Presumpce viny u vysoce postavených politiků jako politický fenomén
Název práce v češtině: | Presumpce viny u vysoce postavených politiků jako politický fenomén |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The presumption of guilt regarding top politicians as a political phenomenon |
Klíčová slova: | presumpce neviny|presumpce viny|právní stát|politická soutěž |
Klíčová slova anglicky: | presumption of innocence|presumption of guilt|the rule of law|political competion |
Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav politologie (21-UPOL) |
Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Ing. Milan Znoj, CSc. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 08.12.2018 |
Datum zadání: | 10.12.2018 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 31.01.2019 |
Datum a čas obhajoby: | 11.09.2019 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 11.07.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 11.09.2019 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Zora Hesová, M.A., Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Cílem práce je prozkoumat užívání argumentu o presumpci viny u vrcholných politiků v rámci politického soupeření o moc. Argument presumpce viny významově odkazuje na právní koncept presumpce neviny, který je důležitou součástí trestního práva v liberální teorii právního státu. Odkazuje na něj ale negativně, to znamená, že platnost právního konceptu presumpce neviny v politice přinejmenším u vrcholných politiků popírá. Politická argumentace presumpcí viny tedy předpokládá, že existují pádné důvody, aby přinejmenším u vrcholných politiků byla omezena platnost právních principů v politického soupeření o moc. Nabízí se řada otázek: Jaký význam má presumpce neviny v trestním právu? Proč by tato zásada neměla platit v politické soutěži? Nakolik je vhodné, aby se právní argumentace, byť nepřímo, využívala v politice? V jakém politickém kontextu se u nás začalo argumentovat presumpcí viny? V jakých významných případech byla tato argumentace využita, či opomenuta? Práce bude mít část teoretickou, kde bude pojednáno o právním principu neviny a jeho významu v teorii právního státu. Součástí této teoretické části bude též rozbor názorů právních teoretiků na presumpci viny a její využívání v politické sféře. Cílem rozhovorů bude identifikovat důvody, proč by v politice neměla platit presumpce neviny, ale naopak presumpce viny. V části praktické bude zkoumán politický kontext, ve kterém se u nás začalo s presumpcí viny u politiků argumentovat, jmenovitě kampaň sociální demokracie a jejího předsedy Miloše Zemana ve volbách v roce 1998 v souvislosti s tím, jak v českých poměrech rezonovala akce „čisté ruce“. V návaznosti na to budou rozebrány čtyři kauzy vrcholných českých politiků, kteří byli podezřelí z trestních podvodů anebo byli přímo obviněni, jmenovitě kauzy Stanislava Grosse, Bohuslava Svobody, Martina Půty a Andreje Babiše. Sledován bude politický kontext a průběh veřejné debaty. |
Seznam odborné literatury |
Aleš Gerloch: Teorie práva Jiří Jelínek a kolektiv: Trestní právo procesní Lubomír Kopeček: Éra nevinnosti Lubomír Kopeček: Deformace demokracie? Opoziční smlouva a česká politika v letech 1998-2002. Relevantní výzkumy veřejného mínění Další literatura bude zadána v průběhu práce |