Pojetí pozice peer konzultanta v kontextu zaměstnávání osob s duševním onemocněním a analýza jejího využití v České republice

• Název práce v češtině: Pojetí pozice peer konzultanta v kontextu zaměstnávání osob s duševním onemocněním a analýza jejího využití v České republice
• Název v anglickém jazyce: Peer Consultanst in the Czech Republic: an Analysis of the Concept and Use of Employing People with Mental Health Issues
• Klíčová slova: duševní onemocnění|osoba s duševním onemocněním|možnosti zaměstnání|volný trh práce|peer pracovník|peer konzultant|Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví
• Klíčová slova anglicky: mental illness|person with mental illness|employment opportunities|free labour market|peer worker|peer consultant|Centre for Mental Health Care Development
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tomáš Diviák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.01.2019
• Datum zadání: 29.01.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.02.2019
• Datum a čas obhajoby: 03.09.2019 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Název práce: Problematika zaměstnávání lidí s těžkým duševním onemocněním
Východiska
- Lidé s duševním onemocněním je velmi často odepřena možnost pracovat na volném trhu práce, ačkoli mají potřebnou kvalifikaci
- Legislativa v České republice se nijak zvlášť nesoustředí na problematiku pracovního zařazení či jiné speciální zacházení s lidmi s duševním onemocněním – ty tak spadají pod ostatní osoby se zdravotním postižením, oproti kterým jsou zaměstnavateli často znevýhodňováni
- V České republice je nízká spolupráce mezi zdravotnickou a sociální péčí, ta je pro zatím řešena externě, díky neziskovým organizacím či jinými službami poskytující poradenství, tu by měla vyřešit reforma psychiatrické péče a systém komunitní péče, u té se ale s dostatečným rozvojem a implementací počítá až cca za 20 let
- Silná stigmatizace a nedostatečné povědomí o charakteru duševního onemocnění veřejnosti vůči lidem s duševním onemocněním znamená v tomto případě odmítavé postoje ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců
- Téma duševního onemocnění je silně stigmatizováno, jak veřejností, tak samotnými lidmi s duševním onemocněním, (mnoho lidí diagnózu tají a zaměstnavateli nepřiznává) a tudíž není znám přesný počet lidí s duševním onemocněním, kolik lidí se na volném trhu práce pohybuje, či se pokouší uplatnit.
Cíle
Výzkumná otázka: Jaká je zkušenost lidí s duševním onemocněním se snahou uplatnit se na volném trhu práce
- Hlubší pochopení problematiky zaměstnávání lidí s duševním onemocněním
- Role jednotlivých faktorů ovlivňující nízkou úspěšnost při pokusu uchytit se na volném trhu práce
- Zmapování cest, jakými se lidé s duševním onemocněním mohou dostat na volný trh práce
Metodika
Rešerše dostupné literatury a polostrukturované rozhovory s lidmi s duševním onemocněním
Dílčí výzkumné otázky
- Jaké jsou výhody a nevýhody volného trhu práce oproti specializovaným zaměstnáním pro lidi s duševním onemocněním?
- Jaké faktory hrají roli v neúspěšném ucházení se o pracovní místo?
- V jakých zaměstnáních na volném trhu práce nacházejí lidé s duševním onemocněním nejčastěji uplatnění?
- Jak se podílí zaměstnávání na volném trhu práce na zdravotním stavu lidí s duševním onemocněním?
- Jak zasahuje uplatnění se na volném trhu práce do běžného života člověka duševním onemocněním oproti dosud využívaným možnostem zaměstnávání lidí s duševním onemocněním?

Hypotézy:
- Uplatnění na volném trhu práce může výrazně zlepšit kvalitu života člověka s duševním onemocněním, stejně jako přispět k zotavení jedince
- Nejčastější příčinou pro odmítnutí člověka s duševním onemocněním jsou strach či obavy, pramenící z nízkého povědomí veřejnosti.
- Zaměstnávání lidí s duševním onemocněním může výrazně snížit stigmatizaci duševního onemocnění ze strany veřejnosti.

Charakteristika závěrů:
- Lepší pochopení problematiky z pohledu jedinců s duševním onemocněním, jak a zda se situace změnila od zahájení destigmatizačních a deinstitucionalizačních intervencí, obohacení dosud získaných znalostí a informací.

Seznam odborné literatury

Beranová N.; Lidé s duševním onemocněním, (Ne)možnost pracovního uplatnění; Fokus ČR, 2017
Corrigan, P. (2004). How stigma interferes with mental health care. American Psychologist, 59(7), 614–625.https://doi.org/10.1037/0003-066X.59.7.614
Dlouhy, M. (2014). Mental health policy in Eastern Europe: a comparative analysis of seven mental health systems. BMC Health Services Research, 14(1).https://doi.org/10.1186/1472-6963-14-42
Edlund, M. J., Wang, J., Brown, K. G., Forman-Hoffman, V. L., Calvin, S. L., Hedden, S. L., & Bose, J. (2018). Which mental disorders are associated with the greatest impairment in functioning? Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 53(11), 1265–1276.https://doi.org/10.1007/s00127-018-1554-6
Höschl, C., Winkler, P., & Peěč, O. (2012). The state of psychiatry in the Czech Republic. International Review of Psychiatry, 24(4), 278–285.https://doi.org/10.3109/09540261.2012.688730
Kondrátová L, Winkler P. Podporované zaměstnávání osob s vážným duševním onemocněním - zahraniční a česká zkušenost: narativní syntéza. Ces a slov Psychiat 2017; 113 (3): 132-139.
Secker, J., Grove, B., & Seebohm, P. (2001). Challenging barriers to employment, training and education for mental health service users: The service user’s perspective. Journal of Mental Health, 10(4), 395–404.https://doi.org/10.1080/09638230120041155
Štanglová, A., Machů, V., & Kondrátová, L. (b.r.). Program podporovaného zaměstnávání osob s duševním onemocněním: příklad dobré praxe