. 2004: Středověké dobývání v Kutné Hoře. In: Nováček, K. (ed.), Mediaevalia Archaeologica 6. Praha, 157–201. Bárta, Z. 1991: Výskyt rud barevných a drahých kovů a jejich vliv na osídlení Podblanicka, Sborník vlastivědných prací Podblanicka 31, 53–72. Beranová, M. 2001: K problematice výroby skla ve 12. stol. na sídlišti Poděbrady – Radiostanice, Archeologické rozhledy 53/1, 130–143. Cejpová, M. 1987: Nástin vývoje české hradní kuchyně, Archaeologia historica 12, 367–375. Černá, E. 1987: Příspěvek k podobě zaniklých středověkých skláren v Čechách, Archaeologia historica 12, 405–412. Černá, E. – Frýda, F. 2010: Sklo vrcholného středověku – současný stav a perspektivy studia historických technologií, Archaeologia historica 35, 335–357. Daněček, V. a kol. 1994: Středověké doly Oselského pásma v Kutné Hoře, Studie z dějin hornictví 24, 9–13. Dejmal, M. 2007: Chlebová pec na opevněných šlechtických sídlech v ČR na příkladu hradu Rokštejn. Brno: FF MU. Nepublikovaná bakalářská práce. Dejmal, M. 2012: Pyrotechnologická zařízení na předhradí hradu Veselí nad Moravou, Archeologia technica 23, 91–98. Drobná, Z. 1953: Husitský polní tábor u Kunratic. Historie a vojenství 2, 197–200. Durdík, J. 1953: Husitské vojenství. Praha: Naše vojsko. Durdík, T. 1974: Vývoj hradu Krašova na základě archeologického výzkumu, Archeologické rozhledy 26/1, 16–28. Durdík, T. 1976: Nástin vývoje hradů na Podblanicku a v dolním Posázaví, Sborník vlastivědných prací Podblanicka 17, 117–138. Durdík, T. 1977: Zaniklý sídlištní komplex Řebřík. In: Richter, M. (ed.), Středověká archeologie a studium počátků měst. Praha, 231–235. Durdík, T. 1980: Povrchový výzkum zaniklého středověkého sídlištního komplexu Stará Dubá. Sborník vlastivědných prací Podblanicka 21, 141–168. Durdík. T. 1981a: Jižní předsunutá bašta hradu Českého Šternberka. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 22, 127–156. Durdík, T. 1981b: Problematika výzkumu hradů v Čechách. Archaeologia historica 6, 7–17. Durdík, 1982a: Počátky a geneze hradů 13. století v přemyslovském loveckém hvozdu. Muzeum a současnost 5, 73–130. Durdík, T. 1982b: Vypovídají hodnota českých hradů jako historického pramene a její současný stav, In: Hrala, J. (ed.), Metodologické problémy československé archeologie. Praha, 142–151. Durdík, T. 1983: Hospodářské objekty a doklady výroby na hradech v povodí Berounky a severním Podbrdsku, Archaeologia historica 8, 471–478. Durdík, T. 1984: České hrady, Praha: Albatros. Durdík, T. 1987: Zemnice na českých královských hradech, Archaeologia historica 12, 355–366. Durdík, T. 1988: Výzkum manského domu na Křivoklátě, Archaeologia historica 13, 285–298. Durdík, T. 1991: Česká hradní architektura doby husitské. Muzejní a vlastivědná práce 29. Časopis společnosti přátel starožitností 99, 151–164. Durdík, T. 1995: Hradní architektura. In: Fajt, J. (ed.), Gotika v západních Čechách (1230–1530). Praha, 366–421. Durdík, T. 1997: Úpravy přirozeného terénního reliéfu na českých hradech, Archeologické rozhledy 49/3, 504–507. Durdík, T. 1998: Několik poznámek ke vztahu českých hradů ke komunikacím a k jejich komunikačnímu schématu, Archaeologia historica 23, 203–213. Durdík, T. 1999: Předsunuté bašty českých pozdně středověkých hradů. Muzejní a vlastivědná práce 37. Časopis společnosti přátel starožitností 107, 116–120. Durdík, T. 2006: Pivo a další alkoholické nápoje na českých hradech. Muzejní a vlastivědná práce 44. Časopis společnosti přátel starožitností 114, 118–123. Durdík, T. 