Představa interpretační tradice v České filharmonii: Příklad Dvořákovy „Novosvětské“ symfonie

• Název práce v češtině: Představa interpretační tradice v České filharmonii: Příklad Dvořákovy „Novosvětské“ symfonie
• Název v anglickém jazyce: Understanding performance tradition in the Czech Philharmonic Orchestra: The case of Dvořák´s "New World“ Symphony
• Klíčová slova: interpretační tradice|Česká filharmonie|Václav Talich|No. 9 in E minor "From the New World" (Antonín Dvo
• Klíčová slova anglicky: performance tradition|Czech Philharmonic Orchestra|Václav Talich|No. 9 in E minor "From the New World" (Antonín Dvo|music in performance|study of recordings
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav hudební vědy (21-UHV)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tereza Havelková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 08.01.2019
• Datum zadání: 08.01.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 14.02.2019
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2019 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D.
• Konzultanti: Mgr. Vít Zdrálek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Ve své bakalářské práci se zabývám povědomím o tradici interpretace České filharmonie na příkladu Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Toto dílo jsem zvolila jako nejvhodnější pro sledování interpretační tradice, neboť tvoří pilíř repertoáru orchestru a jeho členové tuto symfonii hrají častěji, než kteroukoli jinou skladbu. Výzkum o vědomí tradice interpretace v České filharmonii vedu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s bývalými i současnými členy orchestru. Zajímá mě, jaká se v orchestru drží představa o tradiční interpretaci „Novosvětské“ symfonie a jak se tato představa shoduje s realitou. Podle výpovědí samotných členů, hraje v interpretaci autoritativní roli tzv. „modrá tužka“. Tou se míní modře vepsané poznámky v partech, které jsou připisovány Václavu Talichovi, kterého sami hráči označují za zakladatele interpretace, a které by se podle nich neměli měnit a dokonce i následující šéfdirigenti ji respektovali jako něco nedotknutelného. Proto jsem zvolila jako výchozí bod pro sledování interpretační tradice právě tyto party s modrou tužkou a po poradě s pracovníky archivu České filharmonie první vydání partitury F. Simrocka (2647), ze které nejpravděpodobněji V. Talich dirigoval, a která se používala, stejně jako party, nejčastěji. Tento notový materiál srovnávám s nahrávkou V. Talicha z roku 1954 a s dalšími čtyřmi nahrávkami „Novosvětské“ symfonie různých šéfdirigentů (R. Kubelík, K. Ančerl, V. Neumann, J. Bělohlávek) v časovém rozmezí šedesáti let, na nichž sleduji interpretační změny. Skutečnost je taková, že se dnes interpretace v mnohém liší a to už v samotném začátku, kdy se noty s modrou tužkou ani nepoužívají. Z představy tradice se pak stává mýtus, neboť je popřena hned při prvním kroku, kdy se na pulty s každým novým dirigentem pokládají jiné noty, který si dotyčný dirigent zvolí. Opírat se o další partitury nedává proto pro můj záměr smysl, protože se partitura mění a nelze ji ve vztahu ke konkrétnímu provedení či nahrávce dohledat. Na rozhovorech, které jsou v mé práci stěžejní výpovědní hodnotou, se snažím ukázat, jaká se drží představa o tradiční interpretaci tohoto reprezentativního díla a jak se shoduje s realitou.

Seznam odborné literatury

LEBRECHT, Norman. Mýtus jménem Maestro: velcí dirigenti v honbě za mocí... Praha: ICN Polyart, 2003.
KAUFMANN, Jean-Claude a Marie ČERNÁ. Chápající rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010.
KUNA, Milan. Václav Talich: 1883-1961: šťastný i hořký úděl dirigenta. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1793-2.
KUNA, Václav. Česká filharmonie: Příběh orchestru. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963.
KOLÁČKOVÁ, Yvetta. Česká filharmonie 100 plus 10: Příběh orchestru. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1422-5.
TARUSKIN, Richard. Text and Act: Essays on Music and Performance. New York: Oxford University Press, 1995. ISBN 0-19-509437-9.
BOWEN, José A. Finding the Music in Musicology: Performance History and Musical Works. In: COOK, Nicholas a Mark EVERIST. Rethinking Music. Oxford: Oxford University Press, 1999, 424 - 451. ISBN 0-19-879003-1.
BOORMAN, Stanley. The Musical Text. In: COOK, Nicholas a Mark EVERIST. Rethinking Music. Oxford: Oxford University Press, 1999, 403 - 423. ISBN 0-19-879003-1.
PASCALL, Robert a Philip WELLER. Flexible tempo and nuancing in orchestral music: understanding Brahms´s view of interpretation in his Second Piano Concerto and Fourth Symphony. In: MUSGRAVE, Michael a Bernard D. SHERMAN, ed. Performing Brahms: Early Evidence of Performance Style. Cambridge: Cambridge University Press, 2003, 220 - 243. ISBN 0-521-65273-1.