Opinion instability

• Název práce v češtině: Postojová nestabilita
• Název v anglickém jazyce: Opinion instability
• Klíčová slova: Postoj|postojová stabilita|veřejné mínění|informovanost|zájem|sociální prostředí
• Klíčová slova anglicky: Opinion|opinion stability|public opinion|knowledge|interest|social environment
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.12.2018
• Datum zadání: 03.12.2018
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.01.2019
• Datum a čas obhajoby: 03.09.2019 14:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2019
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska:
Tvorba postojů představuje dnes již klasickou složku výzkumu politického chování a veřejného mínění (Saris & Sniderman, 2004). Již mnoho studií se věnovalo otázkám, jako jak se voliči rozhodují, kterému kandidátovi dají svůj hlas, jak si lidé formují postoje na veřejná témata nebo jak respondenti odpovídají na otázky položené v rámci dotazníkových šetření.
Při řešení těchto otázek bylo záhy zjištěno, že pro velkou část populace je typická nezanedbatelná míra nestability jejich postojů (Converse, 1964). A přestože se o její celkové míře výskytu i dopadech vedou spory (Lupia, McCubbins, & Popkin, 2000), její prevalence napříč časem i populacemi tvoří z postojové nestability klíčové téma pro pochopení procesu tvorby veřejného mínění. Mezi jedny z klíčových faktorů spojených s postojovou nestabilitou přitom patří informovanost a zájem o téma (Saris & Sniderman, 2004; Zaller, 1992).
Z odlišného úhlu přistupovali k výzkumu tvorby postojů autoři zabývající se vlivem blízkého okolí (Huckfeldt, Beck, Dalton, & Levine, 1995; Weimann, 1994). Ti vyzdvihovali buď vliv výrazných členů malých skupin na postoje jejich okolí, nebo vliv skupiny jako celku na postoje jejích členů.
Oba tyto směry, tedy ten zaměřen na individuální atributy jednotlivců i ten zaměřen na vliv blízkého okolí, se zpočátku vyvíjeli do velké míry odděleně. Díky existenci vhodných dat ale v této práci můžeme prozkoumat nejen platnost obou přístupů, ale i jejich případné interakce. Můžeme se tedy ptát nejen, zda mají informovanější jedinci stabilnější postoje na politické otázky nebo zda je postojová homogenita skupiny spojená s postojovou stabilitou jejich členů, ale například i zda názorová homogenita může suplovat nedostatek informovanosti na straně jednotlivců, či zda jedinci s vysokou mírou informovanosti zůstávají ve svých postojích stabilní i přes nestabilitu svého okolí.

Cíle:
Cílem práce je nejprve zjistit míru postojové nestability u vybraných témat a poté prověřit vztahy mezi nestabilitou a faktory, které podle předchozích výzkumů hrají významnou roli. Konkrétně se jedná o míru informovanosti (měřenou jako míru sledování tématu v médiích), deklarovaný zájem o téma a postoje blízkého okolí.

Metodika:
Pro analýzu budou použity za panelové šetření CVVM zaměřeného na výzkum postojů v malých sociálních skupin. Doplňkově budou použity data z Českého panelového šetření domácností, Norwegian Citizen Panel a British Household Panel Survey.
Hlavní předpokládanou technikou analýzy bude víceúrovňová regrese. Na individuální úrovni bude sledována míra informovanosti a zájmu respondenta, na skupinové úrovni míra názorové homogenity a informovanosti skupiny.

Dílčí otázky:
1) Jaká je míra nestability napříč sledovanými tématy?
2) Jaký je vztah mezi postojovou nestabilitou a zájmem o téma?
3) Jaký je vztah mezi postojovou nestabilitou a informovaností o tématu?
4) Jaký je vztah mezi zájmem a informovaností o tématu?
5) Jaký vztah je postojovou nestabilitou jednotlivce a postojovou homogenitou blízkého okolí?
6) Jaký vztah je postojovou nestabilitou jednotlivce a zájmem o téma blízkého okolí?
7) Jaký vztah je postojovou nestabilitou jednotlivce a informovaností o tématu blízkého okolí?

Seznam odborné literatury

Converse, P. E. (1964). The nature of belief systems in mass publics. In Ideology and Discontent. New York: Free Press of Glencoe.
Hoffman, T. (1998). Rationality reconceived: The mass electorate and democratic theory. Critical Review, 12(4), 459–480. https://doi.org/10.1080/08913819808443512
Huckfeldt, R., Beck, P. A., Dalton, R. J., & Levine, J. (1995). Political Environments, Cohesive Social Groups, and the Communication of Public Opinion. American Journal of Political Science, 39(4), 1025–1054.https://doi.org/10.2307/2111668
Hyman, H. H. (1957). Toward a Theory of Public Opinion. Public Opinion Quarterly, 21(1), 54–60. https://doi.org/10.1086/266686
Lupia, A., McCubbins, M. D., & Popkin, S. L. (2000). Elements of Reason: Cognition, Choice, and the Bounds of Rationality. Cambridge University Press. Získáno z http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.94.4875&rep=rep1&type=pdf
Page, B. I., & Shapiro, R. Y. (1992). The Rational Public: Fifty Years of Trends in Americans’ Policy Preferences (1 edition). Chicago: University of Chicago Press.
Popkin, S. L. (1991). The Reasoning Voter. Chicago: University of Chicago Press. Získáno z https://www.press.uchicago.edu/ucp/books/book/chicago/R/bo3636475.html
Saris, W. E., & Sniderman, P. M. (Ed.). (2004). Studies in Public Opinion: Attitudes, Nonattitudes, Measurement Error, and Change. Princeton, N.J: Princeton University Press.
Shapiro, R. Y. (1998). Public opinion, elites, and democracy. Critical Review, 12(4), 501–528. https://doi.org/10.1080/08913819808443514
Sniderman, P. M., Brody, R. A., & Tetlock, P. E. (1991). Reasoning and Choice: Explorations in Political Psychology. New York: Cambridge University Press.
Weimann, G. (1994). The Influentials: People Who Influence People. SUNY Press.
Zaller, J. (1994). Positive Constructs of Public Opinion. Critical Studies in Mass Communication, 11(3), 276.
Zaller, J. (2012). What Nature and Origins Leaves Out. Critical Review, 24(4), 569–642. https://doi.org/10.1080/08913811.2012.807648
Zaller, J. R. (1992). The Nature and Origins of Mass Opinion (1st edition). Cambridge England ; New York, NY, USA: Cambridge University Press.