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri. Durdík, T. 2011: Husitské hrady. In: Víšek, Z. – Hrabánková, B. (eds.), Slánské rozhovory 2010. Česká husitská reformace. Slaný, 39–43. Durdík, T. 2012: Opevněná hradní městečka v Čechách, Archaeologia historica 37, 175–187. Durdík, T. – Kašpar, V. 1991: Počátek archeologického výzkumu areálu vimperského hradu. Muzejní a vlastivědná práce 29. Časopis společnosti přátel starožitností 99, 78–84. Durdík, T. – Sušický, V. 2005: Zříceniny hradů, zámků a tvrzí. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Pankrác. Dvořáková, V. – Hilmera, J. 1947: Rožmberský latrán pod Příběnicemi, Zprávy památkové péče 7, 121–126. Egyházy Jurovská, B. 1985: Stredoveké pece na pečenie chleba vo Velkom Grobe (okr. Galanta), Archaeologia historica 10, 209–220. Ernée, M. – Militký J. – Nováček, K. 1999: Vítkovci a těžba drahých kovů na Českokrumlovsku, Mediaevalia archaeologica 1, 209–233. Frolík, J. 2002: Nálezy z obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429. Castellologica bohemica 8, 399–408. Fröhlich, J. 1993: Ruční mlýny na rozemílání zlaté rudy na Kometě, Studie z dějin hornictví 22, 11–33. Fröhlich, J. 2008: Zlatorudný těžební a úpravnický areál u Horské Kvildy na Šumavě, Muzejní a vlastivědná práce 46, 246–250. Gabriel, F. 1991: Keramický soubor z hradu Frýdštejna, Archaeologia historica 16, 279–292. Gabriel, F. 1998: Komunikace severočeských hradů, Archaeologia historica 23, 193–201. Gabriel, F. 2015: Model vývoje valečovské sídelní aglomerace, Archaeologia historica 40, 131–147. Gabriel, F. – Smetana, J. 1993: Stavební vývoj hradu Helfenburku, Archaeologia historica 19, 51–64. Galusová, L. 2015: Vodní mlýn jako objekt archeologického výzkumu, Archaeologia historica 40, 267–293. Gojda, M. 2005: LIDAR a jeho možnosti ve výzkumu historické krajiny, Archeologické rozhledy 57/4, 806–810. Gojda, M. – John, J. a kol. 2013: Ex caelo lux. In: Gojda, M. – John, J. a kol., Archeologie a letecké laserové skenování krajiny, Plzeň: Katedra Archeologie Západočeské Univerzity v Plzni, 8–20. Hanuliak, V. 1983: Odkryté zvyšky kováčskej vyhne na Liptovskom hrade, Archaeologia historica 8, 479–490. Havrda, J. – Podliska, J. – Zavřel, J. 2001: Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze, Archeologické rozhledy 53/1, 91–118. Hejdová, D. 1966: Archeologický výzkum sklářské huti ve Sklenařících, okres Semily. In: Ars Vitraria 1. Jablonec nad Nisou: Muzeum skla a bižuterie, 12–15. Hejna, A. 1985: Ekonomické zázemí hradu Vízmburka, k. ú. Havlovice, o. Trutnov, Archaeologia historica 10, 255–260. Hejna, A. 1983: Kovový nálezový inventář z hradu Vízmburku, k. ú. Havlovice, o. Trutnov, Archaeologia historica 8, 491–501. Hložek, J. 2006. Předhradí vrcholně středověkých hradů, Castellologica bohemica 10, 31–38. Hložek, J. 2013: Hrady západních a jižních Čech ve světle nedestruktivních archeologických průzkumů Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň: