Ústavní změny v Maďarsku po roce 2010 ve světle konceptu neliberální demokracie

• Název práce v češtině: Ústavní změny v Maďarsku po roce 2010 ve světle konceptu neliberální demokracie
• Název v anglickém jazyce: Constitutional changes in Hungary after 2010 in the light of illiberal concept of democracy
• Klíčová slova: Maďarsko|Neliberální demokracie|Ústava
• Klíčová slova anglicky: Hungary|Illiberal Democracy|Constitution
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav politologie (21-UPOL)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Martin Štefek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.12.2018
• Datum zadání: 07.01.2019
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 31.01.2019
• Datum a čas obhajoby: 30.01.2020 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.12.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 30.01.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Zora Hesová, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

V roce 2010 se předsedou vlády Maďarské republiky stal po téměř 8 letech již podruhé Viktor Orbán, jehož strana Fidesz téhož roku ovládala parlamentní volby. Volební výsledek znamenal pro stranu Fidesz zisk 263 mandátů, představující více než 2/3 parlamentní většinu potřebnou ke změně Ústavy a přijetí nových ústavních zákonů.
V důsledku této skutečnosti mohl Viktor Orbán a jeho strana Fidesz bez výraznějších komplikací začít formovat nejen maďarskou ústavu či maďarský politický systém, ale současně též obecně maďarskou společnost, k obrazu svému. Prostřednictvím reformy volebního systému a rozšířením volebního práva na Maďary žijící mimo území Maďarské republiky, která dnes již nese pouze oficiální název Maďarsko, si strana Fidesz, i s využitím antiimigrační rétoriky, zajistila udržení již zmíněné 2/3 parlamentní většiny i pro další roky. Současně pak, pro případ, že by se rozložení sil na maďarské politické scéně změnilo, přijala Orbánova vláda celou řadu materiálně běžných zákonů prostřednictvím parlamentu 2/3 většinou a učinila z nich zákony ústavní, čímž zajistila zakonzervování těchto změn též pro futoru pro dobu post-Orbánovskou. Změnou volebního systému pak došlo v součinnosti s dalšími faktory též k proměně systému stranického, jež se ve své podstatě stal tzv. single-party state, kde vládnoucí strana Fidesz hraje z hlediska policy making zcela dominantní roli. Zbylé politické subjekty, včetně bývalé vládnoucí strany levicové Maďarské socialistické strany, hrají v současné chvíli pouze málo významnou roli bez reálného vlivu na tvorbu politiky.
Skrze změnu Ústavy, přijetí různých ústavních zákonů a prostřednictvím „řadového“ zákonodárství se Viktor Orbán a jeho strana Fidesz snaží měnit, nad rámec výše uvedeného, též maďarskou společnost jako takovou, a to například prostřednictvím nestátních institucí, jako jsou neziskové organizace. Nejznámějších z těchto snah je přijetí tzv. Stop Soros‘ laws, prostřednictvím nichž se maďarská vláda snaží znemožnit neziskovým organizacím pomáhat ilegálním imigrantům při získání azylu. Nad rámec toho maďarská vláda „přebírá“ kontrolu i nad obsahem výuky na vysokých školách, kde prostřednictvím vládního dekretu zakázala výuku tzv. genderových studií, či nad provozem divadel. Souhrnem lze konstatovat, že prostřednictvím výše uvedeného se strana Fidesz snaží změnit charakter maďarské společnosti jako takové, a to tak, aby již nebyla založena na sociálním, respektive solidárním principu, ale na principu práce.
S ohledem na výše uvedené bude v rámci této práce zkoumány následující otázky: (1) „K jakým ústavním změnám v Maďarsku došlo a jaké jsou jejich důsledky?“ a (2) „Jak se změnil volební systém a jaké měl a má dopady na systém stranický?“. K zodpovězení těchto otázek, kdy odpovědi na ně se stanou výchozím materiálem pro druhou část této práce, bude přistoupeno s ohledem na jednotlivé otázky následovně.
Ve věci proměny maďarské ústavy bude provedena komparace ústavy z roku 1949 a ústavy z roku 2011 včetně jejich dodatků. Současně pak bude za pomocí sekundárních zdrojů zkoumána diskuze kolem ústavních změn, ke kterým II. vláda Viktora Orbána po vítězství v parlamentních volbách v roce 2010 přistoupila a taktéž jejich logika. Nad rámec toho bude též kladen důraz na dopady těchto změn, tj. jak se uvedené změny projevily na fungování maďarského politického systému, potažmo, zda jsou tyto ústavní změny reálně reflektovány při fungování maďarského politického života, či jsou pouze fasádovými ustanoveními, které se do maďarského politického života nikterak neprojevují. Tato problematika bude zpracována na základě dodržování předmětných ustanovení při fungování maďarské vlády, maďarského parlamentu atd.
Ve věci proměny volebního systému bude proveden krátký exkurz v podobě popisu vývoje volebního systému od roku 1989 do roku 2010, a to za pomoci sekundárních zdrojů. Následně bude provedena deskripce fungování a logiky současného volebního systému, přičemž bude kladem důraz též na to, zda je současný volební systém disproporční, a to za pomocí indexu proporcionality, a proč tomu tak je. Pozornost bude věnována také problematice tzv. gerrymanderingu, tj. překreslování volebních obvodů, a jeho případného vlivu na výsledky voleb.
Ve věci proměny stranického systému bude proveden krátký exkurz v podobě popisu vývoje stranického systému od roku 1989 do roku 2010, a to za pomoci sekundárních zdrojů. Následně bude provedena deskripce současného stranického systému a vymezení skutečnosti, zda a případně jaké dopady měly změny volebního systému na podobu systému stranického.
Po zodpovězení výše uvedených otázek bude v druhé části práce zkoumána otázka, čím je dnešní Maďarsko, a to ve smyslu charakteru současného režimu, respektive politického systému. Jako zřejmě nespornou můžeme označit skutečnost, že dnešní Maďarsko již není liberální demokracií jako takovou v tradičním slova smyslu; ostatně jako takové se ani samo nevnímá. Nejčastěji pak v akademickém a společenském diskurzu zaznívá označení Maďarska jako neliberální demokracie; tento termín pak pro označení režimu označuje i samotný Viktor Orbán. Jsou však i tací, mezi nimi např. maďarská filozofka, přeživší holocaustu, Ágnes Hellerová, kteří Maďarsko označují dokonce za tyranii. Tento názor, jak subjektivně asi cítíme, nebude mít příliš silnou argumentační linii.
Pro zdárné označení maďarského režimu bude nejprve vymezena teoretická rovina problematiky, tj. uvedení do teorie hybridních režimů a následné vymezení a problematizace vybraných přístupů k této problematice, jako je koncept neliberální demokracie Fareeda Zakarii, koncept adjektivních demokracií Davidea Colliera a Stevena Levitskyho, past elektoralismu Terry Lynn Karl či kompetitivní autoritářství Stevena Levitskyho a Lucana Waye. Následně pak bude teoretická část aplikována na dnešní Maďarsko, a to za účelem zodpovězení otázky, zda je dnešní Maďarsko neliberální demokracie a případně že nikoliv, tak jakým termínem ho lze označit.

