František Filip ze Šternberka jako císařský vyslanec v Polsku a Sasku v letech 1749 – 1764

• Název práce v češtině: František Filip ze Šternberka jako císařský vyslanec v Polsku a Sasku v letech 1749 – 1764
• Název v anglickém jazyce: Franz Philip of Sternberg as Imperial Ambassador to Poland and Saxony, 1749 – 1764
• Klíčová slova: dějiny diplomacie|diplomatika diplomatických písemností|František Filip ze Šternberka|renversement des alliances|sedmiletá válka|Polsko|Sasko
• Klíčová slova anglicky: Franz Philip of Sternberg|history of diplomacy|diplomatic|renversement des alliances|Seven Years‘ War|Poland|Saxony
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra PVH a archivního studia (21-KPVHAS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.02.2019
• Datum zadání: 21.02.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 26.02.2019
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2020 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.08.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D.

Zásady pro vypracování

František Filip ze Šternberka (1708–1786), syn Františka Damiána ze Šternberka a Marie Josefy von Trauttmansdorff a dědic fideikomisních panství Zásmuky a Častolovice (spolu s pražským palácem na Malostranském náměstí) je mimořádně pozoruhodnou osobností, jež však překvapivě zanechala v dosavadní literatuře jen nepatrnou stopu. Prosadil se především jako diplomat ve službách Marie Terezie, což se odrazilo i v ocenění řádem zlatého rouna, který obdržel od Františka Štěpána roku 1763. Jeho vyslanecké působení v Řezně (u stálého říšského sněmu) a posléze v Polsku-Sasku a v Rusku bylo mimořádně dlouhé. Po návratu ze svých diplomatických pobytů byl jmenován nejvyšším hofmistrem císařovnina dvora.
Studentka se zaměří na Šternberkovu misi u dvora Augusta III. Saského (podle polského úzu, resp. Fridricha Augusta II. podle saského úzu), kterou vykonával v letech 1749–1763. Hlavní pramennou základnu představuje „klasické” diplomatické prameny, tedy vyslanecká instrukce a Šternberkovy listy zasílané z Varšavy, resp. Drážďan různým osobám. Všechny tyto prameny se dochovaly v relativní úplnosti v Archivu národního muzea. Podaří-li se získat pobyt ve Vídni, doplní autorka svou práci prameny v Haus-, Hof- und Staatsarchivu z fondu „Diplomatie und Aussenpolitik vor 1848”, kde je k tomuto období další, byť neúplný materiál.
Součástí práce bude diplomatická charakteristika dochovaného materiálu, role polsko-saského státu v Sedmileté válce v zrcadle Šternberkovy korespondence a zhodnocení politické situace v Polsku a u Augustova dvora v letech předcházejících dělení Polska.

Seznam odborné literatury

Władysław KONOPCZYŃSKI, Polska w dobie wojny siedmioletniej, t. I-II (1755-1763), Kraków – Warszawa 1909
Friedrich HAUSMANN (ed.), Repertorium der diplomatischen Vertreter aller Länder, II. Band (1716–1763), Zürich 1950
Klaus MÜLLER, Das kaiserliche Gesandtschaftswesen im Jahrhundert nach dem Westphälischen Frieden (1648–1740), Bonn 1976
Ulli ARNOLD – Werner SCHMIDT (edd.), Barock in Dresden: Kunst und Kunstsammlungen unter der Regierung des Kurfürsten Friedrich August I. von Sachsen und Königs August II. von Polen genannt August der Starke 1694-1733 und des Kurfürsten Friedrich August II. von Sachsen und Königs August III. von Polen 1733-1763, Leipzig 1986
Jacek STASZEWSKI, August III Sas, Wrocław 1989, 2. vyd. Warszawa 2010
Václav LEDVINKA – Bohumír MRÁZ – Vít VLNAS, Pražské paláce, Praha 1995, s. 310-311
Jiří FIALA, Olomoucká konference arcivévody Františka Štěpána Lotrinského a krále polského a kurfiřta saského Augusta III. v roce 1745, in: Vlastivědný věstník moravský 48, č. 4, 1996, s. 370-381
František STELLNER, Sedmiletá válka v Evropě, Praha 2000.
František PALACKÝ, Dějiny rodu Sternbergů = Geschichte der Familie Sternberg, Moravský Beroun 2001
Roman SEJK, Urozenost, majetek a moc. Šternberkové v 16. a 17. století, Středočeský sborník historický 28-29, 2002-2003 [vyd. 2005], s. 3-54
Manfred SCHORT, Politik und Propaganda. Der Siebenjährige Krieg in den zeitgenössischen Flugschriften, Frankfurt am Main 2006.
Alina ŻÓRAWSKA-WITKOWSKA, Between Dresden and Warsaw: the travels of the court ofAugust III of Poland (Friedrich August II of Saxony), in: Musicology Today 2009, s. 7-25
Bernadetta MANYŚ, Uroczystości rodzinne w Wilnie za Augusta III (1733 – 1763), Poznań 2014
Jerzy DYGDAŁA, Wizerunek barokowego sarmaty i oświeceniowego Europejczyka, czyli August III Wettyn i Stanisław August Poniatowski, in: Tadeusz BERNATOWICZ (ed.), Barocke Jagdschlösser und Tiergärten in Polen zur Zeit August III (= Barok : historia, literatura, sztuka 21, nr 1), Warszawa 2014, s. 219-23
Helena SEDLÁČKOVÁ, Pečeti pánů ze Šternberka, in: Genealogické a heraldické informace (Brno), roč. 19 (34), 2014 [vyd. 2015], s. 84-103