Západočeská Univerzita. Hložek, J. – Baierl, P – Kasl, F. – Menšík, P. – Procházka, M. 2013: Liškův hrad, okr. Plzeň-jih. Nové geodetické zaměření lokality a její hodnocení v kontextu soudobé hradní produkce, Archaeologia historica 38, 399–414. Hložek, J. – Křivánek, R. – Menšík, P. 2011: Kozí hrádek (okr. Tábor). Předhradí, nebo hospodářské zázemí?, Archaeologia historica 36, 223–242. Hložek, J. – Menšík, P. – Štaffen, Z. – Gersdorfová, Z. – Procházka, M. 2014: Zaniklý lom v předpolí hradu Příběničky. K otázkám možnosti datace těžebních prací a hodnocení jejich vztahu k hradnímu areálu, Archaeologia historica 39, 539–547. Holík, L. 2006: Cín a jeho těžba ve Slavkovském lese z pohledu archeologie, Muzejní a vlastivědná práce 44. Časopis společnosti přátel starožitností 114, 129–150. Hrdlička, J. 1967: Středověká hrnčířská pec s keramickou klenbou v Bakově nad Jizerou, Archeologické rozhledy 19, 510–524. Huml, V. 1968: Nález chlebové pece v Táboře, Archeologické rozhledy 20/2, 230–237. Huml, V. – Pleiner, R. 1991: Die Schmiede im mittelalterlichen Prag. Die Eisengegenstände aus der Notgrabung am Wenzelsplatz – Kováři ve středověké Praze. Železné předměty ze záchranného výzkumu na Václavském náměstí, Archaeologica Pragensia 11, 187–239. Charvát, P. 1985: Zpracování železa v písemných pramenech českého středověku do poč. 14. stol, Archeologické rozhledy 37/2, 181–185. Jánská, E. 1963: Archeologický výzkum hradu Sión, Archeologické rozhledy 15/2, 220–247. Ježek, B. – Hummel, J. (eds.) 1933: Jiřího Agricoly Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Praha. Ježek, M. – Řídký, J. – Varadzin, L. – Zavřel, J. 2011: K železářské výrobě kolem přelomu 12. a 13. století v Knovízi, okr. Kladno, Archeologické rozhledy 63/2, 331–339. John, J. 2010: Letecké laserové skenování (ALS/LIDAR) a možnosti jeho využití v archeologii – úvodní informace o projektu. In: Kuchařík, M. – Gál, L. – Koštial, J. (eds.), Počítačová podpora v archeologii 3, Praha: TerraVerita, 19–24. Jůna, J. 1931: Monografie Hořovicka a Berounska VII, Praha: Česká grafická unie. Karel, T. 2006: Předsunuté opevnění hradu Zelená Hora, Castellologica bohemica 10, 167–180. Kastl, P. 2014: Hrad a krajina – hospodářské zázemí středověkých hradů v Čechách – Hrad Pušperk. Plzeň: FF ZČU. Nepublikovaná bakalářská práce. Koscelník, P. 2010: Obléhání hradu Karlštejn roku 1422, Archeologická studia 1, 87–98. Koscelník, P. – Jukl, J. 2012: Obléhání hradu Perštejn roku 1451. Koscelník, P. 2013: Využití lidarových dat v archeologii konfliktu středověku: obléhací práce z 15. století. In: Gojda, M. – John, J. a kol., Archeologie a letecké laserové skenování krajiny, Plzeň: Katedra Archeologie Západočeské Univerzity v Plzni, 190–199. Koscelník, P. – Kypta, J. – Savková, J. 2013: Dobývání hradu Siónu roku 1437. Povrchový průzkum palebných postavení obléhatelů, Archeologické rozhledy 65/3, 574–598. Koula, J. 1887: Příspěvky k historii hrnčířství v Čechách. Zlatá Praha IV, 313–314. Křivánek, R. 1995: Příklady výsledků geofyziky při vyhledávání zaniklých středověkých sklářských hutí, Archeologické rozhledy 47/3, 486–500. Kudrnáč, J. 1971: Zlato v Pootaví. Písek. – 1972: Objevy středověkých zlatorudných mlýnů v Čechách, Archeologické rozhledy 