Globalizace a její důsledky pro právo (s důrazem na legislativu v oblasti ochrany klimatu)

• Název práce v češtině: Globalizace a její důsledky pro právo (s důrazem na legislativu v oblasti ochrany klimatu)
• Název v anglickém jazyce: Globalization and its effects on law (with emphasis on environment protection legislation)
• Klíčová slova: globalizace, právo, Pařížská dohoda
• Klíčová slova anglicky: globalization, law, Paris Agreement
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Petr Agha, LL.M., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.11.2019
• Datum zadání: 19.11.2019
• Datum a čas obhajoby: 12.02.2021 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.12.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 12.02.2021
• Oponenti: JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá fenoménem globalizace a jejími důsledky pro právo. Jelikož je samotný pojem globalizace velice obsáhlým, věnuje se práce cíleně pouze vybraným aspektům dopadů na právo jako společenský fenomén. Právo je v tomto pojetí vnímáno jako mocenský a politický nástroj zapojování dalších subjektů do jeho tvorby, což vede přirozeně k narušování po staletí budované role státu jako hegemona legislativní normotvorby.

Práce je rozdělena do tří částí, přičemž v první kapitole se zaměřuje na fenomén a genezi globalizace jako takové. Poukazuje se zde na časté výtky vůči ní a dochází k závěru, že se i přes všechny dílčí nedostatky jedná o pozitivní proces, díky kterému v konečném důsledku bohatne světová společnost jako celek. Poslední dobou se nicméně pojem globalizace přetřásá i na politických úrovních, především v kontextu tzv. Brexitu a volby Donalda Trumpa v roce 2016. I na události poslední doby je tak nutno nahlížet optikou živelného procesu globalizace, který nahlodává tradiční společenské pořádky.
Část druhá a třetí je potom zaměřená více prakticky s cílem zde poukázat na velice blízké sepjetí globalizačních témat s její následnou legislativní reflexí. Zde dochází k zvýšenému významu nadnárodních institucí, což práce demonstruje na příkladu agendy OSN s názvem Sustainable Development Goals, Pařížské dohody a agendy EU známé též jako Zelená Dohoda. Cílem je zde nalézt propojení mezi těmito politikami a vysvětlit jednotlivé cíle v oblasti ochrany klimatu, které jsou posléze reflektovány do evropských směrnic, případně přímo aplikovatelných nařízení s přímým dopadem do právního řádu České republiky. Jako případová studie pak byla vybrána reflexe právní úpravy v oblasti emisí CO2 osobními automobily a stručné seznámení s globální aférou Dieselgate, která poznamenala celý automobilový sektor.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis deals with the phenomenon of globalization and its consequences for law. Due to the fact, that the concept of globalization is very extensive, the thesis focuses only on selected aspects of law as a social phenomenon. In this sense, law is perceived as a power and political tool for the involvement of other subjects in its creation, which naturally leads to the disruption of the centuries-old role of the state as a hegemon of legislative norm-making.

The thesis is divided into three parts, where the first chapter focuses on the phenomenon and genesis of globalization as such. It points to frequent criticisms of this term and concludes that, despite all the shortcomings, it is a positive process that ultimately makes the world society as a whole wealthier. Recently, however, the concept of globalization has been discussed at political levels, especially in the context of the so-called Brexit and the election of Donald Trump in 2016. Therefore recent events need to be viewed from the perspective of the spontaneous process of globalization, which erodes traditional social orders.

The second and third parts are then focused more practically with the aim to point out a close connection between globalization topics and its subsequent legislative reflection. we are witnessing an increasing importance of supranational institutions, which the thesis demonstrates on the example of the UN agenda called Sustainable Development Goals, the Paris Agreement and the EU Green Agreement. The aim is to find a link between these policies and explain the individual objectives in the field of climate protection, which are afterwards reflected in European directives or directly applicable regulations that have a direct impact on the legal order of the Czech Republic. In this chapter, a reflection on the legislation of CO2 emissions from passenger cars and a brief introduction to the global Dieselgate affair, which affected the entire automotive sector, was selected as a case study.