Nepodmíněný základní příjem jako řešení nezaměstnanosti

• Název práce v češtině: Nepodmíněný základní příjem jako řešení nezaměstnanosti
• Název v anglickém jazyce: Unconditional basic income as a solution to unemployment
• Klíčová slova: Nepodmíněný základní příjem|nezaměstnanost|well-being|teorie latentní deprivace|agency restriction model
• Klíčová slova anglicky: Unconditional basic income|unemployment|well-being|latent deprivation model|agency restriction model
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 14.02.2019
• Datum zadání: 14.02.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.02.2019
• Datum a čas obhajoby: 03.09.2019 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 23.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Ing. Josef Vlček, CSc.

Zásady pro vypracování

Stále se zrychlující technologické inovace současné společnosti vzbuzují otázku, jaký bude mít narůstající míra robotizace práce dopad na pracovní trh. Existují obavy, že současný technologický pokrok je takového rázu, že stále většímu počtu pracovních míst hrozí nahrazení technologiemi (některé studie mluví až o polovině, Frey & Osborne, 2013) což může vést k masové nezaměstnanosti. Ta je podle studií spojena se sníženou životní spokojeností (např. Gallie & Russel, 1998; Clark & Oswald, 1994). Jedním z navrhovaných řešení tohoto problému je zavedení nepodmíněného základního příjmu. Van Parijs, jeden z významných zastánců této dávky, jej popisuje takto: „…příjem vyplácený vládou ve stejné výši a v pravidelných intervalech každému dospělému členovi společnosti.“ (Van Parijs, Hrubec, & Brabec, 2007, str. 34). Přičemž v ideální podobě by byl ve výši alespoň životního minima (Van Parijs, Hrubec, & Brabec, 2007, str. 31). Tím by sloužil jako trvalý a nepodmíněný příjem v situaci, kdy práce jako zdroj příjmů není zdaleka dostupná pro všechny.
Nepodmíněný základní příjem by mohl (v patřičné výši) sloužit jako dostačující řešení, pokud je hlavní příčinou snížené spokojenosti nezaměstnaných finanční strádání. Podle modelu latentní deprivace Marie Jahody (1982) to tak však není. Práce kromě manifestních benefitů v podobě finančního příjmu poskytuje i benefity latentní, jako je časová struktura, sociální kontakt, status, aktivitu a kolektivní smysl. Příčinou snížené spokojenosti tedy Podle Jahody není jen ekonomické strádání, ale i absence těchto latentních funkcí. Pokud platí tento model, řešení masové nezaměstnanosti pouhou peněžní dávkou by mohl vést k sice materiálně zajištěné, ale psychologicky frustrované společnosti. Model latentní deprivace kritizoval Fryer a vytvořil „agency restriction model“ (Fryer, podle Muller, Creed, Waters & Machin, 2005). Podle něj sice latentní deprivace existuje, ale je také navázána na finanční příjmy. Nezaměstnaní jsou méně spokojení ne kvůli tomu, že nemají práci, ale protože jsou omezeni nedostatkem prostředků. V případě dostatečného zajištění jsou schopni nahradit latentní benefity jiným způsobem.
Cílem mé práce je zjistit, zda by nepodmíněný základní příjem mohl sloužit jako vhodné řešení nezaměstnanosti v důsledku robotizace. Budu zkoumat, zda příčina nespokojenosti nezaměstnaných spočívá především v nedostatku peněz (agency restriction model) a NZP by tedy mohl sloužit jako řešení, nebo nezaměstnaným chybí latentní benefity (latent deprivation model), které pouhá peněžní dávka bez jiných opatření nenahradí. Dále prozkoumám možnosti, kterými by latentní benefity práce mohly být suplovány a které navrhují proponenti NZP (Raventós, 2014), jako je dobrovolná práce.
První část práce bude syntézou zahraničních studií, které se příčinami snížené spokojenosti v nezaměstnanosti zabývaly. V druhé části prozkoumám vztah nezaměstnanosti a snížené spokojenosti v ČR pomocí vlastní analýzy dat z European values study z let 1991, 1999 a 2008.