24/4, 428–432. Kudrnáč, J. 1973: Dávná rýžoviště zlata u Horské Kvildy na Šumavě, Archeologické rozhledy 25/2, 218–220. Kudrnáč, J. 1982: Rýžování zlata v Čechách, Památky archeologické 73, 455–485. Kudrnáč, J. – Huml, V. 1969: Výzkum středověkých technických zařízení v Písku, Archeologické rozhledy 21/1, 37–42. Kuna, M. 2004: Nedestruktivní archeologie, Praha: Academia. Kuthan, J. 1994: Česká architektura v době posledních přemyslovců. Vimperk: Nakladatelství Tina. Kypta J. – Richterová, J. 2002: K metodice studia pozdně středověkých zemních fortifikací, Hláska 13/4, 54–56. Kypta, J. – Richterová, J. 2004a: Opevněné postavení obléhatelů hradu Grabštejna, Castellologica bohemica 9, 285–290. Kypta, J. – Richterová, J. 2004b: Příspěvek k interpretaci reliktů obléhacích prací u hradu Zvíkova, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 17, 253–260. Kypta, J. – Podliska, J. 2014: Tábor obléhatelů na předpolí Nového hradu u Kunratic (1420/1421). Povrchový průzkum a srovnání s analogickými lokalitami, Archeologické rozhledy 66/4, 609–632. Mazáčková, J. 2011: Obléhací postavení u hradu Rokštejna, Archaeologia historica 36, 61–85. Meduna, P. 1994: Povrchový průzkum komplexu obléhacích prací u Konopiště z let 1467–1468. Castellologica bohemica 4, 243–250. Mencl, V. – Benešovská, K. – Soukupová, H. 1978: Předrománská architektura v západních Čechách, Plzeň: Západočeské nakladatelství. Menclová, D. 1961: Vliv husitských válek na pozdně gotickou fortifikační architekturu, Umění 9, 433–471. Menclová, D. 1972a: České hrady – díl první. Praha: Odeon. Menclová, D. 1972b: České hrady – díl druhý. Praha: Odeon. Merta, J. 1977: Středověké vápenické pece při obřanském hradě, Archaeologia historica 2, 239–248. Miňo, M. 2010: Príspevok k životu v stredovekom vojenskom tábore, Archaeologia historica 35, 81–93. Nekuda, V. 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, Časopis Moravského muzea 48, 57–84. Nekuda, V. 1971: Středověká sklářská pec u Veveří Bítýšky. Příspěvek k dějinám sklářské výroby na Moravě, Vlastivědný věstník moravský 23/2,158–166. Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Nováček, K. 1991: Hengst u Rožmitálu p. Třemšínem – Předsunuté opevnění, rezidence či nedostavěný objekt?, Hláska 2/2, 15–17. Nováček, K. 1993: Hornická sídliště – příspěvek ke studiu středověkého neagrárního osídlení. Mediaevalia Archaeologica Bohemica, Památky archeologické – Supplementum 2, 158–170. Nováček, K. 2000: Výroba a zpracování kovů na sídlišti u sv. Petra na Poříčí v Praze, Archaeologica Pragensia 15, 219–230, 233–241. Nováček, K. 2001: Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém: bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů, Archeologické rozhledy 53/2, 279–309. Nováček, K. – Vařeka, P. 1993: Středověká výroba dehtu a smoly na Příbramsku II, Muzejní a vlastivědná práce 31. Časopis společnosti přátel starožitností 101, 20–28. Novák, D. 2017: Drobná vrchnostenská sídla a vrchnostenské dvory 13. – 17. století. Plzeň: FF ZČU. Nepublikovaná disertační práce. Novobilský, M. 2008: Obléhání hradu Lopaty: rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni. Pehal, Z 2002: Zaniklý středověký hrad v poloze „Na červenici“, k. ú. Sirákovice, okr. Havl. Brod, Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí č. 2, 61–69. Perlinger, W. – Procházka, Z. 1996: Hrady v česko-bavorském pohraničí – jejich znovuobjevení, Furth im Wald: Perlinger s. r. o. Plaček, M. 1984: Pitná a užitková voda na středověkém hradě a její zajišťování. Folia Historica Bohemica 7, 197–250. Plaček, M. 1990: Fortifikace ke kontrole a zajištění středověkých komunikací, Archaeologia historica 15, 203–216. Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri. Plaček, M. 2002: Externí fortifikace moravských hradů, Archaeologia historica 27, 139–154. Pleiner, R. 1961: Středověké dehtárny v Krásné Dolině u Rakovníka, Archeologické rozhledy 13/2, 202–213. Pleiner. J. 1970: Středověká výroba smoly v Krásné dolině u Rakovníka, Památky archeologické 61, 472–518. Procházka, R. – Hložek, M. – Holubová Závodná, B. 2011:Doklady neželezné metalurgie ze sklonku 12. století z Brna, Josefské ulice, Archeologické rozhledy 63/1, 65–89. Procházka, Z. – Úlovec, J. 1991: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3, Plzeň: Okresní muzeum v Tachově. Procházka, Z. – Zemanová, M. 1988: Rýzmberk. Plzeň: Sdružený klub pracujících ve Kdyni. Razím, V. 2000: Ke stavební podobě raně gotického paláce hradu Valdeka, Průzkumy památek 7/2, 23–38. Richter, M. 1969: Výzkum v Sezimově Ústí v l. 1966–1968. Archeologické rozhledy 21, 768–782. Richter, M. 1993: Hrnčířská pec ze Starého Mýta (k otázce počátků vrcholně středověké keramiky), Mediaevalia Archaeologica Bohemica 2, 145–157. Richter, M. 1997: Hrnčířské pece v Kostelci nad Orlicí. Archeologické rozhledy 19, 500–510. Richter, M.–Smetánka, Z. 1983: Archeologie a studium řemeslné výroby, Archeologické rozhledy 8, 11–26. Richterová, J. 1991: Výrobní činnost na východním okraji agrárního zázemí středověké Prahy, Archaeologica Pragensia 11, 159–186. Rusó, A. – Smetana, J., 1994: Zaniklé městečko pod Házmburkem (K otázce tzv. latránů a opevněných podhradí), Archaeologia historica 19, 319–336. Ruttkay, A. – Remiášová, M. 1985: Dehtárstvo v časnom stredoveku na hornom Ponitrí, Archaeologia historica 10, 191–196. Rybička, A. 1861: Hrad Košťálov v Litoměřicku. Památky archeologické 4/2, 44. Sedláček, A. 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého – díl pátý, Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka. Sedláček, A. 1889: Hrady, zámky a tvrze království českého – díl šestý, Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka. Sedláček, A. 1893: Hrady, zámky a tvrze království českého – díl devátý, Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka. Sedláček, A. 1895: Hrady, zámky a tvrze království českého – díl desátý, Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka. Sedláček, A. 1905: Hrady, zámky a tvrze království českého – díl třináctý, Praha: Nakladatelství Františka Šimáčka. Sedláček, A. 1927: Hrady, zámky a tvrze království českého – díl patnáctý, Praha: Nakladatelství Šolc a Šimáček. Slavík, J. 2008: Vízmburská kuchyně, Castellologica bohemica 11, 287–295. Sláma, J. 1996: Střední Čechy v raném středověku II. – Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu, Praha: Univerzita Karlova. Smetana, J. – Gabriel, F. 1981: Hrad Kalich u Litoměřic. Husitský Tábor 4, 85–87. Smetana, J. – Gabriel, F. 1982: K otázce datování, typu a funkce hradu Kalicha u Litoměřic, Folia Historica Bohemica 4, 49–82. Smetánka, Z. – Klápště, J. 