Představa interpretační tradice v České filharmonii: Příklad Dvořákovy „Novosvětské“ symfonie
Název práce v češtině: | Představa interpretační tradice v České filharmonii: Příklad Dvořákovy „Novosvětské“ symfonie |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Understanding performance tradition in the Czech Philharmonic Orchestra: The case of Dvořák´s "New World“ Symphony |
Klíčová slova: | interpretační tradice|Česká filharmonie|Václav Talich|No. 9 in E minor "From the New World" (Antonín Dvo |
Klíčová slova anglicky: | performance tradition|Czech Philharmonic Orchestra|Václav Talich|No. 9 in E minor "From the New World" (Antonín Dvo|music in performance|study of recordings |
Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav hudební vědy (21-UHV) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Tereza Havelková, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 08.01.2019 |
Datum zadání: | 08.01.2019 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 14.02.2019 |
Datum a čas obhajoby: | 20.06.2019 09:30 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 18.05.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 20.06.2019 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná |
Oponenti: | PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D. |
Konzultanti: | Mgr. Vít Zdrálek, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Ve své bakalářské práci se zabývám povědomím o tradici interpretace České filharmonie na příkladu Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Toto dílo jsem zvolila jako nejvhodnější pro sledování interpretační tradice, neboť tvoří pilíř repertoáru orchestru a jeho členové tuto symfonii hrají častěji, než kteroukoli jinou skladbu. Výzkum o vědomí tradice interpretace v České filharmonii vedu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s bývalými i současnými členy orchestru. Zajímá mě, jaká se v orchestru drží představa o tradiční interpretaci „Novosvětské“ symfonie a jak se tato představa shoduje s realitou. Podle výpovědí samotných členů, hraje v interpretaci autoritativní roli tzv. „modrá tužka“. Tou se míní modře vepsané poznámky v partech, které jsou připisovány Václavu Talichovi, kterého sami hráči označují za zakladatele interpretace, a které by se podle nich neměli měnit a dokonce i následující šéfdirigenti ji respektovali jako něco nedotknutelného. Proto jsem zvolila jako výchozí bod pro sledování interpretační tradice právě tyto party s modrou tužkou a po poradě s pracovníky archivu České filharmonie první vydání partitury F. Simrocka (2647), ze které nejpravděpodobněji V. Talich dirigoval, a která se používala, stejně jako party, nejčastěji. Tento notový materiál srovnávám s nahrávkou V. Talicha z roku 1954 a s dalšími čtyřmi nahrávkami „Novosvětské“ symfonie různých šéfdirigentů (R. Kubelík, K. Ančerl, V. Neumann, J. Bělohlávek) v časovém rozmezí šedesáti let, na nichž sleduji interpretační změny. Skutečnost je taková, že se dnes interpretace v mnohém liší a to už v samotném začátku, kdy se noty s modrou tužkou ani nepoužívají. Z představy tradice se pak stává mýtus, neboť je popřena hned při prvním kroku, kdy se na pulty s každým novým dirigentem pokládají jiné noty, který si dotyčný dirigent zvolí. Opírat se o další partitury nedává proto pro můj záměr smysl, protože se partitura mění a nelze ji ve vztahu ke konkrétnímu provedení či nahrávce dohledat. Na rozhovorech, které jsou v mé práci stěžejní výpovědní hodnotou, se snažím ukázat, jaká se drží představa o tradiční interpretaci tohoto reprezentativního díla a jak se shoduje s realitou. |
Seznam odborné literatury |
LEBRECHT, Norman. Mýtus jménem Maestro: velcí dirigenti v honbě za mocí... Praha: ICN Polyart, 2003. KAUFMANN, Jean-Claude a Marie ČERNÁ. Chápající rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. KUNA, Milan. Václav Talich: 1883-1961: šťastný i hořký úděl dirigenta. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1793-2. KUNA, Václav. Česká filharmonie: Příběh orchestru. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. KOLÁČKOVÁ, Yvetta. Česká filharmonie 100 plus 10: Příběh orchestru. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1422-5. TARUSKIN, Richard. Text and Act: Essays on Music and Performance. New York: Oxford University Press, 1995. ISBN 0-19-509437-9. BOWEN, José A. Finding the Music in Musicology: Performance History and Musical Works. In: COOK, Nicholas a Mark EVERIST. Rethinking Music. Oxford: Oxford University Press, 1999, 424 - 451. ISBN 0-19-879003-1. BOORMAN, Stanley. The Musical Text. In: COOK, Nicholas a Mark EVERIST. Rethinking Music. Oxford: Oxford University Press, 1999, 403 - 423. ISBN 0-19-879003-1. PASCALL, Robert a Philip WELLER. Flexible tempo and nuancing in orchestral music: understanding Brahms´s view of interpretation in his Second Piano Concerto and Fourth Symphony. In: MUSGRAVE, Michael a Bernard D. SHERMAN, ed. Performing Brahms: Early Evidence of Performance Style. Cambridge: Cambridge University Press, 2003, 220 - 243. ISBN 0-521-65273-1. |