Cognitive Mechanisms Associated with Proneness to Halutinations

• Název práce v češtině: Kognitivní mechanismy spjaté s náchylností k halucinacím
• Název v anglickém jazyce: Cognitive Mechanisms Associated with Proneness to Halutinations
• Klíčová slova: Klíčová slova: auditorní verbální halucinace|náchylnost k halucinacím|kognitivní mechanismy|reprodukovatelnost
• Klíčová slova anglicky: auditory verbal hallucinations|hallucination proneness|cognitive mechanisms|reproducibility
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Jiří Lukavský, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 19.12.2018
• Datum zadání: 19.12.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 23.01.2019
• Datum a čas obhajoby: 14.09.2020 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2020
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D.
• Konzultanti: Peter Moseley, Dr.

Zásady pro vypracování

Výsledky meta-analytických studií svědčí o tom, že halucinace u osob s psychotickými poruchami mohou být spjaté se zkresleným procesem monitorování reality, ten je měřen pomocí testu zdrojové paměti (Source Memory Task; Brookwell, Bentall & Varese, 2013; Waters, Woodward, Allen, Aleman, & Sommer, 2012). Kromě zkresleného procesu monitorování reality existuje empirická evidence o atypické kognitivní kontrole a jazykové lateralizaci, měřené pomocí testu dichotického poslechu (Hugdahl, 2009). Jednotlivá zjištění poukazují na možný vztah těchto kognitivních mechanismů s náchylností k halucinacím u ne-klinické populace (Garrison a kol., 2017). 



Mezi jednotlivými studiemi existuje značná míra variability v používaných metodách, ta může vysvětlit variabilitu ve zjištěních produkovaných výzkumy v oblasti halucinací. Cílem diplomové práce je experimentálně sjednotit používanou metodologii a empiricky prověřit, který z výzkumných přístupů nejlépe zachycuje náchylnost k auditorním halucinacím. Kromě výše zmíněných metod bude součástí experimentu test detekce signálu a backwards digit span test. U výsledků jednotlivých testových úloh bude zkoumán asociační vztah s výsledky v dotaznících, které zkoumají neobvyklé perceptuální zkušenosti (CAPS; LSHS), testy schizotypální osobnosti (SPQ), dotazníkem deprese, úzkosti a stresu (DAS) a dotazníkem traumatických zkušeností z dětství (CTQ).

Jednotlivé výzkumné přístupy budou reflektovány v teoretické části, ta se bude věnovat problematice výzkumu halucinací, téma bude zpracováno se zaměřením na perspektivu kognitivní a klinické (neuro)psychologie.

Seznam odborné literatury

Brookwell, M. L., Bentall, R. P., & Varese, F. (2013). Externalizing biases and hallucinations in source-monitoring, self-monitoring and signal detection studies: a meta-analytic review. Psychological Medicine, 43(12), 2465-2475.

Hugdahl, K. (2009). “Hearing voices”: Auditory hallucinations as failure of top‐down control of bottom‐up perceptual processes. Scandinavian journal of psychology, 50(6), 553-560.

Moseley, P., Fernyhough, C., & Ellison, A. (2013). Auditory verbal hallucinations as atypical inner speech monitoring, and the potential of neurostimulation as a treatment option. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 37(10), 2794-2805.

Sommer, I. E., Kleijer, H., & Hugdahl, K. (2018). Toward personalized treatment of hallucinations. Current opinion in psychiatry, 31(3), 237-245.

Waters, F., Allen, P., Aleman, A., Fernyhough, C., Woodward, T. S., Badcock, J. C., ... & Vercammen, A. (2012). Auditory hallucinations in schizophrenia and nonschizophrenia populations: a review and integrated model of cognitive mechanisms. Schizophrenia bulletin, 38(4), 683-693.