Seznam odborné literatury

a) Maďarský politický systém
a. CABADA, Ladislav, DVOŔÁKOVÁ, Vladimíra, 2004. Komparace politických systémů III. Praha: Vysoká škola ekonomická;
b. KUBÁT, Michal, 2004. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia;

b) Maďarská ústava
a. BLOKKER, Paul, 2015. New Democracies in crisis? A comparative constitutional study of the Czech Republic, Hungary, Poland, Romania and Slovakia. London: Routledge;
b. SZIKINGER, Istvan, 2001. Hungary’s Pliable Constitution (chapter in Democratic Consolidation in Eastern Europe Volume 1: Institutional Engineering);
c. Ústava Maďarské republiky z roku 1949;
d. Ústava Maďarské republiky z roku 2011 včetně dodatků.

c) Maďarský volební systém
a. MLEJNEK, Josef, 2010. Brzda, plyn, nebo deformátor. Maďarský smíšený volební systém a jeho dvacetileté působení na tvar maďarské politiky (kapitola v publikaci Smíšené volební systémy a většinotvorné modifikace systémů poměrných). Praha: Karolinum;
b. SZIGETVÁRI, Viktor, TORDAI, Csaba, VETO, Balázs, 2011. Beyond Democracy – The model of the new Hungarian Parliamentary electoral systém. Inhttps://pdfs.semanticscholar.org/5f1b/80cd7782b7d79ae2310a4881e836cc1a2da7.pdf?_ga=2.95878812.1058672497.1541681677-1067349975.1541681677;
c. Ústava Maďarské republiky z roku 1949;
d. Ústava Maďarské republiky z roku 2011 včetně dodatků.

d) Maďarský stranický systém
a. ENYEDI, Zsolt, 2006. Stability in the shadow of chaos. The Hungarian party systém in 2006 in Parliamentary Elections and Party Landscape in the Visegrad Group Countries.
b. ENYEDI, Zsolt 2006. The Survival of the Fittest: Party Systém Concentration in Hungary (chapter in Post-Communist EU member states: parties and party systems);
c. ENYEDI, Zsolt, 2007. The Only Game in Town – Party Politics in Hungary (chapter in Party Politics in New Democracies);
d. FIALA, Petr, HUBERT, Ryszard, 2003. Středoevropské systémy politických stran: Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Brno: Masarykova univerzita.

e) Index proporcionality
a. GALLAGHER, Michale, 1991. Proporcionality, Disproporcionality and Electoral Systems. Electoral Studies (str. 33 až 51);
b. CHARVÁT, Jakub, 2010. Proporcionality volebních výsledků: měření, problémy, vlivy. Slovenská politologická revue (str. 2 až 38);
c. LEBEDA, Tomáš, 2006. Teorie reálné kvóty: alternativní přístup k měření proporcionality. Sociologický časopis (str. 657 až 681).

f) Neliberální demokracie, hybridní režimy atd.
a. COLLIER, David, LEVITSKY, Steven, 1996. Democracy with Adjectives: Conceptual Innovation. In Comparative Research, Working Paper 230, Kellogg Institute.
b. COLLIER, David, LEVITSKY, Steven, 1997. Democracy with Adjectives: Conceptual Innovation. In Comparative Research, World Politics (roč. 49, č. 3, duben);
c. DRAHOKOUPIL, Štěpán, 2014. Labyrintem hybridních režimů: přístupy, kategorie, koncepty. Politická revue (str. 3 až 26);
d. LEVITSKY, Steven, WAY, Lucan, 2010. Competitive Authoritarianism, Hybrid regimes after Cold War. New York: Cambridge University Press.
e. ZAKARIA, Fareed, 1997. The Rise of Illiberal Democracy.
f. ZAKARIA, Fareed, 2003.The Future of Freedom: Illiberal Democracy at Home and Abroad.