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku. Památky archeologické 72, 416–458. Sokol, P. 2003: Šibenice v Bečově nad Teplou a archeologie popravišť, Archeologické rozhledy 55/4, 736–766. Spěváčková, J. 2016: Hrad a jeho zásobování vodou ve středověku. Plzeň: FF ZČU. Nepublikovaná bakalářská práce. Starý, J. – Šanderová, J. – Tomášek, M. 2004: Kulturní krajina – středověké a raně novověké Čáslavsko – Evidence lokalit s pozůstatky montánní činnosti. In: Nováček, K. (ed.), Mediavalia Archaeologica 6, Praha, 11–42. Sýkora, M. 2012: Kalich, Panna a Litýš – tři hrady doby husitské na Třebušínsku, Castellologica bohemica 13, 9–23. Sýkora, M. 2013: Hrady doby husitské. Praha: FF UK. Nepublikovaná diplomová práce. Sýkora, M. – Veselý, H. 2014: Povrchové archeologické průzkumy vybraných českých hradů z doby husitských válek, Třebenice/ Most. Šaldová, V. 1976: Sociálně-ekonomické podmínky vzniku a funkce hradišť z pozdní doby bronzové v západních Čechách. Památky archeologické 68/1, 117–163. Šimůnek, R. 2010: Hrad jako symbol v myšlení české středověké šlechty, Český časopis historický 108, 185–219. Šmejda, L. 2009: Mapování archeologického potenciálu pomocí leteckých snímků, Plzeň: Fakulta Filozofická Západočeské Univerzity v Plzni. Švehla, J. 1920: Kozí. Tábor. Toman, H. 1898: Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy. Praha. Tomčíková, K. – Egyházy Jurovská, B. 1990: Príspevok k problematike stredovekých dechtárských pecí, Archaeologia historica 15, 349–357. Turek, R. 1967: Hradisko Příkopy u Kdyně na Domažlicku. Sborník národního muzea v Praze, řada A – Historie 21, 203–208. Tymonová, M. 2002: Středověký hrad Tepenec u Jívové a jeho fortifikační systém, Archaeologia historica 27, 215–228. Tymonová, M. 2010: Archeologické doklady každodenního života obyvatel hradu Cvilína v období středověku a raného novověku, Archaeologia historica 35, 63–79. Varhaník, J. 2002: Obrana středověkého hradu palnými zbraněmi, Archaeologia historica 27, 125–136. Vařeka, P. 1993: Povrchový průzkum hradu Příběničky (okr. Tábor), Castellologica bohemica 3, 95–110. Večera, J. 2004: Povrchové pozůstatky po těžbě rud a jejich vyhodnocení. In: Nováček, K. (ed.), Mediavalia Archaeologica 6, Praha, 145–156. Vermouzek, R. 1981: Zpevňování hradních staveb v pozdním středověku, Archaeologia historica 6, 285–292. Vích, D. 2013: Průzkum polohy Háj u Luže s relikty úvozových cest, Archaeologia historica 38, 705–729. Volf, M. 2006: Archeologické doklady vrcholně a pozdně středověké hrnčířské výroby v Čechách. Praha: FF UK. Nepublikovaná bakalářská práce. Vránová, V. – Vrána, J. 2005: Jívová – Tepenec, Pravěké hradisko a Karlův hrad, Archeologické památky střední Moravy 9, Olomouc. Zavřel, J. 2003: Skláři v pražském podhradí?, Archeologické rozhledy 55/4, 718–735. Záruba, F 2004: Zbořený Kostelec, Castellologica bohemica 9, 177–210. Záruba, F. 2012: Valdek – příspěvek k poznání stavebního vývoje hradu, Muzejní a vlastivědná práce 50. Časopis společnosti přátel starožitností 120/3–4, 197–200.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.