Seznam odborné literatury

Bibliografie
Brynjolfsson, E., & McAfee, A. (2011). Race Against the Machine: How the Digital Revolution is Accelerating Innovation, Driving Productivity, and Irreversibly Transforming Employment and the Economy. Lexington, Massachusetts: Digital Frontier Press.
Calvo, E. A., A., M. C., & Sarkisian, N. (2015). Individual Troubles, Shared Troubles: The Multiplicative Effect of Individual and Country-Level Unemployment on Life Satisfaction in 95 Nations (1981–2009). Social Forces, 93(4), 1625-1653.
Clark, A., & Oswald, A. (1994). Unhappiness and unemployment. The Economic Journal, 104, 648–659.
Creed, P. A., & Macintyre, S. R. (2001). The relative effects of deprivation of the latent and manifest benefits of employment on the well-being of unemployed people. Journal of Occupational Health Psychology, 6(4), 324-331.
Eichhorn, J. (2014). The (Non-) Effect of Unemployment Benefits: Variations in the Effect of Unemployment on Life-Satisfaction Between EU Countries. Social Indicators Research, 119(1), 389-404.
Ervasti, H., & Venetoklis, T. (2010). Unemployment and Subjective Well-being: An Empirical Test of Deprivation Theory, Incentive Paradigm and Financial Strain Approach. Acta Sociologica, 53(2), 119-139.
Ford, M. (2017). Roboti nastupují. Praha: Rybka Publishers.
Frey, C. B., & Osborne, M. A. (2013). The Future of Employment: How Susceptible Are Jobs to Computerisation? Oxford Martin Programme on Technology and Employment. Získané 8.4.2018 zhttps://www.oxfordmartin.ox.ac.uk/downloads/academic/future-of-employment.pdf.
Gallie, D., & Russel, H. (1998). Unemployment and life satisfaction: A cross-cultural comparison. European Journal of Sociology, 39(2), 248-280.
Griep, Y. H. (2014). Voluntary Work and the Relationship With Unemployment, Health, and Well-Being: A Two-Year Follow-Up Study Contrasting a Materialistic and Psychosocial Pathway Perspective. Journal of Occupational Health Psychology http://dx.doi.org/10.1037/a0038342.
Hetschko, C., Knabe, A., & Schöb, R. (2013). Changing Identity: Retiring From Unemployment. The Economic Journal, 124(3), 149-166.
Kamerāde, D., & Bennett, M. R. (2018). Rewarding Work:Cross-National Differences in Benefits, Volunteering During Unemployment, Well-Being and Mental Health. Work, Employment and Society 32(1), 38–56.
Karsten, P. I., & Batinic, B. (2010). The need for work: Jahoda's latent functions of employment in a representative sampleof the German population. Journal of Organizational Behavior, 31(1), 45-64.
Manyika, J. e. (Leden 2017). Harnessing automation for a future that works. Načteno z Mckinsey Global Institute: https://www.mckinsey.com/global-themes/digital-disruption/harnessing-automation-for-a-future-that-works.
Muller, J. J., Creed, P. A., Waters, L. E., & Machin, M. A. (2005). The development and preliminary testing of a scale to measure the latent and manifest benefits of employment. European Journal of Psychological Assessment 21(3), 191-198.
Oesch, D., & Lipps, O. (2013). Switzerland, Does Unemployment Hurt Less if There is More of it Around? A Panel Analysis of LifeSatisfaction in Germany and. European Sociological Review, 29(5), 955-967.
Raventós, D. (2014). Materiální podmínky svobody. Praha: Rubato.
Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Institut sociologických studií. Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. (2011). Evropský výzkum hodnot - spojená data. Ver. 1.0. Praha: Český sociálněvědní datový archiv. Získáné dne 29.1.2019 z http://nesstar.soc.cas.cz/webview/.
van der Meer, P. H. (2014). Gender, Unemployment and Subjective Well-Being: Why Being Unemployed Is Worse forMen than for Women. Social Indicators Research 115(1), 23-44.
Van Parijs, P., Hrubec, M., & Brabec, M. (2007). Všeobecný základní příjem: Právo na lenost, nebo na přežití? Praha: Filosofia.